Opakované používání respirátorů

1) filtrační polomasky proti částicím jsou ve smyslu normy ČSN EN 149+A1 prostředky ochrany uživatele

• navržené k ochraně před pevnými a před kapalnými aerosoly – čl. 4, tvořenými velikostí částic v rozmezí 0,02 μm– 2 μm (20 – 2 000 nm),
• pro použití jednorázové nebo pro opakované použití (pro více než jednu směnu) – čl. 5;

2) opakovatelnost použití stanovuje POUZE výrobce;

3) stejně tak pouze výrobce stanovuje, zda a jakými prostupy a prostředky lze výrobek čistit.

Jakkoli může být respirátor konstrukčně navržen pro použití na jednu směnu (tj. 8 hodin), je používán v souladu s místními podmínkami výkonu práce, které zahrnují jak prostorové podmínky (uzavřenost prostředí, klimatické podmínky, koncentrace nečistot v ovzduší apod.) a samotný výkon práce (fyzická náročnost práce). Lze tak dospět k závěru, že existují podmínky, za kterých bude životnost respirátoru několik hodin, nikoli celou pracovní směnu. Takto však lze uvažovat i opačně.

Na jaře loňského roku byl proveden test prošlého respirátoru (skladovaného déle než 5 let) po jeho používání po dobu 8 hodin. Práce byla vykonávána v kanceláři při výkonu běžné administrativní činnosti. Přitom byl respirátor průběžně snímán a opětovně nasazován – jeho používání bylo rozloženo do 2-3 dní. Po této době byly provedeny základní testy, které zjistily, že respirátor sice dosáhl nižších hodnost oproti hodnotám před 5 lety, nicméně si stále podržel svoji třídu ochrany. Na základě tohoto ověření je možné připustit opakované používání respirátorů pro jednorázové použití v běžných prostředích (kanceláře, obchody, prostředky hromadné dopravy, venkovní prostranství) při respektování níže uvedených zásad:

• respirátor nesmí být jakkoli poškozen,
• respirátor nesmí být znečištěn,
• respirátor nesmí být mokrý,
• respirátor nesmí být vystaven infekčnímu prostředí.

Jestliže by byla porušena některá z uvedených zásad, nelze respirátor dále používat. Při opuštění infekčního prostředí je nutné respirátor obezřetně (s ohledem na další kontaminaci rukou, jiných částí těla či oblečení) sejmout a odložit do určené nádoby pro infekční odpad (a to i kdyby byl používán jen 5 minut!).

Jinou otázkou je čištění respirátoru. Jak bylo uvedeno, jen výrobce stanovuje možnost čištění respirátoru a pak stanovuje i metodu a prostředek. Obecně platí, že respirátor nelze čistit žádnou mokrou metodou, nelze jej prát. Suchý způsob vlastně neexistuje, není možné použít chemikálie k ošetření povrchu či vlastních vrstev respirátoru. Čištění ve smyslu sterilizace je opět složité. Mokré způsoby sterilizace nelze doporučit. Sterilizace UV zářením není dostatečně účinná, neboť záření nemusí prostoupit celou strukturou vrstev respirátoru. Použití mikrovlnného záření též nelze doporučit, respirátory obsahují kovové součásti (a účinnost záření je neprokázaná). Na pováženou je i prohřátí v troubě, neboť respirátor by mohl vzplanout. Reálně tak neexistují postupy bezpečného a prokazatelně účinného čištění či sterilizace (sterilizace ozónem či rentgenovým zářením není běžně dostupná).