Dne 28. dubna jsme si připomněli důležitost bezpečnosti práce 

Aktuální data z České republiky 

V loňském roce evidoval Státní úřad inspekce práce 36 125 pracovních úrazů. To znamená, že pracovní úraz utrpělo v průměru 99 lidí denně. Dobrou zprávou je, že počet těch smrtelných klesá: za rok 2023 eviduje Státní úřad inspekce práce 78 smrtelných pracovních úrazů, oproti 88 v letech 2022 a 2021. Stále to však znamená, že každých 5 dní utrpěl smrtelný pracovní úraz jeden člověk. Dále v průměru dva lidé denně utrpěli v práci závažný úraz, to znamená takové poškození zdraví, které vyžaduje hospitalizaci na více než 5 dnů. 

„Nejčastější příčiny vzniku pracovních úrazů patřilo špatně nebo nedostatečně odhadnuté riziko. Následovalo používání nebezpečných postupů nebo způsobu práce a vadný nebo nepříznivý stav zdroje úrazu. Nejčastější zdroje úrazu byly budovy, konstrukce, povrchy nad úrovní země, dále materiály, předměty, výrobky, součásti, strojů a vozidel a pozemní vozidla,” uvádí generální inspektor SÚIP Ing. Martin Melecký. „Mezi nejvíce ohrožené v České republice patří skupiny zaměstnanců ve věkovém rozpětí 46–50 let. Dále jsou to skupiny zaměstnanců v prvním roce jejich zaměstnání. Pracovním úrazům lze předcházet mimo jiné zvýšením povědomí o BOZP napříč všemi zaměstnanci a prováděním důsledných a kvalitních školení svých zaměstnanců. Důležité je rovněž zapojit do uvedené činnosti vedoucí zaměstnance na všech stupních řízení, aby se aktivně zapojili do dění v oblasti BOZP,” dodává.

Jak hodnotí BOZP v Česku experti a expertky? Profesor Pavel Danihelka jednoznačně říká, že této problematice není věnována dostatečná pozornost. Navíc chybí zohlednění vývoje transformující se společnosti (stárnutí, demografický pokles), zohlednění životního prostředí (zelená transformace, klimatická změna) a změn v ekonomice (Industry 4.0 a 5.0).

„Typické priority evropské strategie BOZP v moderní podobě nejsou dostatečně implementovány v žádné významné aktuální prioritě na úrovni našeho státu. Státní pohled na BOZP je soustředěn primárně na prosazování legislativy sankčními prostředky, zaostává podpora dobrovolných nástrojů, rozvoj kultury bezpečnosti, ekonomické a vzdělávací nástroje. Strategie Vision Zero je podceňována,” míní Danihelka. Zároveň dodává, že namísto uvědomění si přínosu je na úrovni podniků příliš častý přístup, že BOZP je něco, co podnik stojí peníze a jen otravuje. Vzdělávání v tomto směru je občas soustředěno více na mechanické předčítání předpisů a ochranu managementu podniku před dopady selhání BOZP než na ochranu zaměstnanců před riziky. 

Historické okénko

Mezinárodní vzpomínkový den za oběti pracovních úrazů a nemocí z povolání organizuje odborové hnutí po celém světě již od roku 1996. 28. dubna věnujeme tichou vzpomínku lidem, kteří odešli do práce a už se z ní nevrátili. Připomínáme si tak důležitost bezpečnosti na pracovišti a nutnost chránit všechny pracující před úrazy a dalšími riziky. 

V roce 2003 iniciovala Mezinárodní organizace práce (MOP), jíž jsme součástí, také Světový den bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Jeho cílem je povzbudit, podpořit a posílit potřebu neustálého vytváření bezpečné a zdravé kultury, snížit počet pracovních úrazů, nehod, nemocí a úmrtí v souvislosti s prací pro všechny pracující. Světový den bezpečnosti a ochrany zdraví při práci je významným nástrojem pro zvýšení povědomí o tom, jak zajistit bezpečnost a ochranu zdraví při práci, a o potřebě zvýšit politický význam bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. 

Letošní téma: klimatická změna a bezpečnost práce 

Letos Mezinárodní organizace práce (MOP; anglicky International Labour Organization, ILO) si za hlavní téma svátku 28. 4. zvolila vliv klimatické změny na bezpečnost a zdraví při práci. Upozorňuje tak na to, že klimatická změna má zásadní dopady nejen na životní prostředí, ale i na svět práce, na zdraví a bezpečnost na pracovišti. 

„Dopady změny klimatu na bezpečnost práce jsou relevantní i v Česku,“ míní prof. Pavel Danihelka. „Asi nejvýznamnějším problémem je tepelný stres. V ČR stoupla teplota už nyní více, než je stanovený klimatický cíl (1,5 °C) a počet tropických dnů se zněkolikanásobil. Oproti tomu, platná legislativa je zaměřena na dlouhodobé expozice typu hutního provozu nebo dolů a na vlny veder v podstatě není schopna reagovat, zvláště pak při práci ve venkovním prostředí.“

Potvrzuje to také Ing. Martina Pražáková z Výzkumného ústavu bezpečnosti práce (VÚBP): „Dílčí analýzy v rámci jednoho z výzkumných úkolů řešených ve VÚBP ukázaly na potenciálně vysoké riziko tzv. tepelného stresu způsobeného vlnami veder, který může působit nejen přímo, ale může i zesilovat již existující tepelné namáhání vyvolané pracovními podmínkami například při práci v blízkosti zdrojů tepla. Vystavení tepelnému stresu je významným problémem, který může negativně ovlivnit spolehlivost člověka a vést ke zraněním, nemocem, snížené produktivitě, v krajních případech i ke smrti. Ukazuje se, že stávající právní úprava v ČR, která se zabývá řešením tepelného namáhání na pracovišti, nepokrývá dynamiku tepelného stresu a měla by se více zaměřit na ochranu zaměstnanců v měnících se podmínkách. Stejně tak je potřeba se zabývat i dalšími aspekty, kdy např. extrémní meteorologické jevy mohou ovlivnit různé pracovní činnosti (v zemědělství, lesnictví, stavebnictví).“

Zdravotní problémy, které mohou postihnout pracující v důsledku jevů spojených s klimatickou změnou, zahrnují úrazy, rakovinu a kardiovaskulární onemocnění, onemocnění dýchacích cest nebo duševní problémy. 

Zvláště ohrožení jsou: 

• pracující ve fyzicky náročných odvětvích, jako je zemědělství, stavebnictví a doprava, 
• osoby, které pracují venku nebo v horkém a špatně větraném prostředí,
• pracovníci záchranných služeb, zdravotnictví a dalších veřejných služeb, 
• těhotné ženy, děti, starší dospělí a osoby se zdravotním postižením, 
• pracující v neformální ekonomice, migranti a pracující v mikropodnicích a malých podnicích.