V roce 1983 jsem utrpěl pracovní úraz a pobírám rentu. Z téhož důvodu pobírám invalidní důchod I. stupně. Podmínkou odškodnění za pracovní úraz je, že musím být zaměstnán nebo veden na úřadu práce (ÚP). O práci, kterou jsem vykonával v místě bydliště, jsem přišel z důvodu zrušení zaměstnavatele. V současné době jsem veden na ÚP. Starám se o nemocnou manželku (trpí roztroušenou sklerózou, je na vozíčku). Manželka pobírá příspěvek na péči. Její stav se v poslední době zhoršil, a proto mi bylo doporučeno, abych si zažádal o zvýšení příspěvku. Její zdravotní stav vyžaduje celodenní péči. Minulý rok se mi podařilo sehnat práci, kterou jsem vykonával z domova. Bohužel jsem koncem roku v rámci hromadného propouštění o tuto práci přišel. V případě, že mi ÚP najde každodenní práci mimo domov, stála by mne péče o manželku, kterou bych musel někomu zaplatit více, než si vydělám. Při odmítnutí práce mě vypíšou z ÚP a přijdu o rentu. Nyní jsem se dozvěděl o práci, která by byla pouze na dvě hodiny denně, a výdělek by činil 6 250 Kč za měsíc. Potřeboval bych tedy vědět, zda by mělo vliv na výši doplatku za pracovní úraz, pokud bych pracoval jen dvě hodiny denně. Zda by navýšení hodinového výdělku nemělo vliv na výplatu renty a pokud bych později třeba o tuto práci přišel a vydělával méně, zda by doplatek byl ve stejné výši jako nyní.
Kdybyste odmítl práci nabízenou úřadem práce z důvodů nesouvisejících s vaším zdravotním stavem (následky pracovního úrazu), bylo by třeba aplikovat § 371 odst. 5 ZP – „Zaměstnanci, který bez vážných důvodů odmítne nastoupit práci, kterou mu zaměstnavatel zajistil, přísluší náhrada za ztrátu na výdělku pouze ve výši rozdílu mezi průměrným výdělkem před vznikem škody a průměrným výdělkem, kterého mohl dosáhnout za práci, která mu byla zajištěna.“
Judikát 21 Cdo 1564/2009 k tomu vysvětluje, že „Uvedené ustanovení umožňuje - mimo jiné - v případech, kdy zaměstnanec "bez vážných důvodů opomenul dosáhnout výdělek", brát na zřetel vyšší výdělek, než kterého poškozený zaměstnanec v tom kterém měsíci skutečně dosáhl. Z vyššího než skutečně dosaženého výdělku lze vycházet například v případě, že zaměstnanec má v příslušném kalendářním měsíci neomluvenou absenci, nebo jestliže zaměstnanec odškodňovaný náhradou za ztrátu na výdělku podle ustanovení § 195 zák. práce podá sám výpověď z pracovního poměru bez "bez vážných důvodů" bez jakékoliv souvislosti s jeho zdravotním stavem ovlivněným následky pracovního úrazu a v novém zaměstnání dosahuje nižších výdělků než v dosavadním. Obdobná situace nastává i tehdy, jestliže částečně invalidní zaměstnanec z vlastního rozhodnutí plně nevyužívá svých výdělečných schopností (není zaměstnán nebo pracuje na zkrácený pracovní úvazek, aniž by to bylo výslovně stanoveno lékařským posudkem). V takovém případě je nutno zjistit předpokládaný výdělek v zaměstnání, v němž by byly výdělečné schopnosti postiženého zaměstnance plně využity, neboť k tíži zaměstnavatele odpovědného za odškodňování ztráty na výdělku nemůže jít nedosahování výdělku v důsledku vlastního rozhodnutí zaměstnance o rozsahu zaměstnání, v němž není plně využit jeho zbývající pracovní potenciál.“
Z toho tedy vyplývá, že pokud byste si sám našel zatím práci na 2 hodiny denně, rentu byste dostával, protože Vy jste si našel sám jedinou možnou a vhodnou práci. V okamžiku, kdy by Vám ale úřad práce nabídl práci na plný úvazek, aplikovalo by se výše uvedené. Podle zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, platí, že fyzická osoba má právo na zprostředkování vhodného zaměstnání. Vhodným zaměstnáním, pokud tento zákon nestanoví jinak, je zaměstnání
Proto pokud Vám úřad práce nenalezne práci odpovídající uvedeným kritériím, zatím se nic neděje.
Vkládat příspěvky do diskuzí mohou pouze přihlášení uživatelé. Využijte přihlašovací a registrační formulář.