Práce v ohroženém prostoru zemního stroje

Typickým příkladem je práce v „ohroženém prostoru“ zemních strojů ve smyslu přílohy č. 3 k nařízení vlády č. 591/2006 Sb., o bližších minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništích, v platném znění. Toto nařízení vlády mimo jiné stanovuje: „Při provádění výkopových prací se nikdo nesmí zdržovat v ohroženém prostoru, zejména při souběžném strojním a ručním provádění výkopových prací, při ručním začišťování výkopu nebo při přepravě materiálu do výkopu a z výkopu. Není-li v průvodní dokumentaci stroje stanoveno jinak, je prostor ohrožený činností stroje vymezen maximálním dosahem jeho pracovního zařízení zvětšeným o 2 m.“

Přesto lze v rámci provádění staveb prakticky na většině stavenišť, kde probíhají zemní a výkopové práce za užití strojní techniky, vysledovat provádění prací v přímém rozporu s citovaným ustanovením. Zaměstnanci běžně vstupují do bezprostřední blízkosti strojů za jejich chodu, přičemž provádějí například ruční dočišťování výkopu nebo jiné „kontrolní“ práce kolem výkopu. Současně obsluha stroje ignoruje základní bezpečnostní požadavky a pokračuje v práci se zemním strojem, ačkoliv se v ohroženém prostoru zaměstnanci bez jakýchkoliv pokynů volně pohybují.

Zde by měl primárně zasáhnout zejména zaměstnavatel, popřípadě zhotovitel stavby v součinnosti s koordinátorem bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi (je-li pro předmětné staveniště určen). Praxe však opět ukazuje opak, neboť naprostou většinu zaměstnavatelů a zhotovitelů zajímá zejména termín a rozpočet díla, tudíž leckdy zaměstnance k obdobným rizikovým činnostem dokonce vyzývají. Správná praxe vyžaduje vhodnou organizaci práce a striktní vyloučení práce a jakékoli zdržování se v ohroženém prostoru stroje. Stroj je například nutné uvést do klidové polohy a teprve následně lze bezpečně provést práci fyzickými osobami.

Zaměstnavatelé si jsou ve většině případů vědomi zanedbání výše uvedených legislativních požadavků a očekávají, že jim hrozí možná sankce ze strany rozpočkontrolních orgánů, nicméně jen malé procento zaměstnavatelů si uvědomuje možnost trestněprávního postihu. Samostatnou kapitolou bývá obsluha zemního stroje (strojníci). Odpovědnost za ohrožený prostor a povinnost přerušit činnost se strojem, nemá-li obsluha dostatečný výhled, je rovněž stanovena legislativně zejména nařízením vlády č. 591/2006 Sb. Obsluha stroje v praxi však zcela vědomě ignoruje bezpečnostní předpisy a provádí práci se strojem v bezprostřední blízkosti osob. Pak stačí jen chvilková nepozornost nebo nedostatečný výhled na ohrožený prostor a jakýkoliv kontakt osoby se strojem končí ve valné většině případů závažným nebo smrtelným pracovním úrazem. Obdobné pracovní úrazy se tak bohužel každoročně opakují.