Pomůcka pro zhodnocení "nebezpečí" na pracovišti

Článek poskytuje přehled základních kategorií nebezpečí, která se mohou vyskytovat na pracovištích, a také názornou ukázku jak klasifikovat nebezpečí pro jednotlivé činnosti vykonávané na pracovišti.  Dobrou pomůckou mohou být také příklady nebezpečí, nebezpečných situací a nebezpečných událostí uvedené v ČSN EN 1050 (83 30 10).

Upozornění: Tyto příklady je třeba chápat pouze jako informativní a jako určité vodítko, nikoliv jako úplný výčet.

1. Kategorizace nebezpečí na pracovišti

Pro identifikování nebezpečí na pracovišti je užitečné kategorizovat nebezpečí do několika skupin, například:

1. mechanická
2. elektrická
3. radiační
4. chemická
5. oheň a exploze

Dobrým vodítkem mohou být příklady nebezpečí, které se vztahují na určité pracovní činnosti a situace, např.:

a) pracovní zařízení

• nedostatečná ochrana rotujících a pohyblivých částí
• volný pohyb částí nebo materiálu (padajících, válejících se, klouzajících, překlapujících, odlétávajících, houpajících se, bortících se), které mohou zasáhnout člověka
• pohyb strojů a dopravních prostředků
• nebezpečí požáru nebo výbuchu (tření, tlakové nádoby)
• zachycení, pořezání, vtáhnutí, bodnutí, úder, odření, pohmoždění, amputace (mechanická ohrožení)

b) pracovní zvyklosti a uspořádání pracoviště

• nebezpečné povrchy (ostré hrany, rohy, špice, drsné povrchy, kluzké povrchy, vyčnívající části)
• práce ve výškách
• práce v nevhodné poloze (jednostranná zátěž)
• omezené prostory (práce mezi pevnými částmi)
• zakopnutí a uklouznutí /(vlhké a kluzké povrchy)
• stabilita pracovníka
• vliv užívání OOPP a jiné aspekty práce
• pracovní technik a metody
• vstupy práce v uzavřených prostorách

c) používání elektřiny

• elektrické vypínače strojů
• elektrická instalace
• elektrická zařízení, ovladače, izolace
• přenosná elektrická zařízení
• elektrická energie, která může způsobit požár nebo výbuch nadzemního elektrického vedení

d) expozice látkami ohrožujícími zdraví

• vdechnutí, požití nebo absorpce kůží včetně aerosolů a jemných částic
• používání hořlavých a výbušných materiálů
• používání toxických látek
• přítomnost žíravin
• reaktivní látky
• dráždivé látky
• nedostatek kyslíku

e) expozice fyzikálními faktory

• elektromagnetické záření (tepelné, RTG, ionizující)
• lasery
• hluk a ultrazvuk
• vibrace
• horké látky a prostředí
• studené látky a prostředí
• média pod tlakem

f) expozice biologickými faktory

• riziko infekce mikroorganizmy, exo-a endo-toxiny
• přítomnost alergenů

g) faktory prostředí a pracovních klimatických poměrů

• nevhodné osvětlení
• nevhodná teplota, vlhkost, větrání
• znečištění, nepořádek

h) vztah pracovního místa a lidského faktoru

• bezpečnostní systém závisí na získání a zpracování přesných informací
• závislost na znalostech a schopnostech personálu závislost na dobré komunikaci a správných pokynech na změnu podmínek
• důsledek předpokládaného neplnění bezpečných pracovních postupů
• vhodnost OOPP
• slabá motivace pracovat bezpečně
• ergonomické faktory

i) psychologické faktory

• pracovní zátěž (intenzita, jednotvárnost)
• rozměry pracoviště, např. klaustrofóbie, osamělost na pracovišti
• vliv konfliktů
• vliv rozhodování v afektu
• nízká úroveň řízení práce
• reakce v případě nouzových situací

j) organizace práce

• pracovní podmínky
• faktory pracovního procesu (noční práce, odpočinek ...)
• údržba, hlavně bezpečnostních zařízení
• zajištění vyšetřování úrazů a mimořádných situací

k) ostatní faktory

• nebezpečné jednání jiných osob
• práce se zvířaty
• nepříznivé povětrnostní podmínky
• střídání pracovišť
• práce pod vodou atd.

2. Posouzení nebezpečí  pro jednotlivé činnosti vykonávané na pracovišti

Pro posouzení nebezpečí pro jednotlivé činnosti vykonávané na pracovišti, je také vhodné specifikovat charakter možného nebezpečí pomocí odpovědi, např. na otázku: "Během této pracovní činnosti se vyskytuje nebezpečí ..."

1. uklouznutí/pádu na rovině
2. pád z výšky/do hloubky
3. pád nářadí, materiálu z výšky
4. nedostatečná výška prostoru
5. spojené s manipulací s nářadím nebo materiálem
6. spojené s pásovou výrobou, čištěním , uváděním do provozu, výrobou, údržbou, opravami, změnami a demontáží
7. spojené s dopravou vnitropodnikovou i s přepravou
8. požáru a výbuchu
9. násilnostmi vůči personálu
10. spojené s látkami, které mohou být vdechnuty
11. spojené s látkami, které mohou ohrozit zrak
12. spojené s látkami, které mohou uškodit stykem s pokožkou
13. spojené s látkami, které mohou uškodit požitím
14. působení energie (např. elektřina, radiace, hluk, vibrace)
15. ohrožení horních končetin monotonní/opakovanou jednotvárnou činností
16. nevhodných tepelných podmínek (např. přílišné teplo)
17. spojené s osvětlením
18. spojené s kluzkým, nerovným povrchem podlah a komunikací
19. spojené s nevhodnými kryty a zábradlím
20. spojené s činností dodavatelů.

Uvedený seznam není vyčerpávající a každý zaměstnavatel by si měl vypracovat svůj vlastní seznam nebezpečí vycházející z konkrétních pracovních podmínek.

3. Informace, které by měl zaměstnavatel shromáždit:

• Zákonné požadavky a prováděcí předpisy
• Publikované požadavky a standardy, např. národní technické normy, mezinárodní standardy, vnitropodnikové
• standardy, návody výrobců atd.
• Pracovní postupy a časové snímky pracovní zátěže zaměstnanců
• Informace o pracovních úrazech, nehodách, haváriích a „skoronehodách“
• Informace o používaných technických zařízení a pracovních nástrojích, např. pokyny od výrobce nebo návody k obsluze, technickou dokumentaci používaných strojů a zařízení aj.
• Nepřehlédněnte také vedlejší činnosti, jako je úklid a čištění nebo pomocná pracoviště (odpadové hospodářství apod.).
• Vezměte v úvahu také názory vašich zaměstnanců nebo jejich zástupců (odbory), kteří Vám mohou pomoci, na základě jejich subjektivních zkušenostech, při odhalování nebezpečných prvků, které nejsou na první pohled zřejmé, například:
  • dění na pracovišti nebo během pracovní činnosti (momentální praxe se může lišit od správného pracovního postupu), např. uvádění do provozu, odstavování z provozu, běžné činnosti, údržba, čistění apod.,
  • ohled na nerutinní a přerušované činnosti, například na nakládku a vykládku materiálu, zkušební provoz, změny výrobních cyklů apod.,
  • ohled na neplánované, ale předvídatelné situace, například přerušení chodu výroby apod.,
  • zjišťování takových aspektů práce, které mohou být potenciální příčinou vzniku škody,
  • posouzení, jak zaměstnanci reagují na nebezpečí během práce, čímž ovlivňují velikost rizika,
  • posoudit vnější faktory, které by mohli ovlivnit pracoviště,
  • zkoumat psychologické, sociální a fyzikální faktory, které by mohli přispět ke vzniku stresu pří práci,
  • identifikace a posouzení úkolů vykonávaných na pracovišti aj.

Jako další zdroje informací mohou posloužit, např.:

• Technická dokumentace pracoviště a zařízení, výrobní program, analýza pracovní činnosti
• Záznamové listy a návody výrobců nebo dodavatelů
• Bezpečnostní listy chemických látek a přípravků
• Archivní údaje a zkušenosti odborných pracovníků BOZP nebo odborů
• Podklady a informace z národních institucí, zabývajících se BOZP
• Analýza úrazovosti a nemocnosti (záznamy o nebezpečných událostech, nemocí z povolání…)
• Záznamy o přijatých opatřeních aj.

4. Vyhledejte nebezpečí na pracovišti

• Identifikujte všechny závažné zdroje nebezpečí vztahující se k prováděným činnostem na pracovištích a nepřehlédněnte také vedlejší činnosti, jako je úklid a čištění nebo pomocná pracoviště (odpadové hospodářství apod.). Při vyhledávání se soustřeďte především na vážná nebezpečí, u kterých je pravděpodobnost, že mohou působit při vzniku negativního jevu a jeho následků.
• Zaměřte se na to, o čem by se dalo logicky předpokládat, že by mohlo být zdrojem ohrožení a způsobit újmu na zdraví, na majetku nebo na životním prostředí.
• Vezměte v úvahu také názory zaměstnanců nebo jejich zástupců (odbory), kteří mohou pomoci, na základě jejich subjektivních zkušenostech, při odhalování nebezpečných prvků, které nejsou na první pohled zřejmé.
• Shromážděte si informace a podklady, např. prováděcí předpisy, pracovní postupy, informace o pracovních úrazech, nehodách a „skoronehodách“, pokyny od výrobce nebo návody k obsluze, technickou dokumentaci používaných strojů a zařízení aj.
• Identifikujte osoby, které mohou být vystaveny nebezpečí a jak k tomu může dojít.
• Pamatujte přitom, že na pracovištích zaměstnavatele se mohou vyskytovat, kromě jeho zaměstnanců, s jeho vědomím i jiné osoby.
• Zahrňte do svých úvah i pracoviště jiných zaměstnavatelů, jejich zaměstnance, ale i ostatní veřejnost, jestliže existuje možnost, že mohou být nějakým způsobem dotčení Vašimi podnikatelskými aktivitami ve smyslu ohrožení zdraví, života nebo životního prostředí.
• Zpracujte seznam pracovních činností prováděných Vašimi zaměstnanci v organizaci včetně jejich charakteristik, tzv. klasifikaci pracovních činností.

5. Identifikace osob, které mohou být vystaveny nebezpečí

A. Pracovníci a ostatní lidé, kteří mohou být vystaveni nebezpečí:

• pracovníci ve výrobě i v obslužných profesích, 
• pracovníci pomocných a servisních činností, 
• pracovníci cizích firem,  
• samostatně podnikající fyzické osoby,
• studenti, učni, zaškolovaní pracovníci,
• techničtí pracovníci a management,
• hosté, 
• pohotovostní služby.

B. Pracovníci zvláště vnímaví vůči nebezpečí:

• pracovníci se sníženou pracovní schopností,
• mladiství a starší pracovníci, 
• těhotné ženy a kojící matky, 
• pracovníci bez nebo s malými zkušenostmi (například se sezónním nebo přechodným úvazkem), 
• pracovníci údržby,
• pracovníci se zdravotním ohrožením,
• pracovníci užívající léky, které zvyšují nebezpečí úrazu.