Osamocený pracovník

Úvodem bychom měli objasnit pojmy. Pojem osamocený pracovník bývá zaměňován s pojmem osamělý pracovník, který je definován v § 350 zákoníku práce. Osamělými zaměstnanci jsou neprovdané, ovdovělé nebo rozvedené ženy, svobodní, ovdovělí nebo rozvedení muži a ženy i muži osamělí z jiných vážných důvodů, nežijí-li s druhem, popřípadě s družkou.

Definici osamoceného pracovníka bychom našli v nařízení vlády č. 339/2017 Sb., o bližších požadavcích na způsob organizace práce a pracovních postupů při práci v lese a na pracovištích obdobného charakteru. Podle tohoto nařízení vlády je osamoceným zaměstnancem zaměstnanec, který je během pracovní doby na pracovišti sám bez zajištění dohledu a vykonává práci. V této souvislosti by nás mohl ještě zajímat pojem samostatně pracující zaměstnanec, který vykonává práci na pracovišti sám se zajištěným dohledem.

Osamoceného zaměstnance nebo samostatně pracujícího zaměstnance musí zaměstnavatel seznámit s pravidly pro dorozumívání mezi zaměstnanci na pracovišti nebo pro dorozumívání se zaměstnavatelem.

Tuto problematiku upravují následující právní předpisy.

V § 5 odst. 1 písm. e) z. č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů, se uvádí, že zaměstnavatel je povinen organizovat práci a stanovit pracovní postupy tak, aby byly dodržovány zásady bezpečného chování na pracovišti a aby zaměstnanci na pracovišti se zvýšeným rizikem nepracovali osamoceně bez dohledu dalšího zaměstnance, pokud jejich ochranu nezajistí jinak.

O ochraně osamoceného zaměstnance hovoří i nařízení vlády č. 362/2005 Sb. § 3 odst. 8:  „Při práci ve výškách a nad volnou hloubkou vykonávané osamoceně nebo samostatně musí být zaměstnanec seznámen s pravidly pro dorozumívání mezi zaměstnanci na pracovišti nebo pro dorozumívání s vedoucím zaměstnancem. Zaměstnanec musí být poučen o povinnosti přerušit práci, pokud v ní nemůže pokračovat bezpečným způsobem, a o přerušení práce musí neprodleně informovat vedoucího zaměstnance, popřípadě zaměstnavatele.“

Rizikovými pracovišti, kde by se neměla konat práce osamoceně, jsou podle Přílohy 1 k nařízení vlády č. 591/2006 Sb., o bližších minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništích, ve znění NV č. 136/2016 Sb., místa s nebezpečím výbuchu, zasypání, otravy, utonutí, pádu z výšky nebo do hloubky, kde zhotovitel zajišťuje, aby fyzické osoby pracující na takovém pracovišti osamoceně byly seznámeny s pravidly dorozumívání pro případ nehody, a stanoví účinnou formu dohledu pro potřebu včasného poskytnutí první pomoci. Na odlehlých pracovištích, kde není zajištěn dohled, nesmí být osamoceně prováděny výkopové práce od hloubky 1,3 m.

Tutéž povinnost ohledně výkopových prací stanovuje v § 148 i vyhláška č. 48/1982 Sb., kterou se stanoví základní požadavky k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení, ve znění pozdějších předpisů, kde je ještě uvedeno, že osamocený pracovník nesmí pracovat bez kontroly déle než hodinu v chlazených místnostech (§ 178).

Výše zmíněné nařízení vlády č. 339/2017 Sb. má na zřeteli osamoceného pracovníka asi nejvíce. Podle něj zaměstnavatel musí zajistit, aby zaměstnanci nepracovali osamoceně při kácení stromu, při zpracování polomů, při práci s řetězovou pilou, při práci ve výškách na stojících stromech. Těžbu dříví musí zaměstnavatel organizovat tak, aby byla zajištěna jejich pravidelná kontrola minimálně každých 30 minut. Dále musí zajistit, aby práce v obtížných pracovních podmínkách, kterými jsou zejména kácení stromů v obvodu dráhy, u pozemních komunikací a značených turistických cest, jakož i veškeré činnosti, při nichž může být ohrožen život nebo zdraví fyzických osob nepodílejících se na pracích v lese nebo na pracovištích obdobného charakteru, byly prováděny jen za trvalého dozoru jedné nebo více osob zajištěných zaměstnavatelem.

Kontrolu osamocených pracovníků je možné vykonávat tak, že se zaměstnanec bude pravidelně hlásit ve stanovených intervalech nebo ho bude jiný zaměstnanec kontrolovat, může být monitorován jeho pohyb.

Zeptali jsme se Milana Moravce z Oblastního inspektorátu pro hl. m. Prahu, jak by měl zaměstnavatel zajistit ochranu osamoceným pracovníkům. A jaké má s těmito případy zkušenosti.

„Mělo by to být nastavené podle vyhodnocení rizik. Někde stačí mít mobil a v případě potřeby si přivolat pomoc. Někde to mají ošetřeno pomocí nouzového tlačítka podobně jako v sociálních službách, jinde například monitoringem pracovníka. Pracovníci bezpečnostních agentur, kteří hlídají objekty, jsou kontrolováni, jestli prošli celý okruh (všechny objekty), někde chodí dva strážní dva okruhy proti sobě, každý vyrazí jiným směrem a někde se střetnou. Některá zařízení monitorují i polohu těla, například zaznamenají, když pracovník upadne. Nebo jsou na pracovišti kamery, ty však mají smysl pouze s operátorem. Na inspektorátu práce jsme řešili například případ člověka, který dostal na pracovišti infarkt, což ani nebylo uznáno jako pracovní úraz, nebo při údržbě zeleně v Krčském lese se zranil osamocený pracovník, kterému kolemjdoucí přivolal pomoc. Nejnovější případ, u kterého teprve šetříme příčinu, byl úraz elektrikáře, majitele a jednatele firmy, který pracoval sám přes noc a našli ho mrtvého v rozvodové skříni.“

Problém osamoceného pracovníka se týkal ve větší míře samostatně výdělečně činných osob (OSVČ) pracujících v lesnictví. U některých OSVČ byl upřednostňován výkon před bezpečností práce. Na základě informací inspektorů práce z oblasti lesnictví by se dalo říci, že přístup k zajištění BOZP při práci v lese se v posledních letech zlepšuje. OSVČ na pracovišti pracují spíše ve dvou nebo ve třech, vytěžené dřevo je zadavatelem práce většinou přijímáno až na odvozním místě, z toho důvodu je v blízkosti ještě například traktorista. OSVČ tedy pracují samostatně (kdy jsou kontrolování do 30 minut jiným pracovníkem), nikoliv osamoceně. V nařízení vlády č. 339/2017 Sb. je přesně uvedeno, v jakých případech pracovník nesmí pracovat osamoceně a tato skutečnost se často odráží i ve smluvních podmínkách zadavatele práce a OSVČ.

Napište nám i Vy své zkušenosti se zajištěním BOZP osamocených pracovníků na bozpinfo@vubp.cz.