Péče o pracovní prostředí při nakládání s odpady a při sanačních pracích

Část 1.

Část 1.

Jedná se např. o následující typy prací:

• třídění odpadů u pohyblivého pásu třídicí  linky
• manipulace s odpady ve sběrných dvorech
• používání samojízdných speciálních strojů na skládkách odpadů
• používání bagrů a buldozerů  při sanačních pracích a při úpravách překryvných vrstev skládek odpadů
• nakládání s odpady ve spalovnách nebezpečných i komunálních odpadů
• nakládání s kapalnými odpady, zejména z kategorie nebezpečných odpadů
• a další práce, velmi dobře známé společnostem, které se touto problematikou zabývají.

Od roku 2000 je v platnosti zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, ve znění pozdějších předpisů. Tento zákon upravuje povinnosti zaměstnavatelů vůči svým zaměstnancům při péči o pracovní prostředí (bezpečnost a hygiena práce). Důležitým předpisem je zákon č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích. Zaměstnavatelé mají povinnost zajistit takové pracovní podmínky, aby odpovídaly bezpečnostním a hygienickým požadavkům na pracovní prostředí a pracoviště. Nejdůležitějším předpisem v tomto ohledu je nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů. Jsou zde vymezeny i hygienické limity pro jednotlivé rizikové faktory. 

Praktický postup, jak naplňovat požadavky výše uvedené legislativy a vyhnout se sankcím při kontrolách orgánu ochrany veřejného zdraví  a inspektorátu práce je následující:

Všechny profese vykonávající výše uvedené typy prací musí být kategorizovány. Na základě zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, se práce zařazují do čtyř kategorií (jako rizikové jsou práce kategorie tři a čtyři, dále práce zařazená do druhé kategorie, o níž takto rozhodne orgán ochrany veřejného zdraví). 

Akreditovaná laboratoř provede na základě objednávky provozovatele měření faktorů pracovního prostředí.

Měří se a vyhodnocují následující faktory:

• hluk,
• vibrace na ruce a vibrace celkové,
• prašnost, chemické látky,
• mikroklimatické podmínky a tepelná zátěž,
• zátěž chladem,
• celková fyzická zátěž, lokální svalová zátěž, pracovní poloha,
• osvětlení,
• neionizující záření a elektromagnetická pole,
• biologické činitele.

Na základě protokolů z měření akreditovanou laboratoří a na základě porovnání naměřených hodnot s limity se vypracují návrhy zařazení práce do kategorie. Zařazení práce do kategorie se provede podle nejméně příznivě hodnoceného faktoru (v případě že jsou pracovníci vystaveni několika faktorům).