Pracovnělékařská prohlídka vyučujícího elektrotechnických předmětů

Potřeboval bych vyhodnotit, zda je nutné vysílat akademického pracovníka vysoké školy na pracovnělékařskou prohlídku, pokud prakticky vyučuje elektrotechnické předměty (míněno práce na elektrických zařízeních pod napětím v laboratořích VŠ). Nejde mi tedy o to, zda potřebuje § 6 nařízení vlády č. 194/2022 Sb. (to vyučující splňují), ale zda tato výuková činnost může být v kategorii práce 1 bez rizika. Naše univerzita periodické pracovnělékařské prohlídky zachovala i v kategorii 1, je tedy následně rozdíl v tom, zda musí akademičtí pracovníci ke smluvnímu, nebo praktickému lékaři. Dále předpokládám, že pokud je rozsah činnosti širší, i mimo výuku (např. výzkum apod.), tak zde už se vždy jedná o práci s rizikem práce na el. zařízeních.
 
Pro odpověď na Váš dotaz je vhodné vysvětlit pojem rizikového faktoru. Podle ustanovení § 2 písm. a) bod 2. vyhlášky č. 79/2013 Sb., o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče, ve znění pozdějších předpisů, se pod pojmem rizikový faktor rozumí rizikový faktor pracovních podmínek a dále riziko ohrožení života a zdraví zaměstnance nebo jiných osob při výkonu práce (dále jen „profesní riziko“) včetně rizik vyplývajících z jiných právních předpisů. Rizikové faktory jsou pak uvedené v příloze této vyhlášky, a to v části I., kde jsou rizikové faktory pracovních podmínek s ohledem na pracovnělékařské prohlídky pro práce rizikové, není-li dále stanoveno jinak, a v části II., kde jsou uvedena profesní rizika, s určitou zvláštností bodu 11. Rizikové faktory pracovních podmínek jsou dále vyjmenované v § 7 zákona č. 309/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a pro účel kategorizace práce ve vyhlášce č. 432/2003 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Co to tedy znamená? Znamená to, že zaměstnanec v profesním riziku, například práce na elektrických zařízení podle zákona č. 250/2021 Sb., o bezpečnosti práce v souvislosti s provozem vyhrazených technických zařízení a jeho prováděcího nařízení vlády č. 194/2022 Sb., může být i v kategorii první, tedy bez rizikového faktoru pracovních podmínek. Neplatí to samozřejmě automaticky. Při stanovení rizikových faktorů, které je nutné uvést do žádosti o provedení pracovnělékařské prohlídky nebo do lékařského posudku podle ustanovení § 15 a § 16 vyhlášky č. 79/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů, musíme uvádět odděleně jak profesní riziko, tak i rizikový faktor pracovních podmínek vyjádřený jeho mírou. Kategorizace prací hodnotí tedy míru výskytu rizikových faktorů pracovních podmínek a nehodnotí profesní rizika. Laicky bychom mohli říci, že kategorizace prací má spíše blíže k nemocem z povolání, a naopak profesní rizika blíže k pracovním úrazům. Je to ale velmi laický pohled.

Při určení poskytovatele pracovnělékařských služeb je nutné vycházet z ustanovení § 54 odst. 2 písm. a) a písm. b) zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů. Pracovnělékařskou prohlídku posuzované osoby může zaměstnavatel zajistit u registrujícího poskytovatele, i když s ním nemá smluvní vztah, na základě písemné žádosti v případě práce zařazené do kategorie první podle § 37 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a není-li součástí této práce činnost, pro jejíž výkon jsou podmínky zdravotní způsobilosti stanoveny prováděcím právním předpisem nebo jinými právními předpisy. To tedy jinak znamená, že v případě posuzované osoby, která má zařazenou práci do kategorie první a která výkonává práci v profesním riziku, nelze tuto osobu odeslat na pracovnělékařskou prohlídku k registrujícímu poskytovateli, ale musíme ke smluvnímu poskytovateli. Pro posouzení rizika, kdy je to riziko profesní a kdy není, je v této souvislosti nutné vycházet z přílohy vyhlášky č. 79/2013 Sb., která konstatuje, že jde o práci na elektrických zařízeních, ne tedy jejich obsluha.