Nevhodné pracovní podmínky v knihkupectví

Manželka je zaměstnána v knihkupectví, kde je zaveden obvyklý dvanáctihodinový systém pracovní doby. Zaměstnanci (převážně ženy) musí v průběhu celé pracovní doby (vyjma zákonné přestávky) stát a zaměstnavatel jim zakazuje se posadit. Je to fyzicky náročné (ve spojení s každodenním přenášením velkého objemu knih), ale hlavně tím trpí nohy - dochází ke zdravotním problémům spojeným se stáním a zátěží - křečové žíly, v jednom z posledních případů i ke zhroucení klenby nohou! Zaměstnavatel neumožňuje stravování v budově, poskytuje stravenky do veřejného stravování. Přísně však trvá na dodržování 30 min. přestávky (pod sankcemi), čímž v podstatě znemožňuje jít na oběd, protože 30 min. obvykle nestačí. Jakým účinným způsobem a kde je možné sjednat nápravu, jestliže v obou případech zaměstnavatel nepřipouští jakoukoliv diskuzi. Přitom by stačilo umístit např. vysoké židličky (barové) alespoň k pokladnám, kde by nemělo vadit, že se zaměstnanec posadí a v případě polední přestávky tolerovat možné 10-15 minutové zpoždění, které nikterak neovlivní chod obchodu. Veškeré pokusy o změnu dohodou s vedením (i majitelem) v minulosti nevedly k žádné pozitivní změně (nebo dokonce skončily "odchodem rebelanta").

V daném případě je složitá odpověď. Rozvržení pracovní doby do dvanáctihodinových směn je samozřejmě možné a právo na přestávku na jídlo a oddech 30 minut vzniká až po odpracování 6 hodin. Tato právní úprava se prosadila asi před třemi roky s odůvodněním, že zaměstnanci ve 12hodinových směnách nepotřebují další přestávku, že jim stačí jen jedna na oběd a že tím "ušetří" několik směn v rámci celého kalendářního roku, o které mohou pracovat méně. Osobně ale toto řešení nepovažuji z hlediska BOZP za optimální. Správně by zaměstnavatel měl všechna opatření, která zavádí v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví se zaměstnanci nebo jejich zástupci konzultovat, to je jeho povinnost vyplývají nejen ze zákoníku práce, ale i z tzv. rámcové směrnice o BOZP (Směrnice Rady 89/391/EHS ze dne 30. listopadu 1989 o zavádění opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců při práci. Stejně tak mají i zaměstnanci právo, aby s nimi zaměstnavatel všechna opatření konzultoval. Z Vašeho dotazu nevyplývá, že v daném knihkupectví působí odbory, které by mohly jednat se zaměstnavatelem přímo jako zástupci zaměstnanců a tak doporučuji zvážit možnost ustavení zástupce pro oblast BOZP. Ten se ustavuje u zaměstnavatelů, kteří zaměstnávají více než 10 zaměstnanců. Volby vyhlašuje zaměstnavatel na základě písemného návrhu podepsaného nejméně jednou třetinou zaměstnanců zaměstnavatele v pracovním poměru nejpozději do 3 měsíců ode dne doručení návrhu. Tato právní úprava platí podle zákoníku práce č. 65/1965 Sb. a byla převzata beze změny i do nového zákoníku práce č. 262/2006 Sb. Tento zástupce pro oblast BOZP by pak jednal jménem ostatních zaměstnanců se zaměstnavatelem. Jinak problematiku zdravotních rizik a opatření k ochraně zdraví při ruční manipulaci s břemeny upravuje nařízení vlády č. 178/2001 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví zaměstnanců při práci,ve znění pozdějších předpisů, a dodržování zde uvedených limitů kontrolují orgány ochrany veřejného zdraví, tedy územní pracoviště příslušné krajské hygienické stanice (tedy bývalé okresní hygienické stanice). Doporučuji proto obrátit se na hygienickou stanici a požádat je, aby provedli na pracovišti kontrolu, aby přeměřili fyzickou zátěž i zátěž spojenou s přenášením břemen.

JUDr. Eva Dandová