Pracovní rizika se mění

Ve světě práce se v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP) objevují nové fenomény, na které je třeba reagovat. V posledních letech se proto pozornost začala výrazně věnovat takzvaným novým a nově vznikajícím rizikům, jakými jsou i ta psychosociální. Patří mezi ně pracovní stres, násilí a obtěžování na pracovišti či nerovnováha vznikající při kombinování povinností v práci a v rodině.

V práci zažívají lidé stres tehdy, vnímají-li nerovnováhu mezi nároky, které se na ně kladou, a fyzickými a duševními zdroji, které mají ke splnění těchto nároků k dispozici. Průzkum  Evropské agentury pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci (EU-OSHA) potvrdil, že psychosociální problémy a potažmo negativní stres považuje za největší riziko téměř 58 % dotázaných osob. Respondenti nejčastěji zdůrazňovali pracovní rizika, která se týkají nutnosti jednat s náročnými zákazníky, pacienty a žáky. 4 % zaměstnanců dokonce uvedla, že se stali obětí fyzického násilí.

Na tuto skutečnost reagoval i Evropský parlament. Stal se jedním z iniciátorů myšlenky uspořádání celoevropské kampaně ZDRAVÉ PRACOVIŠTĚ ZVLÁDNE I STRES, která se v letech 2014-2015 zaměřila na psychosociální rizika, zejména na stres při práci, a koordinovala ji EU-OSHA. V České republice kampaň organizovaly Ministerstvo práce a sociálních věcí ve spolupráci s Ministerstvem zdravotnictví. Kampaň skončila minulý týden na evropském summitu v severošpanělském Bilbau a dnem setkání u kulatého stolu se zástupci médií končí i národní aktivity. V průběhu dvou let se konala řada vzdělávacích aktivit a pro zaměstnavatele a zaměstnance vznikla řada pomůcek na zvládnutí stresu v každodenním životě a byla uspořádána řada doplňujících aktivit.

„Moderní doba přináší mnohé změny. Z některých bohužel vyplývají vyšší nároky kladené jak na zaměstnance, tak i na zaměstnavatele. Více než polovina zaměstnanců v Evropě považuje stres na pracovišti za obvyklý a více než 80 % vedoucích má obavy nejenom ze stresu, ale celkově z psychosociálních rizik na pracovišti,“ říká k tématice nových rizik MUDr. Vladimíra Lipšová ze Státního zdravotního ústavu.

S tím souvisí například i tzv. syndrom vyhoření, který se projevuje emočním vyčerpáním, celkovým pocitem "opotřebovanosti" a chronickou únavou. Týká se zejména takzvaných pečujících zaměstnání ve zdravotnictví či sociálních službách. „Dle nedávné studie 1. LF UK v Praze s názvem Stres, deprese a životní styl v České republice pociťuje jeho negativní příznaky až 34 % zaměstnanců. Citovaná studie zároveň uvádí i poměrně výrazné regionální rozdíly – nejvyšší podíl syndromu vyhoření se vyskytuje v kraji Moravskoslezském, Libereckém a Královéhradeckém, zato Praha a kraj Vysočina mají nejmenší podíl osob uvádějících tyto obtíže. Studie sledovala i intenzitu syndromu vyhoření, nejvyšší ji měla Praha,“ doplňuje MUDr. Vladimíra Lipšová. 

Psychosociální rizika a stres při práci představují pro organizace a národní ekonomiky významné náklady. Uvádí se, že přibližně polovina pracovních absencí souvisí se stresem. V celé Evropě se náklady na poruchy duševního zdraví odhadují na 240 miliard eur za rok.

„Omezení stresu při práci je pro řadu lidí záležitostí, o které se domnívají, že její řešení je na úrovni podniků obtížné a investičně náročné, a přitom opak je pravdou. V porovnání s řešením jiných rizik, jako je třeba hluk, jsou náklady minimální. Úvodní investicí jsou jen čas, ochota ke spolupráci a vzájemná důvěra zainteresovaných. Výsledek je ku prospěchu všech. Evropská kampaň Zdravé pracoviště zvládne i stres nám ukázala cestu a dala k dispozici snadno použitelné nástroje,“ vysvětluje ředitel Výzkumného ústavu bezpečnosti práce, v.v.i., RNDr. Stanislav Malý, Ph.D. Příkladem je mezi jiným i elektronický průvodce k řízení psychosociálních rizik připravený EU-OSHA, přeložený do všech jazyků zúčastněných států. Ten malým a středním podnikům, a nejen jim, poskytuje zdarma rady, jak stres na pracovišti řešit. 

Mezinárodní studie dokazují, že každé euro investované do oblasti ochrany zdraví se podniku vrátí až 5x. Proto se i národní projekt PODNIK PODPORUJÍCÍ ZDRAVÍ organizovaný Ministerstvem zdravotnictví zaměřil v letošním roce na podniky, které se dobrovolně intenzivně snaží pečovat o zdraví zaměstnanců nejen zajištěním „zdravého pracovního prostředí“, ale i vytvářením podmínek na péči o jejich osobní zdraví, fyzické i duševní. To zahrnuje například zajištění možnosti zdravého stravování na pracovišti, podporu fyzické aktivity zaměstnanců či protikuřáckých a antistresových aktivit a úpravy pracovní doby.

Mezi letošní vítěze v kategorii velkých podniků patří například také T-Mobile Czech Republic, který obhájil titul z roku 2009 a 2012. „Prioritou T-Mobile CR je nejen starat se o fyzickou, ale také o psychickou pohodu svých zaměstnanců. V rámci rovnováhy soukromého a pracovního života kolegy podporujeme zejména  širokou nabídkou flexibilního pracovního uspořádání, ale také například organizací příměstských táborů pro jejich děti o prázdninách i v průběhu školního roku. Pro aktivní kolegy nabízíme kromě zajímavých akcí i online portál Fithall, kde najdou informace o zdravém životním stylu s možností vylepšit svou fyzickou a duševní kondici,“ říká Bc. Klára Sejková, specialistka na BOZP z T-Mobile Czech Republic.

Paralelně k evropské kampani BOZP Ministerstvo práce a sociálních věcí ve spolupráci s Výzkumným ústavem bezpečnosti práce, v. v. i. a Státním úřadem inspekce práce oceňuje ty firmy či odborníky, kteří se na zlepšení úrovně BOZP na podnikové úrovni významně podílejí. Vítězem letošního 3. ročníku národní soutěže PROFESIONÁL BOZP se stal Bc. Heřman Riedel ze společnosti Linde Gas, a.s. Praha, který se věnuje oblasti BOZP již 13 let. Ocenění obdržel za své tři nejnovější projekty. Prvním je soubor opatření, který má zamezit vzniku mimořádných událostí, jakými jsou ohrožení života a zdraví, majetkové škody nebo škody na životním prostředí při nestandardních činnostech, které nejsou součástí běžných činností zaměstnanců. Druhým je zavedení nových ochranných pracovních oděvů s reflexními prvky a třetím speciální měřiče vibrací, které zaměstnance chrání před tzv. nemocí bílých prstů.

Stavebnictví je dlouhodobě odvětvím, které je vysoce rizikové. Dne 20. 10. 2015 byl proto vyhlášen 1. ročník národní soutěže PROFESIONÁL – KOORDINÁTOR BOZP NA STAVENIŠTI, a to opět pod patronací MPSV a ve spolupráci VÚBP v.v.i a Státního úřadu inspekce práce. Uzávěrka přihlášek je 30. 6. 2015.