Potvrzení o zaměstnání

Potvrzení o zaměstnání (příp. potvrzení při změně zaměstnání či zápočtový list) je doklad, který přehledně shrnuje skončený pracovněprávní vztah a deklaruje některé jeho parametry. V případě, kdy jsou ze mzdy zaměstnance prováděny srážky ze mzdy, plní tento doklad nezastupitelnou roli v komunikaci mezi zaměstnavatelem současným a novým.

Legislativně je potvrzení o zaměstnání vymezeno v ustanovení § 313 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce (dále jen „zákoník práce“). Z tohoto ustanovení vyplývá jednoznačně několik povinností, které je třeba ze strany zaměstnavatele beze zbytku splnit.

1. Potvrzení o zaměstnání se vydává jak při skončení pracovního poměru zaměstnance, tak i při skončení dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. Není stanovena žádná výjimka, tuto povinnost je tedy třeba splnit i v případě, kdy např. zaměstnanec končí pracovněprávní vztah z důvodu odchodu do starobního důchodu, po ukončení stávajícího pracovněprávního vztahu pokračuje bezprostředně v jiném, či koná i další pracovněprávní vztahy souběžně s končícím.

2. Potvrzení o zaměstnání se zaměstnanci vydává „při skončení“ pracovněprávního vztahu, tedy v den skončení tohoto pracovněprávního vztahu. Tak je stanovena tato povinnost zákoníkem práce a je třeba se vypořádat s technickými obtížemi, které někdy skončení pracovněprávních vztahů provázejí.

3. Potvrzení o zaměstnání se vydává bezpodmínečně. Inspekce práce se při kontrolní činnosti setkává se zaměstnavateli, kteří osobní předání potvrzení o zaměstnání používají jako jeden z posledních způsobů, jak přimět zaměstnance k osobnímu jednání či splnění nějaké uložené povinnosti, a do té doby odmítají potvrzení o zaměstnání vydat. Nejčastějším případem je projednání škodní události způsobené zaměstnancem. V každém případě platí, že splnění této povinnosti zaměstnavatele nelze ničím podmiňovat a je třeba ji bez dalšího splnit.

4. Potvrzení o zaměstnání je zaměstnavatel povinen vydat zaměstnanci. Jen tak bude zaměstnanec vybaven potřebným dokladem pro jednání jak na úřadu práce, tak u případného nového zaměstnavatele. Pokud tedy zaměstnavatel potvrzení o zaměstnání vydá v pořádku a včas, ale nedoručí ho zaměstnanci, není jeho povinnost splněna. Doručování písemností od zaměstnavatele zaměstnanci je vymezeno zákoníkem práce v ustanovení § 334 a následujících. Zkráceně lze uvést, že potvrzení o zaměstnání je nutné doručovat zaměstnanci do vlastních rukou, a to na pracovišti, v jeho bytě nebo kdekoliv bude zastižen anebo prostřednictvím sítě nebo služby elektronických komunikací. Není-li to možné, může zaměstnavatel písemnost doručit prostřednictvím provozovatele poštovních služeb.

5. Potvrzení o zaměstnání musí obsahovat údaje, které jsou taxativně vymezeny v již odkazovaném ustanovení § 313 odst. 1 zákoníku práce a zaměstnavatel tedy není oprávněn svévolně přidávat další informace (např. výši průměrného měsíčního výdělku). Zřejmě nejspornějším údajem je údaj o dosažené kvalifikaci, který má, obdobně jako údaj o druhu vykonávané práce, popsat končící pracovněprávní vztah, a deklarovat, zda v jeho průběhu došlo ke změně (tedy zvýšení) kvalifikace zaměstnance.

Na závěr je vhodné doplnit, že nesouhlasí-li zaměstnanec s obsahem potvrzení o zaměstnání, může se dle ustanovení § 315 zákoníku práce domáhat do 3 měsíců ode dne, kdy se o obsahu tohoto dokladu dověděl, u soudu, aby zaměstnavateli bylo uloženo přiměřeně jej upravit.