Ochrana před chemikáliemi

Úvod
Po katastrofálních záplavách, k nimž došlo před nedávnem v Německu i v České republice, je v současné době nejdůležitějším úkolem odklidit bláto a naplavený odpad z veřejných prostranství. Tento naplavený odpad může obsahovat jedovaté látky, které vyžadují použití odpovídajících ochranných prostředků při likvidačních pracech. Příkladem chemických látek, které mohou být součástí nebezpečných odpadů, jsou např. dioxin, PCB, furan, azbest, kyseliny a louhy. Tyto a další látky patří do kategorie „nebezpečných látek", protože v případě průniku do lidského organizmu při kontaktu s pokožkou, vdechnutím nebo požitím — ohrožují zdraví člověka.
Důsledkem je možné poškození zdraví, od podráždění kůže, poleptání, popálení až po dlouhodobá závažná poškození organismu, jakým je například vznik rakoviny.
Všude, kde jsou lidé nuceni pracovat s těmito nebezpečnými látkami, je nutná odpovídající ochrana zdraví.
Lidské tělo je možné chránit prostřednictvím ochranného oděvu - ale který je ten správný?

Úloha chemického ochranného oděvu
Pokud dnes hovoříme o ochranných oděvech máme na mysli především jejich funkci chránit pokožku. Pokožka, rozlohou největší lidský orgán, může nejenom látky vylučovat, ale i přijímat. Touto cestou mohou nebezpečné látky proniknout i do krve a prakticky do celého organismu.
Nejlepší ochrana před následky působení chemických látek je zamezení jejich přímého kontaktu s lidským organismem. Toho lze docílit konstrukcí ochranného oděvu s nepropustnou bariérou.
Bariéra musí splňovat dvě základní funkce:

1. Penetrace: Průnik pevných, tekutých nebo plynných částic póry bariéry
2. Permeace: Průnik bariérou na základě chemické reakce, probíhající ve třech fázích: absorbce do povrchu materiálu, průnik materiálem, uvolnění škodlivých látek na protější straně materiálu bariéry.

Často citovaná chemická rezistence neposkytuje žádnou informaci o tom, jestli určitá chemická látka bariérovým materiálem pronikne, ale popisuje pouze změnu materiálu v případě průniku chemikálie. Tyto informace jsou v souvislosti s popisem ochranných materiálů bezpředmětné. Hlavním kritériem při výběru ochranného oděvu by měly být konkrétní podmínky při jeho plánovaném nasazení.
Čím přesnější je analýza přepokládaného rizika, tím snadnější je volba správného ochranného oděvu.
Pro analýzu rizika jsou důležité tyto informace:

• Kompletní údaje o vlastnostech chemické látky nebo chemické sloučeniny. K tomu patří: název, chemická formule, CAS-číslo (Chemical Abstracts Service), koncentrace, hořlavost, vznětlivost, vznětlivost par, chování při vznícení, chování při reakci s kyslíkem, reakce s vodou, ale i údaje o stupni jedovatosti.
• Pokud nejsou tyto údaje k dispozici, lze použít tzv. hodnoty LD(50) (Letahal Dose - dávka, při níž 50 % pokusných zvířat uhyne), event. další parametry.
• Jak vypadají vnější podmínky? Jaký tlak, jakou teplotu a jakou konzistenci má nebezpečná látka v okamžiku styku s materiálem ochranného obleku?

Z těchto údajů lze sestavit profil, který určuje druh požadované ochrany. Tyto údaje lze dále porovnat s údaji výrobců ochranných oděvů a rozhodnout se tak pro konkrétní ochranný oděv.
Otázka podmínek nasazení je často dost složitá. Zde je důležitá možnost informace přímo u výrobců ochranných oděvů. Pro tyto případy vyvinula firma DuPont jedinečný informační systém (TYDAT BarriereExperten-System), s jehož pomocí lze na základě údajů o charakteru chemikálie a podmínkách nasazení spolehlivě určit druh ochranného oděvu.

Nasazení chemického ochranného oděvu
Pokud je správný ochranný oblek definován a vybrán, zbývají ještě další aspekty, které je nutno zvážit:
Před použitím by měl uživatel oblek prohlédnout a zkontrolovat, jestli nemá žádnou závadu. Funkčnost zdrhovadla je stejně důležitá jako neporušenost materiálu. Oblek je třeba vyzkoušet -velikost musí odpovídat velikosti postavy uživatele, protože správná velikost je předpokladem účinné ochranné funkce obleku. Oblek, který je nositeli velký nebo malý, se může při prudkém pohybu natrhnout a tím přestává poskytovat ochrannou funkci. Při oblékání je nutno dodržovat správný postup a neoblékat oblek přes obuv, která má ostré hrany a může tak oblek poškodit.
Další důležitý aspekt je tzv. termofyziologie, jinými slovy pohodlí při nošení. Při tom má nejdůležitější úlohu spodní oděv, který zaručuje vyrovnání teplotních rozdílů. Toho lze dosáhnout prostřednictvím speciálního funkčního spodního oděvu.

Jak dlouho lze nosit ochranný chemický oděv?
Podmínky pro dobu nasazení ochranného oděvu vyplývají z termofyziologie a z intenzity kontaminace. Zatímco k otázce termofyziologie lze stanovit pevná pravidla, není možno otázku účinnosti bariérové funkce ochranného oděvu jednoznačně zodpovědět. Abychom posoudili možnou dobu nošení obleku v závislosti na kontaminaci, je nutné posoudit řadu faktorů.

Co se stane po nasazení ochranného obleku?
Po použití je nutné oblek svléknout tak, oby se jeho uživatel nedostal dodatečně do styku s nebezpečnými látkami, event. nekontaminoval spodní oblečení. Popřípadě musí při svlékaní pomoci další osoba.
Pokud byl oblek kontaminován, je většinou velmi obtížné ho dokonale dekontaminovat, tak, aby měl původní ochrannou bariérovou funkci. Další použití je proto možné pouze za speciálních podmínek. Například tehdy, pokud k žádné kontaminaci nedošlo, nebo pokud je dekontaminace ekonomicky výhodná a umožňuje skutečně dosažení původní ochranné funkce. Pokud toto není možné, je nutno kontaminovaný oblek likvidovat obdobně, jako se likvidují nebezpečné látky. Například při zpracování azbestu se ochranné (jednorázové) obleky odstraňují zároveň s azbestem.

Co je nejdůležitější u ochranných obleků?
Jeho hlavní funkce je chránit lidské tělo (pokožku). Jeho úkolem je vytvořit neprůchodnou bariéru mezi pokožkou a škodlivou látkou zvenčí, a tím zabránit přímému kontaktu s touto látkou. Ochranná funkce oděvu je dána:

• materiálem
• zpracováním
• odpovídající velikostí a střihem

Materiál použitý při výrobě ochranného oděvu zajišťuje bariérovou funkci, správné zpracování však umožňuje aplikaci této funkce. špatný střih, který neodpovídá postavě nositele, ohrožuje bariérovou funkci oděvu, protože může dojít k natržení materiálu nebo k přílišnému roztahování stehů.

Optimální ochranu tedy poskytuje ochranný oděv,

• který je vyroben z materiálu, zajišťujícího bariérovou funkci při odpovídajícím nasazení,
• jehož zpracování zajišťuje ochrannou funkci celého obleku,
• jehož střih umožňuje pohodlí při nošení a nezpůsobuje zvýšené namáhání materiálu na jednotlivých místech.

ZDROJ:
Steffens, R. - Palka, A.: Ochrana před chemikáliemi. Inovace č. 2-3 (2002), s. 6-8.