Práce na plynovém zařízení

Zdroj: 

Tento článek odpovídá na dotaz, zdali údržbář může pracovat s plynovým zařízením bez zvláštního oprávnění. Dále řeší kontroly, revize a zkoušky plynových zařízení a uvádí právní předpisy a normy ČSN, které se touto problematikou zabývají.

Dotaz: Pracuji jako údržbář. Zaměstnavatel po mně požaduje práci na plynovém zařízení, například výměnu těsnění na rozvodu plynu, demontáž, čištění a montáž hořáků. Jedná se o zařízení na středotlaku s výkonem nad 3500 kW. Mohu toto provádět po zaškolení o bezpečnosti práce na plynu? Nemusím dělat zkoušky a mít nějaké oprávnění? Jaký předpis řeší tuto problematiku?

Podle Vašeho dotazu a vlastního vymezení znalostí či charakteristiky plynového zařízení bych jednoznačně odpověděl: „Ne“. Ale pojďme se blíže podívat na vyhlášku č. 85/1975 Sb., o kontrolách, revizích a zkouškách plynových zařízení, a ujasnit si, v jaké pozici se nacházíte a jaká máte oprávnění.

Kontroly, revize a zkoušky plynových zařízení

Oprávnění osob a charakteristiku činností u plynových zařízení stanovuje zmíněná vyhláška č. 85/1975 Sb. (dále jen vyhláška) a ČSN 38 6405 „Plynová zařízení. Zásady provozu“ (dále jen ČSN). Vyhláška se vztahuje na organizace, které vyrábějí, montují, provozují, opravují, udržují plynová zařízení nebo provádějí jejich revize (§1 odst. 1 vyhlášky). Mezi ně patří například rozvody plynů či zařízení na spotřebu plynů spalováním (§ 1 odst. 2 písm. f) a g) vyhlášky).

Obsluha plynového zařízení je pověřený pracovník provozovatele, který odpovídá za bezpečný a spolehlivý provoz zařízení (čl. 8 ČSN). Základním dokumentem je návod výrobce a jím stanovený způsob obsluhy a údržby a v případě potřeby zpracovaný místní provozní řád (podle osnovy uvedené v čl. 18 ČSN). Ten je vhodné před vydáním projednat s revizním technikem (poznámka k čl. 19 ČSN). V souvislosti s tím je nutné připomenout požadavek nařízení vlády č. 101/2005 Sb., aby byl určen odpovědný pracovník za vedení provozní dokumentace a záznamů (§ 3 odst. 3 písm. b)).

Ke kontrole zařízení pověří organizace pracovníka, který prokazatelně ovládá bezpečnostní předpisy pro obsluhu kontrolovaného zařízení, související bezpečnostní předpisy, požární řád a poplachové směrnice a který je zaškolen v obsluze zařízení (§ 3 odst. 2 vyhlášky) – z vlastních zaměstnanců zpravidla tedy obsluhu či údržbáře. Kontrola slouží k posouzení stavu provozovaného zařízení, zda odpovídá technickým požadavkům, požadavkům bezpečnosti práce a technických zařízení a požadavkům požární ochrany. Pracovník provádějící kontrolu – zpravidla pouze vizuální, musí mít dostatek potřebné odborné způsobilosti k vyhodnocení zjištěného stavu. Takovýto pracovník je oprávněn k provádění kontrol zařízení, zpravidla 1x ročně (čl. 28 ČSN), či častějších, jejichž lhůty se stanovují v místním provozním řádu (čl. 28 ČSN) a k nimž patří i kontroly zjišťování netěsnosti – zpravidla pěnotvorným roztokem (čl. 63 ČSN) a kontroly ovzduší – výskytu oxidu uhelnatého (dále jen CO) v ovzduší (čl. 61 ČSN). O kontrolách se musí vést záznamy (čl. 46 ČSN).

Sice trochu odběhneme, ale je vhodné se zmínit o nebezpečnosti oxidu uhelnatého, vznikajícího jako produkt spalování plynu. Tedy ve všech plynových kotelnách, ve všech kuchyních s plynovým sporákem atp. Jde o smysly nezjistitelný plyn, tj. bezbarvý, bez chuti a zápachu, nedráždivý. Je lehčí než vzduch, ale se vzduchem se mísí. Nebezpečí spočívá v jeho velmi silné vazbě na krevní barvivo hemoglobin (až 200x silnější), který by jinak přenášel tkáním kyslík. Tak vlastně vzniká otrava. Ta lehčí (při přeměně 10 % hemoglobinu na karboxyhemoglobin) se projevuje nevolností, zpomalením pracovního tempa, snížením pozornosti; těžší otrava se projevuje bolením hlavy či na hrudi, nevolností, zvracením, závratěmi, slabostí či psychickými příznaky; při nejtěžší otravě dochází k poruše vědomí různého stupně až ke smrti. Odstranění CO z krve trvá hodiny až dny. Ke zjištění úrovně CO v uzavřených prostorech jsou dostupné levné monitorovací prostředky (umísťují se do vyšších poloh v místnosti).

K provedení revizí a zkoušek zařízení pověří organizace pracovníka, který má k této činnosti osvědčení o odborné způsobilosti (§ 2 odst. 1 vyhlášky) – revizního technika.

Revize se provádí ve stanovené periodě nejméně 1x za 3 roky (čl. 29 ČSN) k celkovému posouzení zařízení prohlídkou, vyzkoušením, popř. i měřením. Předmětem revize plynového zařízení je zejména: vizuální prohlídka částí plynoinstalace a plynových zařízení a kontrola všech spojů, armatur, ventilů a funkčních částí plynoinstalace; kontrola úniků plynu či výskytu CO v pracovním ovzduší; kontrola povinného označení funkčních prvků, regulátorů, ventilů a ovladačů. Součástí je i posouzení technické dokumentace a odborné způsobilosti obsluhy (§ 4 odst. 1 vyhlášky). Připadá-li její provedení na rok provedení roční kontroly, revize kontrolu nahrazuje (č. 28 ČSN). Revize se mj. provádí po generální opravě, po zásazích, které mají vliv na bezpečnost a spolehlivost provozu, po nuceném odstavení zařízení z provozu (§ 7 odst. 2 vyhlášky; čl. 30 ČSN). Výsledkem posouzení je Zpráva o revizi plynového zařízení (podle přílohy č. 7 ČSN), jejíž součástí je i Technická zpráva (podle přílohy č. 8 ČSN).

Za opravu se považuje zásah do již postaveného zařízení, při kterém dochází k demontáži funkčních částí a který může vést ke změně technických hodnot vzhledem k původnímu stavu a ovlivnit bezpečnost provozu (čl. 9 ČSN).

Zkouškou se rozumí přezkoušení zařízení po dokončení montáže nebo rekonstrukce, zda odpovídá předpisům a požadavkům bezpečnosti práce a technických zařízení, požární ochrany a projektovaným technickým hodnotám (§ 9 odst. 1 vyhlášky).

Z uvedených přiblížení základních pojmů je zřejmé, že obsluha plynových zařízení musí být stanovena provozovatelem a její odborná způsobilost je dozorována revizním technikem. Obsluha může provádět vizuální kontroly obsluhovaného zařízení a kontroly ke zjištění úniku v místě různých spojení a ke zjištění přítomnosti CO. Opravy do těchto oprávnění nespadají. Opravy plynových zařízení lze provádět po jejich odstavení z provozu, což zároveň předpokládá jejich opětovné uvedení do provozu péčí revizního technika provedením provozní revize. Jisté zmírnění požadavků je možné v rámci návodem výrobce povolených úkonů běžných oprav a údržby, např. výměny filtru, výměny armatury nebo demontáže a výměny spotřebičů s jmenovitým tepelným výkonem jednotlivého zařízení nižším než 50 kW (čl. 29 písm. b) ČSN).

K provedení údržby provozovaných plynových spotřebičů ve smyslu vyčištění, seřízení, provedení kontroly – té roční, je vhodné sjednat činnost servisního pracovníka, který je výrobcem zařízení autorizován pro tyto činnosti. Výhodou tohoto postupu je odhalení vad, kterých si neškolený a nezaučený pracovník údržby nemusí všimnout, nebo nemusí mít dostatek zkušeností, aby správně vyhodnotil zjištěný stav. Servisní technik je oprávněn i k výměně opotřebovaných dílů kontrolovaného plynového zařízení, což zlevňuje náklady na provozované zařízení. Neposlední výhodou je skutečnost, že servisní pracovník o svém zásahu vystavuje protokol o provedení servisní prohlídky, který provozovateli umožňuje další provoz zařízení i doložení bezpečnosti provozu plynového zařízení (což je jistě výhodné mít pro případ vzniku pojistné události).

Výrobci plynových spotřebičů zpravidla podmiňují záruku zajištěním vyloučení neodborných zásahů do zařízení a provádění servisních prohlídek, které jsou zpravidla stanoveny v četnosti 1x za rok, což plně vyhovuje našim národním podmínkám (jak konkrétním – 1x ročně kontrola plynového zařízení, tak obecným – 1x ročně kontrola technických zařízení).

Na závěr tedy můžeme říci, že při provozování plynových zařízení je potřebné organizovat obsluhu a údržbu ve spolupráci s revizním technikem plynových zařízení. Po dohodě s ním je možné nastavit vhodný systém údržby a oprav, zvláště s ohledem na provozované plynové technické zařízení, plynový spotřebič a návod výrobce. Je zřejmé, že jakékoli laické zásahy do zařízení, svépomocné instalace a opravy jsou nejen porušením návodu výrobce, ale i platných právních předpisů a technických norem. V případě vzniku havarijní situace pak zpravidla dochází k událostem, které ohrožují nejen majetek, ale i zdraví a životy lidí. Mohou tak být označeny jako obecné ohrožení. A toho by si provozovatelé plynových zařízení včetně jejich obsluh měli být vědomi.

Literatura a právní předpisy:

  • Nařízení vlády č. 101/2005 Sb., o podrobnějších požadavcích na pracoviště a pracovní prostředí
  • Vyhláška č. 85/1978 Sb., o kontrolách, revizích a zkouškách plynových zařízení
  • ČSN 38 6405 Plynová zařízení. Zásady provozu. ÚNMZ 1988
  • ČSN 38 6405 Plynová zařízení. Zásady provozu. Změna 1. ÚNMZ 1999
Autor článku: 

Komentáře

trochu zavádějicí odpověď

23.05.2016 - 18:55 Standa Vodrážka
Dobrý den, myslím, že tazatel nedostal srozumitelnou odpověď na to, na co se ptal. Jeho dotaz, alespoň mně, vyzněl tak, že po něm zaměstnavatel požaduje provádění oprav a montáží na vyhrazeném plynovém zařízení a on přitom očividně o dané problematice nic netuší. Jinak by se neptal tak, jak se ptal. Nechci ani domýšlet, co dotyčný myslel např. "výměnou těsnění na rozvodu plynu". Odpověď je zpracována podrobně, jsou tam skoro všechny relevantní údaje, ale Tazatel je očividně svým zaměstnavatelem tlačen do činností, ze kterých má obavy. Proto bych čekal, že odpověď bude zmíněné "NE" a bude následovat výčet odkazů, proč to nejde resp. co by šlo, ale za jakých podmínek. Z publikované odpovědi hned v úvodu mezi řádky jaksi vyplývá, že by tazatel něco dělat mohl, s odvolávkou na návod výrobce atd. Ale co když k zařízení už třeba návod není? Podle mne mohla být odpověď strukturována následovně: Jsi zaškolen zaměstnavatelem (resp. revizním technikem) k obsluze? Pak víš, co je myšleno obsluhou, případně si to načti v MPŘ, a jen tyto činnosti můžeš dělat. Umožňuje návod k zařízení (resp. seriózně zpracovaný MPŘ) aby některé úkony údržby prováděla obsluha? Byl jsi na to zaměstnavatelem (resp. servisní organizací) zaškolen? Pak to můžeš dělat. Cokoliv dalšího (montáže, opravy, zkoušky, revize apod.) může provádět pouze organizace s příslušným oprávněním a odbornou způsobilostí příslušného rozsahu (v souladu se Zákonem 174/1968 Sb. a Vyhláškou 21/1979 Sb., které podle mne ve výčtu souvisejících předpisů chybí).

Re: trochu zavádějicí odpověď

24.05.2016 - 05:23 Norbert Chalupa
Dobrý den, domnívám se, že odpověď Ing. Tilhona je jasná, zřetelná a vyčerpávající. Bez znalostí dalších konkrétních údajů nelze odpovědět lépe. Již v úvodu odpovědi Ing. Tilhon jednoznačně tazateli odpověděl, že práci za daných a známých okolností dělat nesmí.

Nabízíme Vám možnost BEZPLATNÉHO odběru e-mailového zpravodajství

Přehled příspěvků publikovaných na oborovém portálu BOZPinfo zasílaný každý pátek odpoledne

Provozovatel portálu

Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i.
Jeruzalémská 1283/9
110 00 Praha 1

Sociální sítě VÚBP

facebook linkedin instagram buzzsprout X youtubepinterest

Kde nás najdete

X

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?
zašleme vám nové na váš e-mail