Pedagožka lezla na strom a přivodila si úraz

Má známá jako pedagogická pracovnice ve škole pro mentálně narušenou mládež při hře na zahradě školy vylezla i přes upozornění paní ředitelky, aby tak nečinila, na strom pro míč. Následně ze stromu spadla a způsobila si zranění, po kterém došlo k jejímu ochrnutí spodní poloviny trupu. Paní ředitelka pracovní úraz neuznala, neboť dotyčná neuposlechla její výzvy a na strom vylezla. Má pravdu? A pokud ne, co má poškozená v tomto případě dělat?

Paní ředitelka pravdu nemá, pracovní úraz to je, neboť k němu došlo při plnění pracovních úkolů a v přímé souvislosti s ním. Dotyčná zjevně konala činnost pro zaměstnavatele z vlastní iniciativy ve smyslu § 273 odst. 2 zákoníku práce. Odpovědnost zaměstnavatele za škodu z titulu pracovních úrazů, tak je dosud koncipována v zákoníku práce, je odpovědností objektivní, kdy zaměstnavatel odpovídá vždy a všude, pokud dojde k úrazu při plnění pracovních úkolů a v přímé souvislosti s ním (na rozdíl od civilistického pojetí odpovědnosti za škodu, která je koncipována zásadně na prokázání zavinění). Zákoník práce nerozlišuje příčinu vzniku pracovního úrazu. Je nerozhodné, zda např. zaměstnanec trpí určitou chorobou, která vyvolá úrazový děj, jehož následkem je pracovní úraz. V praxi jsou časté případy nemocných cukrovkou nebo epilepsií, kdy zaměstnancova obecná nemoc je vlastně původcem toho, že dojde k úrazu - zaměstnanec v epileptickém záchvatu upadne na zem a zlomí si ruku. Pro odpovědnost zaměstnavatele za škodu vzniklou zaměstnanci to však nemá žádný význam, neboť stačí pouze, že došlo k poruše zdraví zaměstnance a že k ní došlo při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Znamená to tedy, že se nezkoumá, do jaké míry zaměstnavatel něco zavinil, není ani rozhodující, zda zaměstnanec uklouzl na mokré podlaze nebo zda upadl pouze vinou své neopatrnosti. V každém případě nese odpovědnost zaměstnavatel, který se může ve výslovně stanovených případech této odpovědnosti zprostit, prokáže-li porušení pracovněprávních předpisů ze strany zaměstnance.

V tomto případě se asi zaměstnavatel zčásti zprostí své odpovědnosti s odkazem na to, že ředitelka upozornila dotyčnou, aby na strom nelezla. Na úplné zproštění odpovědnosti zaměstnavatele podle § 367 odst. 1 zákoníku práce bych to neviděla, neuposlechnutí příkazu ředitelky nebylo jedinou příčinou vzniku škody, zajisté zde i významnou úlohu sehrála náhoda. Učitelka by zajisté nelezla na strom, kdyby věděla, že to neumí (jsou lidé, kteří lézt na stromy neumí), ale to že spadla a utrpěla tak vážné zranění bylo zajisté dílem náhody a nepředvídatelného rizika. Proto doporučuji, aby dotyčnou odškodnili, samozřejmě bude třeba se zčásti deliberovat poukazem na lehkomyslnost dotyčné podle § 367 odst. 2 zákoníku práce, ale víc jak o 30% bych to neviděla.