Odpovídá tato událost definici pracovního úrazu?

Měl bych dotaz ohledně úrazu našeho zaměstnance, jestli jde o úraz pracovní. Náš zaměstnanec prováděl drobnou úpravu na nástroji, který se nacházel na lisovacím stole. V průběhu prací potřeboval na tento stůl (cca 85 cm) vylézt. Během vylézání (nebo spíše vykročení) jednou nohou mu podle jeho vyjádření luplo v koleni. Následovala chvilková nemocenská, následně operace poškozeného menisku. Lze na tento děj pohlížet jako na pracovní úraz, když tam zcela chybí násilné a náhlé působení zevních vlivů?

Ano, to je pracovní úraz se vším všudy. Chápu, že Vás trochu mate definice pojmu pracovní úraz v § 271k ZP „Pracovním úrazem pro účely tohoto zákona je poškození zdraví nebo smrt zaměstnance, došlo-li k nim nezávisle na jeho vůli krátkodobým, náhlým a násilným působením zevních vlivů při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním“. Ale pamatujte, žádná definice není zcela vyčerpávající. Za účinnosti starého zákoníku práce (platil 1966-2006) jsme žádnou definici pojmu pracovní úraz neměli a taky se nic nedělo. Tato definice v § 271k ZP je jedna věta z judikátu KS v Plzni sp. zn. 4 Co 172/61 (Rc 27/1962) – jak vidíte z judikátu starého 58 let, což dokazuje, že výklad pojmu pracovní úraz se od 60. let minulého století v našem pracovním právu nezměnil. Ale je to jen jedna věta, takže nemůže být plně vyčerpávající.

Já osobně mám raději judikát NS sp. zn. 4 Cz 86/61 (Rc 1/1963), který říká „Pracovní úrazem se rozumí poškození zdraví, které bylo zaměstnanci způsobeno v přímé souvislosti s výkonem jeho zaměstnání nezávisle na jeho vůli krátkodobým, náhlým a násilným působením zevních vlivů. Toto zevní působení, označované také jako úrazový děj, je zpravidla takovou událostí, která vyvolá u postiženého subjektivní potíže, které mu nedovolují pokračovat v obvyklé práci nebo jen s určitými potížemi anebo jej dokonce z práce vyřazují. O úrazový děj může jít i v případech náhlého poškození zdraví, které nastalo při náhlém vypětí sil, velké námaze, nezvyklém úsilí, kdy pracovní výkon přesahuje hranice obvyklé těžké práce, ale za nepříznivých okolností, anebo se sice pohybuje v hranicích obvyklé namáhavé práce, pro kterou však organismus pracovníka není přizpůsoben nebo na kterou svými schopnostmi nestačí. Existence určitého chorobného stavu, byť latentního, nemůže vyloučit závěr, že mezi úrazovým dějem a jím vyvolaným následným stavem je přímá příčinná souvislost a že tedy vyvolání tohoto chorobného stavu bylo způsobeno jako jednou z hlavních příčin, které je vyvolaly pracovním úkonem zaměstnance, při jehož provádění k němu došlo. Na tom nemůže ničeho měnit skutečnost, že na vznik poškození zdraví vyvolaného úrazovým dějem spolupůsobily i jiné vnitřní faktory, vrozené nebo získané, jež vyvolávají pro organismus neobvyklé podmínky jako je tomu u disposice vyvolané dříve vzniklým chorobným stavem.“

Pro odpověď na Vaši otázku je pak rozhodující až čtvrtá věta tohoto judikátu – existence určitého byť latentního chorobného stavu nemůže vyloučit závěr, že k poškození zdraví došlo v přímé příčinné souvislosti s plněním pracovních úkolů, pracovník nezbytně potřeboval vylézt na stůl. Proto i kdyby se jednalo o bývalého fotbalistu, který má evidentně dlouhodobě problémy s kolenem, nemůžeme říci, že to pracovní úraz není. Jeden z dalších judikátů podrobně vysvětluje, že ono působení zevních vlivů může být i působení vlastní vnitřní síly zaměstnance.

Je znám případ, kdy se zaměstnanec převlékal z OOPP do civilního oděvu, zavazoval si tkaničku u bot a taky mu luplo v koleně. Jeho práce musí být vykonávána v OOPP a převlékání je pro něho v přímé příčinné souvislosti s výkonem práce. A rozhodující je, že k úrazu došlo v přímé příčinné souvislosti s plněním pracovních úkolů, pak se o pracovní úraz jedná.