Pojištění sezónních brigáníků

Zdroj: 
Na dotaz odpověděla JUDr. Eva Dandová.

Musím mít uzavřené a platit povinné pojištění pro případ pracovního úrazu v případě, že nemám trvalé zaměstnance, ale zaměstnávám pouze sezónní zaměstnance na dohodu o provedení práce? V případě, že nemusím, z čeho bude odškodněn případný pracovní úraz?

Podle ustanovení § 205d starého zákoníku práce (ustanovení § 365 zákoníku práce, z. č. 262/2006 Sb.) je povinností každého zaměstnavatele, který zaměstnává alespoň jednoho zaměstnance platit zákonné pojištění odpovědnosti za škodu z titulu pracovních úrazu – viz ustanovení § 205d odst. 1 starého zákoníku práce „Zaměstnavatelé zaměstnávající alespoň jednoho zaměstnance jsou pro případ své odpovědnosti za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání pojištěni (dále jen "zákonné pojištění") u České pojišťovny, akciová společnost, pokud s ní měli sjednáno toto pojištění k 31. prosinci 1992. Ostatní zaměstnavatelé jsou pojištěni u Kooperativy, československé družstevní pojišťovny, akciová společnost, případně jejího právního nástupce v České republice (dále jen "pojišťovny"). To se nevztahuje na organizační složky státu.“ Jak je patrno z uvedeného, zákon nehovoří o zaměstnancích v pracovním poměru, nebo o jiných zaměstnancích, jednoduše říká „zaměstnanci“ , a to jsou všichni zaměstnanci v pracovním poměru i činní na základě některé z dohod o provedení práce. Proto, i když zaměstnáváte zaměstnance jen po sezónu, tedy ve smyslu § 205d odst. 1 starého zákoníku práce jen po sezónu jste zaměstnavatel, musíte platit pojistné, po skončení sezón jednoduše pojišťovně oznámíte, že nejste zaměstnavatelem. Vyhláška č. 125/1993 Sb., kterou se stanoví podmínky a sazby zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání k tomu ještě upřesňuje „zákonné pojištění vzniká dnem vzniku prvního pracovněprávního vztahu u zaměstnavatele a trvá po dobu existence zaměstnavatele.“

Vzhledem k tomu, že se jedná o zákonné pojištění, je pojišťovna povinna plnit, ať je pojistné ze stran zaměstnavatele zaplaceno nebo nezaplaceno, ale podle ustanovení § 10 odst. 3 vyhlášky č. 125/1993 Sb. platí, že  „Proti zaměstnavateli, který byl v době výplaty pojistného plnění v prodlení s placením pojistného, má pojišťovna právo na úhradu až do výše plnění, které vyplatila z důvodu pojistných událostí vzniklých v době, za kterou nebylo zaplaceno pojistné.“

Autor článku: 

Nabízíme Vám možnost BEZPLATNÉHO odběru e-mailového zpravodajství

Přehled příspěvků publikovaných na oborovém portálu BOZPinfo zasílaný každý pátek odpoledne

Provozovatel portálu

Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i.
Jeruzalémská 1283/9
110 00 Praha 1

Sociální sítě VÚBP

facebook linkedin instagram buzzsprout X youtubepinterest

Kde nás najdete

X

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?
zašleme vám nové na váš e-mail