Ochrana proti pádu

Potřebovala bych zjistit opodstatněnost umístění cca 50 cm vysokých kovových sloupků s řetízkem podél max. 1,5 m hlubokého suchého příkopu (zabezpečení před pádem osob). Jak mám v tomto případě postupovat? Dle mého názoru v tomto konkrétním případě dle platné legislativy takovéto "zábradlí" být nemusí.

Ohledně pádu z výšky a do hloubky existuje prováděcí nařízení vlády – nařízení vlády č. 362/2005 Sb., o bližších požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na pracovištích s nebezpečím pádu z výšky nebo do hloubky. Podle ustanovení § 5 zákona č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, platí zásada, že zaměstnavatel je povinen organizovat práci a stanovit pracovní postupy tak, aby byly dodržovány zásady bezpečného chování na pracovišti a aby zaměstnanci mimo jiné byli chráněni proti pádu a zřícení. Toto ustanovení bylo obsaženo již v ustanovení § 134e starého zákoníku práce č. 65/1965 Sb. a na základě zmocnění obsaženého v ustanovení § 134e odst. 2 bylo vydáno výše uvedené prováděcí nařízení vlády. Dnes podle ustanovení § 23 zákona č. 309/2006 Sb., platí, že do vydání nového prováděcího předpisu k provedení § 5 odst. 2,  se postupuje podle tohoto prováděcího nařízení vlády.

Podle tohoto nařízení vlády platí zásada, že zaměstnavatel přijímá technická a organizační opatření k zabránění pádu zaměstnanců z výšky nebo do hloubky, propadnutí nebo sklouznutí nebo k jejich bezpečnému zachycení (tedy tzv. "ochrana proti pádu") a zajistí jejich provádění:
a) na pracovištích a přístupových komunikacích nacházejících se v libovolné výšce nad vodou nebo nad látkami ohrožujícími v případě pádu život nebo zdraví osob například popálením, poleptáním, akutní otravou, zadušením,
b) na všech ostatních pracovištích a přístupových komunikacích, pokud leží ve výšce nad 1,5 m nad okolní úrovní, případně pokud pod nimi volná hloubka přesahuje 1,5 m.
Ochranu proti pádu není nutné provádět pouze v těchto případech:
a) na souvislé ploše, jejíž sklon od vodorovné roviny nepřesahuje 10 stupňů, pokud pracoviště, popřípadě přístupová komunikace, jsou vymezeny vhodnou ochranou proti pádu, například zábranou umístěnou ve vzdálenosti nejméně 1,5 m od okraje, na němž hrozí nebezpečí pádu,
b) podél volných okrajů otvorů, jejichž půdorysné rozměry alespoň v jednom směru nepřesahují 0,25 m,
c) pokud úroveň terénu nebo podlahy pracoviště uvnitř objektu leží nejméně 0,6 m pod korunou vyzdívané zdi.
Ve všech ostatních případech je nezbytně nutné zajistit ochranu proti pádu. Zaměstnavatel ji zajišťuje přednostně pomocí prostředků kolektivní ochrany, kterými jsou zejména technické konstrukce, například ochranná zábradlí a ohrazení, poklopy, záchytná lešení, ohrazení nebo sítě a dočasné stavební konstrukce, například lešení nebo pracovní plošiny.

Proto v případě výkopu hlubokého 1,5 m musí tento zajistit zábradlím. Práce ve výškách totiž představuje trvale vážné riziko ohrožení zdraví a životů zaměstnanců. Přestože počet smrtelných pracovních úrazů, jejichž zdrojem byl pád z výšky nebo do hloubky, rok od roku klesá, např. v roce 2003 v důsledku pádu z výšky nebo do hloubky zahynulo při práci 29 osob, což představuje 14,6 % z celkového počtu smrtelných pracovních úrazů v České republice za rok, je zřejmé, že se jedná o oblast, v níž je regulace nezbytná. Výše uvedené nařízení vlády je však třeba v praxi považovat za minimum požadavků na opatření, která má zaměstnavatel přijmout v praxi, aby rizika pádu z výšky a do hloubky vyloučil nebo žádoucí měrou omezil.