Novinky BOZP na odborném shromáždění ke světovému dni BP

Část 1. Aktuálně v předpisech BOZP

Část 1. Aktuálně v předpisech BOZP

Účastníky přivítal Ing Antonín Rada, náměstek pro řízení Sekce dozoru a kontroly Ministerstva obrany (dále MO), který převzal záštitu nad touto akcí.

Ing Radek Tolar, Ph.D., ředitel Odboru státního dozoru MO, seznámil se statistikou pracovních úrazů v tomto rezortu. V roce 2015 došlo k mírnému navýšení počtu pracovních úrazů - téměř 700 služebních úrazů a 36 pracovních úrazů s pracovní neschopností delší než 3 kalendářní dny, z toho 54 služebních a 13 pracovních úrazů žen.

Nejvíce uvedenou příčinou úrazů bylo kromě blíže nespecifikované příčiny nepředvídatelné riziko práce nebo selhání lidského činitele, následovalo špatné nebo nedostatečné vyhodnocení rizika. Jako zdroj úrazu vedly pády na rovině, z výšky nebo do hloubky.

Aktuálně v předpisech BOZP

Tomáš Neugebauer informoval o nových právních předpisech, zopakoval ty, které vyšly nedávno a nahlédl i do budoucna. Žádné odborně způsobilé osobě k zajišťování úkolů v prevenci rizik nebo koordinátorovi BOZP na staveništi jistě neunikl zákon č. 88/2016 Sb. kterým se mění zákon č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek BOZP, a nařízení vlády č. 136/2016 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 591/2006 Sb., o bližších minimálních požadavcích na BOZP na staveništích, a nařízení vlády č. 592/2006 Sb., o podmínkách akreditace a provádění zkoušek z odborné způsobilosti. 

Méně známá je však informace o změnách v oblasti čištění, kontrol a revizí spalinových cest. Bylo zrušeno nařízení vlády č. 91/2010 Sb. (nahrazeno vyhláškou č. 34/2016 Sb.) a část tohoto nařízení byla převedena novelou zákona č. 320/2015 Sb., o hasičském záchranném sboru, do zákona o požární ochraně (§ 43 – § 47 z. č. 133/1985 Sb., ve znění pozdějších předpisů). Byla zrušena podstatná část chemického zákona, v této oblasti je nyní třeba se řídit přímo použitelnými předpisy EU (Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 - CLP a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 - REACH). Novela zákona č. 258/2000 Sb. upravila terminologii, některá ustanovení ohledně kategorizace prací, dále § 44a a 44b, kde se zrušil odst. 6 a 7 - nakládání mladistvých žáků s nebezpečnými látkami nyní upravuje nařízení vlády č. 32/2016 Sb.

Novelou zákoníku práce č. 205/2015 Sb. se paragrafy týkající se odškodňování pracovního úrazu přesunuly do části jedenácté, zrušil se zákon č. 266/2006 Sb., o úrazovém pojištění zaměstnanců, ve znění pozdějších předpisů. Vyšlo nařízení vlády č. 276/2015 Sb., o odškodňování bolesti a ztíženého společenského uplatnění způsobené pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, které nahradilo vyhlášku č. 440/2001 Sb. Mimo jiné navýšilo částku za bod na 250 Kč a uvádí obsah lékařského posudku. V roce 2015 vyšly další významné právní předpisy v oblasti BOZP: vyhl. č. 181/2015 Sb., vyhl. č. 240/2015 Sb. (kategorizace prací), vyhl. č. 180/2015 Sb., o zakázaných pracích a pracovištích, která již neobsahuje přílohy uvádějící limity pro ruční manipulaci s břemeny, nařízení vlády č. 291/2015 Sb., o ochraně zdraví před neionizujícím zářením, zákon č. 224/2015 Sb., o prevenci závažných havárií, a jeho prováděcí vyhlášky.

Připravuje se novela atomového zákona, novela nařízení vlády č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací, zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách (zvažuje se, že vstupní prohlídka zaměstnance by se prováděla až po uzavření smlouvy), rozsáhlá novela zákoníku práce (v § 102 by se mělo objevit nové opatření – boj proti stresu).

Pracovními úrazy a jejich odškodňováním se ve své přednášce zabýval Robert Křepinský ze Stálého výboru pro legislativu při Radě vlády pro BOZP. Zdůraznil, že nelze požadovat po Státním úřadu inspekce práce a jednotlivých oblastních inspektorátech, aby rozhodovaly, co je a není pracovní úraz. „Je to věc zaměstnavatele a soudu,“ řekl. Upozornil na další ustanovení zákoníku práce, která si zaměstnavatelé často vykládají nesprávně. Například podle § 271m má zaměstnavatel vyplácet náhradu za ztrátu na výdělku pravidelně měsíčně, pokud nebyl dohodnut jiný způsob výplaty (nikoliv až po skončení pracovní neschopnosti zaměstnance). Nadále platí, že zaměstnavatel musí poskytovat náhradu škody a nemajetkové újmy i v případě, že BOZP nezanedbal. Pokud se chce zprostit povinnosti nahradit škodu nebo nemajetkovou újmu podle § 270, musí například prokázat, že dodržování předpisů soustavně vyžadoval a kontroloval nebo že zaměstnanec opravdu jednal lehkomyslně (tento pojem je často zaměstnavateli překrucován). Zaměstnavatelé často zapomínají na § 271o zákoníku práce, podle kterého u zaměstnance, který je v době pracovního úrazu nebo zjištění nemoci z povolání v několika pracovních poměrech nebo je činný na základě dohody o práci konané mimo pracovní poměr, se při stanovení výše náhrady za ztrátu na výdělku vychází z průměrných výdělků dosahovaných ve všech těchto základních pracovněprávních vztazích, a to po dobu, po kterou by mohly trvat.

„Odborně způsobilá osoba (dále OZO) není jen vykonavatelem přání zaměstnavatele, ale její postavení se změnilo. Svými znalostmi a zkušenostmi má a může ovlivňovat systém BOZP u zaměstnavatele,“ říká JUDr. Anna Samková z Ministerstva práce a sociálních věcí, která účastníky seznámila s hlavními změnami po novele zákona č. 309/2006 Sb. a prováděcích právních předpisů. Současně s novelou zákona č. 309/2006 Sb. byla provedena novela živnostenského zákona, zákona o inspekci práce a zákona o zaměstnanosti.

Jelikož koordinátoři BOZP na staveništi (dále jen koordinátoři/koordinátor) nebyli rovnocennými partnery ostatním účastníkům ve výstavbě, bylo třeba zvýšit zákonné požadavky na jejich vzdělání. Původně se uvažovalo o povinném stavebním vzdělání koordinátorů, ale nakonec je v § 10 odst. 2 z. č. 309/2006 Sb., ve znění z. č. 88/2016 Sb. uvedeno střední vzdělání s maturitní zkouškou v oboru vzdělání technického zaměření nebo vysokoškolské vzdělání technického zaměření. Držitelé akreditace pro provádění zkoušek z odborné způsobilosti budou poučeni o tom, že tam, kde není zřejmé, že jde o obor vzdělání technického zaměření, uchazečem o zkoušku může být fyzická osoba, která maturovala z předmětů technického zaměření, jako je například matematika, fyzika, deskriptivní geometrie.

OZO a koordinátoři mají nově povinnost písemně vést chronologický seznam smluvních vztahů o výkonu své činnosti. Mimo jiné také z důvodu jejich ochrany, aby nebyli zaměstnavatelem přetěžováni. Dále musí zpracované dokumenty opatřit svým jménem a vlastnoručním podpisem (elektronický podpis je také možný). Ministerstvo práce a sociálních věcí je oprávněno i bez souhlasu OZO nebo koordinátora uvést jejich jména v evidenci těchto osob.

Následně vyšlo nařízení vlády č. 136/2016 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 591/2006 Sb., o bližších minimálních požadavcích na BOZP na staveništích, a nařízení vlády č. 592/2006 Sb., o podmínkách akreditace a provádění zkoušek z odborné způsobilosti. V nařízení vlády č. 591/2006 Sb. se objevily změny u potápěčských prací, vyšla nová Příloha č. 6, která obsahuje bližší požadavky na plán BOZP na staveništi. Plán zpracovává koordinátor v přípravné fázi stavby a ve fázi realizace se pouze aktualizuje (nejsou tedy zpracovávány dva plány, ale pouze jeden). V nařízení vlády č. 592/2006 Sb. vyšla nová Příloha č. 3, kde jsou pokyny k vykonání zkoušky z odborné způsobilosti.