Novinky v BOZP 2023

Dnem 1. července 2022 nabyly účinnosti:

• zákon č. 250/2021 Sb., o bezpečnosti práce v souvislosti s provozem vyhrazených technických zařízení a o změně souvisejících zákonů;
• nařízení vlády č. 60/2022 Sb., o sazbách poplatků za odbornou činnost pověřené organizace v oblasti bezpečnosti provozu vyhrazených technických zařízení;
• nařízení vlády č. 190/2022 Sb., o vyhrazených technických elektrických zařízeních a požadavcích na zajištění jejich bezpečnosti;
• nařízení vlády č. 191/2022 Sb., o vyhrazených technických plynových zařízeních a požadavcích na zajištění jejich bezpečnosti;
• nařízení vlády č. 192/2022 Sb., o vyhrazených technických tlakových zařízeních a požadavcích na zajištění jejich bezpečnosti;
• nařízení vlády č. 193/2022 Sb., o vyhrazených technických zdvihacích zařízeních a požadavcích na zajištění jejich bezpečnosti;
• nařízení vlády č. 194/2022 Sb., o požadavcích na odbornou způsobilost k výkonu činnosti na elektrických zařízeních a na odbornou způsobilost v elektrotechnice.

Nová právní úprava neřeší jen vyhrazená technická zařízení, ale dotkla se též bezpečnosti ostatních technických zařízení, a to zrušením některých do té doby platných ustanovení právních předpisů. Zrušeny byly:

• zákon č. 174/1968 Sb., o státním odborném dozoru nad bezpečnostní práce;
• vyhláška č. 50/1978 Sb., o odborné způsobilosti v elektrotechnice;
• vyhláška č. 85/1978 Sb., o kontrolách, revizích a zkouškách plynových zařízení;
• části sedmá, devátá a jedenáctá vyhlášky č. 48/1982 Sb., kterou se stanoví základní požadavky k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení;
• vyhláška č. 18/1979 Sb., kterou se určují vyhrazená tlaková zařízení a stanoví některé podmínky k zajištění jejich bezpečnosti;
• vyhláška č. 19/1979 Sb., kterou se určují vyhrazená zdvihací zařízení a stanoví některé podmínky k zajištění jejich bezpečnosti;
• vyhláška č. 21/1979 Sb., kterou se určují vyhrazená plynová zařízení a stanoví některé podmínky k zajištění jejich bezpečnost;
• vyhláška č. 73/2010 Sb., o stanovení vyhrazených elektrických zařízení do tříd a skupin a o bližších podmínkách jejich bezpečnosti.

Nová právní úprava přinesla celou řadu zásadních změn, a to včetně změny, která technická zařízení jsou považována za vyhrazená, a která naopak nikoliv. Dosavadní technický přístup k zajištění bezpečnosti vyhrazených technických zařízení byl nahrazen přístupem manažerským. Došlo k zvýšení administrativní a personální zátěže provozovatele vyhrazeného technického zařízení, rovněž i k úpravě odpovědnosti.

Změny, ke kterým došlo, se netýkaly jen přímo technických zařízení, ale též i požadavků na jejich obsluhu. Zásadním způsobem byly změněny požadavky na odbornou způsobilost k výkonu činností na elektrických zařízeních, jakož i v elektrotechnice.

V souvislosti se snižováním minimálních teplot na pracovištích, ve veřejných prostorách a ve školách vyšlo nařízení vlády č. 303/2022 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů; vyhláška č. 304/2022 Sb., kterou se mění vyhláška č. 6/2003 Sb., kterou se stanoví hygienické limity chemických, fyzikálních a biologických ukazatelů pro vnitřní prostředí pobytových místností některých staveb a vyhláška č. 306/2022 Sb., kterou se mění vyhláška č. 410/2005 Sb., o hygienických požadavcích na prostory a provoz zařízení a provozoven pro výchovu a vzdělávání dětí a mladistvých, ve znění pozdějších předpisů.

Koncem roku se mezi novými právními předpisy objevilo nařízení vlády č. 433/2022 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací, ve znění pozdějších předpisů; nařízení vlády č. 451/2022 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 276/2015 Sb., o odškodňování bolesti a ztížení společenského uplatnění způsobené pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, ve znění nařízení vlády č. 224/2016 Sb., a nařízení vlády č. 290/1995 Sb., kterým se stanoví seznam nemocí z povolání, ve znění pozdějších předpisů, kde nastala významná změna například ohledně hodnoty 1 bodu. A také dlouho očekávaná vyhláška č. 452/2022 Sb., kterou se mění vyhláška č. 79/2013 Sb., o provedení některých ustanovení zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, (vyhláška o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče), ve znění vyhlášky č. 436/2017 Sb. Této problematice se budeme podrobněji věnovat v dalších článcích.

Co má přinést nový rok?

Počátkem roku 2023 by mělo dojít k rozsáhlé novele zákoníku práce, která se do jisté míry dotýká i zajišťování BOZP, a to především prostřednictvím nové právní úpravy podmínek pro výkon práce formou tzv. home office, oficiálně práce na dálku, resp. výkonu práce z jiného místa, než je pracoviště zaměstnavatele (nové znění § 317).

Zaměstnavatel má být povinen hradit zaměstnanci ve stanovené výši náhrady vznikajících nákladů, jakož i právo nařídit zaměstnanci za určitých podmínek výkon práce na dálku atd. Podle navrhované změny bude muset dohoda o práci na dálku obsahovat mimo jiné způsob zajištění BOZP zaměstnavatelem, včetně její kontroly, a možnosti vstupu zaměstnavatele do místa výkonu práce za účelem objasnění příčiny a okolností vzniku pracovního úrazu, jakož i bližší podmínky pro rozvržení pracovní doby (možnost vyloučit práci v noci a s tím související pracovnělékařskou prohlídku).

V důvodové zprávě je zcela jasně uvedeno, že místo výkonu práce musí splňovat podmínky, aby na něm mohla být práce vykonávána bez negativních dopadů na zaměstnance jak v oblasti jeho bezpečnosti, tak ochrany zdraví.

Při vstupu zaměstnavatele do obydlí se předpokládá účast zaměstnance, pokud to zdravotní stav zaměstnance dovoluje, svědků a účast odborové organizace a zástupce pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.

Též se v ní uvádí, že je žádoucí, aby v dohodě byla sjednána pravidla pro kontrolu místa výkonu práce za účelem zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců při práci s ohledem na rizika možného ohrožení jejich života a zdraví, která se týkají výkonu práce na individualizovaném místě výkonu práce (jak před započetím výkonu práce, tak pro možnost ad hoc kontrol, zda budou kontroly fyzické, nebo bude poskytnuta např. fotodokumentace místa výkonu práce atd.). Je rovněž vhodné, aby dohoda upravila dobu, ve které zaměstnanec nesmí pracovat, a závazek k čerpání stanovených bezpečnostních přestávek apod.

V dlouhodobějším horizontu je možné očekávat změny v rozsahu „revidovaných“ elektrických zařízení. Závazek zúžení tohoto rozsahu přijala vláda 31. srpna 2022. Zrušeny mají být nadbytečné povinné revize elektroinstalací, spotřebičů, rozvodů a dalších zařízení.

Lze tedy předpokládat, že i v roce 2023 nás čekají zásadní změny pravidel pro zajišťování bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.