Práce na jeřábu za bouřky

Pracuji jako jeřábník na věžovem jeřábu. To, že se za bouřky nesmí pracovat, vím, ale jak daleko musí bouřka být, abych mohl pracovat? A jak se za bouřky chovat? Zůstat v kabině je asi nejlepší, ale prý se člověk nesmí dotýkat ničeho železného, což jde velmi těžko. A co když mě bouřka zastihne na žebříku, tedy ve věži, kde jsem obklopen železem ze všech stran?

K vašemu dotazu lze uvést následující:

Pokud se budete při vzniku bouřky nacházet v kabině věžového jeřábu, nevzniká pro Vás významné riziko zásahu bleskem. Není ani podstatné, jak daleko se epicentrum bouřky nachází. Celková ocelová konstrukce jeřábu je řádně uzemněná, čímž jsou splněny veškeré podmínky pro svedení energie blesku (případně naindukované energie) do země. Na uzavřenou kabinu jeřábu lze pohlížet jako na tzv. „Faradayovu klec“, což je vlastně ideální ochrana proti blesku.

Pokud by Vás bouřka zastihla při výstupu nebo sestupu z kabiny jeřábu na žebříku, opět jste obklopen ocelovými konstrukcemi, které vytváří ideální vodivé spojení se zemí. Dle našeho názoru je zde daleko vyšší jistota, že neutrpíte úraz, než při pohybu po volném terénu, kdy je osobám doporučováno přečkat bouřku v podřepu s nohama a rukama u sebe.

Lze konstatovat, že výrobci jeřábů a jiných zdvihacích zařízení nedoporučují při bouřce či jiných nepříznivých povětrnostních vlivech na těchto zařízeních pracovat, a to i z jiných důvodů, než je zásah blesku (např. bouřka je doprovázena větrem, deštěm, může nastat úlek při světelných a zvukových projevech bouřky a podobně).

V odborné literatuře je uváděno, že bouřka je nejvíce nebezpečná do vzdálenosti 3 km (tj. zhruba 9 s mezi hřměním a bleskem). Bezpečný pohyb po venkovním prostředí se doporučuje až v době, kdy je bouře alespoň 10 km vzdálená (tj. zhruba 30 s mezi hřměním a bleskem).