OSVČ a zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu

Rád bych se zeptal, jak je to u plnění pracovního úrazu u OSVČ, která platí zákonné pojištění pro své zaměstnance. Dle mého názoru OSVČ vykonává práci jako ostatní a pojištění se vztahuje na všechny osoby vykonávající práci v této organizaci. V Kooperativě tvrdí, že pokud nemá uzavřen pracovněprávní vztah, není možné plnit (dle vyhl. č.125/1993 Sb., kterou se stanoví podmínky a sazby zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání - §2). Na BOZPinfo jsem našel odpověď v článku z 15.2.2006 Pracovní úraz u OSVČ, kde autorka JUDr. Dandová tvrdí, že mají nárok (na základě tohoto článku jsem úraz s poškozenou osobou sepsal). Jak to tedy je?

Dobrý den, Váš dotaz mne nejprve vylekal, protože se považuji za spoluautorku jak zákonného pojištění zaměstnavatele, tak úrazového pojištění.  Nakonec jsem si odpověď z 15.2.2006 vyhledala a ujistila se, že jsem nepsala nic o tom, že by se na OSVČ vztahovalo zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu z titulu pracovních úrazů a nemocí z povolání ve smyslu ustanovení § 205d zákoníku práce č. 65/1965 Sb. Možná že odpověď z roku 2006 je až příliš stručná a že došlo tudíž k určitému nepochopení.

Zásadně platí, že zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu z titulu pracovních úrazů a nemocí z povolání ve smyslu ustanovení § 205d zákoníku práce č. 65/1965 Sb. se vztahuje výhradně na odškodnění pracovních úrazů zaměstnanců v pracovním poměru. Zákoník práce se vztahuje v tomto směru pouze na škody zaměstnanců. Vzhledem k tomu, že ustanovení § 205d zákoníku práce č. 65/1965 Sb. nabylo účinnosti až 1.ledna 1993, vztahuje se toto pojištění také podle výslovného ustanovení vyhlášky č. 125/1993 Sb., kterou se stanoví podmínky a sazby zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání, ve znění pozdějších předpisů, na úrazy vzniklé po 1.1.1993 – viz „Zaměstnavatel má právo, aby za něho pojišťovna příslušná podle § 1 (dále jen "pojišťovna") nahradila škodu, která vznikla zaměstnanci při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání, v rozsahu, v jakém za ni zaměstnavatel odpovídá podle zákoníku práce.  Nárok na náhradu škody z události, která by mohla být důvodem vzniku práva na plnění pojišťovny (dále jen "škodná událost"), musí být poprvé uplatněn zaměstnavatelem u pojišťovny v době trvání zákonného pojištění, s výjimkou případů, kdy poškozený má právo na plnění přímo vůči příslušné pojišťovně.“

Toto pojištění  se však nevztahuje na organizační složky státu a na jejich zaměstnance, organizační složky státu hradí škody zaměstnancům přímo ze svého rozpočtu.

Proto jsem také v dotaze uváděla jako odpověď na dotaz cituji „Stal se mi pracovní úraz, se kterým budu minimálně dva měsíce v pracovní neschopnosti. Proto bych rád věděl, jestli u OSVČ je něco podobného jako u zaměstnanců, že pobírají po dobu neschopnosti nějaké procento z platu.“, ,že „Zaměstnancům v pracovněprávním vztahu přísluší při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání náhrada škody z titulu zákonného pojištění za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání.“ V původním znění dotazu dotyčný ještě dodával, jestli bude znevýhodněn oproti zaměstnancům jen proto, že je OSVČ.

V návaznosti na dotaz jsem také dále uváděla, že cit. „…každá OSVČ má samozřejmě možnost zajistit si pojištění pro případ úrazu, který se jí stane při výkonu činnosti.“ Tím jsem ale pouze chtěla sdělit, že stejně jako zaměstnavatel se musí dát pojistit pro nepředvídané povinnosti (v případě škod z titulu pracovních úrazů a nemocí z povolání mu to zákon přímo ukládá), tak by se měla pojistit OSVČ pro případ zranění v souvislosti s výkonem její samostatné výdělečné činnosti.

Nakonec jen malou poznámku k tomu, že v dotaze uvádíte „OSVČ vykonává práci jako ostatní zaměstnanci.“. To prosím není pravda. OSVČ je živnostník a koná práci na základě živnostenského oprávnění a jeho postavení se řídí živnostenským zákonem. Zaměstnanec je v pracovním poměru nebo pracuje na základě některé z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr (tzv. závislá práce) a jeho postavení se řídí zákoníkem práce. Zaměstnavatel, který by najal OSVČ na soustavnou práci a zařadil ji na práci vedle ostatních zaměstnanců, by hrubě porušil zákon o zaměstnanosti, neboť podle něj platí, že „nelegální prací je, pokud fyzická osoba nevykonává práci pro právnickou nebo fyzickou osobu na základě pracovněprávního vztahu nebo jiné smlouvy, nejde-li o manžela nebo dítě této fyzické osoby,“. To je tzv. schwarz-systém a ten je naším právem zakázán.