Otestovat zaměstnance na přítomnost alkoholu v krvi může být problém

Při provádění orientační dechové zkoušky našich zaměstnanců vznikly pochybnosti o výsledcích testu a bylo zapotřebí provést jeho kontrolní ověření test na přítomnost alkoholu v krvi. Problém však vznikl, kde odběr krve provést. V naší nemocnici jsme byli odmítnuti s tím, že odběry krve za účelem ověření přítomnosti alkoholu provádí pouze pro Policii ČR. Během dne je možné odběr provést  u ošetřujícího lékaře příslušného pracovníka (pokud je mimoměstský, je tam časová prodleva do odběru), ale co v odpoledních hodinách nebo v noci? Také jsme obdrželi informaci, že pokud chceme aby výsledek tohoto testu mohl být u případného soudu použit jako důkaz, musí být analyzován pouze v akreditovaných laboratořích, jako je např. nemocnice v Olomouci (100 km vzdálená). Jsou stanovené organizace, které musí v této záležitosti vycházet zaměstnavatelům vstříc? Přece není možné, abych manipuloval se vzorkem něčí krve, kterou odebere obvodní  lékař, a odvážel ho na analýzy.

Podle mého názoru by neměl být odběr krve v praxi problém. Každý zaměstnavatel musí totiž mít svého lékaře závodní preventivní péče. Povinnost zajišťovat závodní preventivní péči je zaměstnavatelům stanovena v § 40 zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů, již od 1. 4. 1992, a to bez ohledu na právní formu, počet zaměstnanců či míru rizikovosti vykonávané práce.  Problematiku závodní preventivní péče zdůraznil i druhý zákoník práce.. V Části desáté Péče o zaměstnance v § 224 odst. 1 písm. d) ukládá zaměstnavateli, aby v rámci vytvořených pracovních podmínek pro zaměstnance, které jim umožní bezpečný výkon práce, pro ně zajistil závodní preventivní péči. Dále podle ustanovení § 103 odst. 1 písm. d) zákoníku práce patří k povinnostem zaměstnavatele sdělit zaměstnancům, které zařízení jim poskytuje závodní preventivní péči

Cíle závodní preventivní péče vyplývají z § 18a zákona o péči o zdraví lidu - tj. zabezpečovat ve spolupráci se zaměstnavatelem prevenci včetně ochrany zdraví zaměstnanců před nemocemi z povolání a jinými poškozeními zdraví z práce a prevenci úrazů. Činnost, kterou provádějí příslušná zdravotnická zařízení, pak vyplývá z § 35a téhož zákona - zařízení závodní preventivní péče provádějí odbornou poradní činnost v otázkách ochrany a podpory zdraví a sociální pohody zaměstnanců, pravidelně kontrolují pracoviště podniků, zjišťují vlivy práce a pracovních podmínek na člověka při práci, vykonávají preventivní lékařské prohlídky zaměstnanců, zajišťují poskytnutí první pomoci zaměstnancům, spolupracují s příslušným orgánem ochrany veřejného zdraví a podílejí se na výcviku a výchově v oblasti ochrany a podpory zdraví. Součástí závodní preventivní péče jsou lékařské prohlídky v souvislosti s výkonem zaměstnání. Jejich účelem je posoudit zdravotní způsobilost zaměstnance k práci.

Lékařské prohlídky, které musí zaměstnanci absolvovat v průběhu pracovního poměru, jsou stanoveny zejména v pracovněprávních předpisech pouze příkladně (např. v zákoníku práce - práce v noci (§ 94 odst. 2), mladiství zaměstnanci (§ 247), a je nutno je absolvovat u lékaře v rámci závodní preventivní péče). Nicméně jsou i další předpisy, které posuzování v souvislosti s pracovní činností stanoví - např. pro řidiče § 87 a následující zákona č. 361/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů, pro pracovníky drážní dopravy vyhláška č. 101/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů, pro vyjmenované okruhy zaměstnanců směrnice MZd č. 49/1967 Věstníku MZd, ve znění pozdějších předpisů, a další. Zásadně si může další prohlídky, včetně prohlídky na zjištění, zda není zaměstnanec pod vlivem alkoholu, stanovit zaměstnavatel jako prohlídku v rámci závodní preventivní péče. Vždyť zjištění, zda zaměstnanec není pod vlivem alkoholu a je způsobilý k výkonu práce, je zásadní otázkou prevence rizik, kterou si řeší zaměstnavatel sám.

Platí, že zaměstnanec je povinen podrobit se preventivním prohlídkám, vyšetřením nebo očkováním stanoveným zvláštními, zejména zdravotnickými předpisy. Jde o vstupní, pravidelné (periodické), mimořádné a výstupní prohlídky. Zjištění, zda zaměstnanec není pod vlivem alkoholu, patří do kategorie mimořádných prohlídek. Mimořádné prohlídky se týkají zaměstnanců v případě důvodného předpokladu, že došlo ke ztrátě nebo změně zdravotní způsobilosti k práci. Provádějí se u stejné kategorie zaměstnanců jako prohlídky periodické; podnětem k jejich absolvování je podezření, že u zaměstnance došlo ke změně zdravotní způsobilosti k práci (po závažném úrazu, nehodě spojené s bezvědomím, u zaměstnanců vykonávajících činnosti epidemiologicky závažné v souvislosti s každým infekčním onemocněním apod.). Na pracovištích, na kterých jsou vykonávané rizikové práce, nařizuje provedení těchto prohlídek orgán ochrany veřejného zdraví, zjistí-li závažné závady nebo nedostatky v ochraně zdraví zaměstnanců. Podnět k jejich výkonu může dát i zaměstnavatel, lze-li odůvodněně předpokládat, že u zaměstnance došlo ke změně zdravotní způsobilosti k práci.

Na základě výše uvedeného uzavírám – odběry krve v případě, kdy je podezření, že zaměstnanec pracuje pod vlivem alkoholu, by Vám především měl provádět lékař závodní preventivní péče a s ním byste měli mít dohodnuto, v jakou dobu bude tyto odběry provádět. V mimopracovní době byste se pak měli obracet na zařízení poskytující první pomoc.

Za účelem zajištění správnosti a jednotného postupu při průkazu a stanovení etylalkoholu v krvi vydalo Ministerstvo zdravotnictví ČR tento Metodický pokyn ZD 10/2006 k pro postup při laboratorním stanovení alkoholu (etylalkoholu) v krvi.