Počítá se náhrada za ztrátu na výdělku při úrazu na kalendářní nebo pracovní dny?

Počítá se náhrada za ztrátu na výdělku při úrazu na kalendářní nebo pracovní dny?

Systém odškodnění za škodu způsobenou pracovním úrazem nebo nemocí z povolání v ČR je komplementární. To znamená, že postižený zaměstnanec je účastníkem nemocenského pojištění, ze kterého v případě dočasné pracovní neschopnosti pobírá dávky bez ohledu na to, zda se jedná o pracovní neschopnost z důvodu pracovního úrazu (nemoci z povolání), nebo z jiného, obecného, důvodu. To platí i pro náhradu mzdy nebo platu, kterou práce neschopnému zaměstnanci vyplácí po dobu prvních 21 kalendářních dnů zaměstnavatel (§ 192 zákoníku práce).

Komplementem (doplňkem) k dávkám nemocenského pojištění nebo k náhradě vyplácené zaměstnavatelem je v případě pracovního úrazu nebo nemoci z povolání náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti podle § 370 zákoníku práce. Podle tohoto ustanovení náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti přísluší zaměstnanci ve výši rozdílu mezi průměrným výdělkem před vznikem škody způsobené pracovním úrazem nebo nemocí z povolání a plnou výší náhrady mzdy nebo platu, vyplácené zaměstnavatelem, a plnou výší nemocenského. Pokud náhrada mzdy nebo platu nebo nemocenské činí 60 % průměrného výdělku, pak tento komplement činí 40 % průměrného výdělku a je vyplácen z pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání.

Na rozdíl od dávek nemocenského pojištění a náhrady mzdy nebo platu, které se vyplácejí za kalendářní dny, je komplement vyplácen jako dorovnání do průměrné mzdy zaměstnance před vznikem pracovní neschopnosti a neodvíjí se tedy od počtu kalendářních či pracovních dnů trvání pracovní neschopnosti.