Několik otázek na téma alkohol na pracovišti

Zdroj: 
Na dotaz odpověděla JUDr. Eva Dandová.

Můj dotaz se týká testování zaměstnanců na užití alkoholu a ostatních návykových látek: 1) Smí zaměstnavatel kontrolovat své zaměstnance plošně? Nebo smí provádět kontrolu jen u zaměstnance, kterého odůvodněně podezírá z užití látek? 2) Pro zjištění užití návykových látek je jediný akceptovatelný test - lékařské vyšetření, nebo lze využít i screeningových testů? Jsou tyto dostatečným důkazem před soudem? 3) Osoba oprávněná k vydání pokynu pro kontrolu musí být pouze jeden člověk? Mohu například zavést do vnitřní směrnice, že osobami oprávněnými jsou všichni duty manažeři (vedoucí směny, kteří rozdělují úkoly, kontrolují práci zaměstnanců apod.)? Je toto dostatečné, nebo potřebuji ještě individuální zmocnění pro konkrétní osoby? 4) A jak se dá postupovat u vedoucího pracovníka. Je nejvýše postavený na směně. Kdo by měl provádět zkoušku? 

1) Zákon neříká, jestli smí zaměstnavatel kontrolovat zaměstnance plošně, nebo jen ty, u kterých má důvodné podezření, že jsou pod vlivem alkoholu nebo návykových látek. Zákon jenom ukládá povinnost zaměstnanci podrobit se na pokyn oprávněného vedoucího zaměstnance písemně určeného zaměstnavatelem zjištění, zda není pod vlivem alkoholu nebo návykových látek. Za bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců při práci odpovídá výhradně jen zaměstnavatel, proto je také na zaměstnavateli, aby si určil, jaká opatření bude v BOZP dělat. Jestli se to zaměstnavateli zdá vhodné, může udělat i kontrolu všech zaměstnanců. Asi to nebude každý den, protože by to bylo nákladné a rozhodně toho nemůže zneužívat k šikaně zaměstnanců. Ale proč to neudělat jednou za čas, například v pondělí po víkendu, na tom není nic špatného.

2) Pokud se týká zjištění návykových látek, tak judikatura zatím uznává pouze lékařské vyšetření. Zatím jsou judikáty pouze na zjišťování alkoholu, zjišťování návykových látek ještě „nedošlo“ k Nejvyššímu soudu, abychom mohli mít zevšeobecňující stanovisko (publikované např. ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek). Proto také zjišťování návykových látek se v praxi dosud provádí méně často, protože lékařské vyšetření je dražší a trvá déle (posudek je vydán cca za 14 dnů) a po tu dobu zaměstnavatel nemůže připustit, aby zaměstnanec vykonával práci.

3) Osoba oprávněná k provádění testů nemusí být jeden člověk. Zaměstnavatel může, například jak uvádíte, určit písemně všechny vedoucí směny. Asi nejlepší je, když to zaměstnavatel stanoví vnitřním předpisem. Starý zákoník práce říkal, že to musí být v pracovním řádu, ale pracovní řád někteří zaměstnavatelé nevydávají, tak se to nyní řeší vnitřním předpisem.

4) To je problém, když je vedoucí směny pod vlivem alkoholu. Pak by ho ke kontrole měl vyzvat zase jeho nadřízený.

Autor článku: 

Komentáře

Tolerance

09.09.2015 - 10:09 Pavel Spisar
Dobrý den, děkuji za článek na téma, které se právě řeší v naší společnosti. Chtěl bych se zeptat, jak je to se stanovením tolerance množství alkoholu v krvi v podniku. Jde mi především o hladinu do 0,24 promile. Děkuji

Re: Tolerance

10.09.2015 - 09:59 Norbert Chalupa
Pane Spisare, dotaz je pravděpodobně směřován na JUDr. Dandovou, nicméně nikdy a nikde jsem se nesetkal s tím, že by zaměstnavatel stanovil toleranci 0,24 promile nebo jinou, ve svém vnitřním předpisu. Ano, dle odborníků hodnota 0,2 promile může být přirozená a ty 4 setiny mohou být jako toleranční odchylka. Vezměte si příklad, kdy zaměstnanec je viděn, že požil na pracovišti nebo v pracovní době alkohol a bude následovat procedura prokazování požití alkoholu, včetně krevní zkoušky, která by následně prokázala hodnotu 0,2 promile. Jestliže by byla stanovena tolerance 0,24 promile, tak by zaměstnanec měl z toho vyjít beztrestně? Nedomnívám se. Zcela jistě bych nikde žádnou toleranci nestanovil a řešil bych případ od případu individuálně. Tolik můj názor.

Odpověď JUDr. Dandové

10.09.2015 - 17:40 Kateřina Hrubá
Toleranci alkoholu žádný předpis nestanoví, vždyť celé zjišťování a kontrola alkoholu na pracovišti je záležitost zaměstnavatele a záleží, jak ten si řídí a organizuje bezpečnost a ochranu zdraví při práci. Také záleží na tom, čím se alkohol na pracovišti zjišťuje, jestli trubičkami nebo testerem - možná že ten tester má nějakou toleranci - ale to je spíš otázka na výrobce. Jako právník žádnou toleranci neuznávám, i když lidé tvrdí, že alkohol se objeví i např. po konzumaci rumových pralinek nebo višní v čokoládě. To pak v mezním případě musí rozhodnout soudní znalec.

Re: Odpověď JUDr. Dandové

11.09.2015 - 13:52 Roman Pavlík
Naše organizace zakoupila tester používaný policií ČR, dodržujeme všechna daná pravidla (vnitřní předpis, určené osoby atd). Dále 2x ročně kalibrujeme a jednou ročně ověřujeme u pověřených organizací. Vzhledem k tomu že u soudu obstojí pouze krevní zkouška, mi to připadá jako vyhozené peníze (ne malé). Mám pravdu? Poznámka: to s těmi pralinkami je hloupost (alkohol se ukáže v hodnotě kolem 0,3 a do několika minut je opět na 0)

Re: Odpověď JUDr. Dandové

11.09.2015 - 13:52 Roman Pavlík
Naše organizace zakoupila tester používaný policií ČR, dodržujeme všechna daná pravidla (vnitřní předpis, určené osoby atd). Dále 2x ročně kalibrujeme a jednou ročně ověřujeme u pověřených organizací. Vzhledem k tomu že u soudu obstojí pouze krevní zkouška, mi to připadá jako vyhozené peníze (ne malé). Mám pravdu? Poznámka: to s těmi pralinkami je hloupost (alkohol se ukáže v hodnotě kolem 0,3 a do několika minut je opět na 0)

Re: Odpověď JUDr. Dandové

11.09.2015 - 17:43 Norbert Chalupa
Ano, máte pravdu. Jsou to vyhozené peníze, bohužel.

Re: Odpověď JUDr. Dandové

30.09.2015 - 15:43 Milan Polák
Zaměstnavetel má smlouvu na úklidové práce s jinou firmou. Zaměstananec této firmy přijde do práce pod vlyvem alkoholu. Může osoba řádně určená pro zjišťování kmenových zaměstnanců kontrolovat i zaměstnance organizace se kterou má smlouvu na provedení práce? Může to provést bez přítomnosti zaměstnavatele (nadřízeného) dotčeného zaměstnance? Může dotčený zaměstnanec odmítnout zkoušku alkotestmetrem?

Re: Odpověď JUDr. Dandové

30.09.2015 - 16:26 Norbert Chalupa
Pane Poláku, oprávněný a písemně určený vedoucí zaměstnanec vaší firmy toto právo má jen ve vztahu k vašim zaměstnancům. Ve vašem případě, jak jej popisujete, by toto muselo být řešeno oběma stranami, tzn. vašim zaměstnavatelem a zhotovitelem (úklidovou firmou), prostřednictvím nějaké obchodní smlouvy, smlouvy o dílo apod.

Měření alkoholu v krvi analyzátorem dechu - k úrovni 0,24

20.10.2015 - 16:40 Kamil Kačer, MBA
Chci doplnit informaci k úrovni 0,24 promile jako "toleranční úrovni". Pokud laicky hovoříme o této úrovni, je tomu tak proto, že při měření alkoholu v dechu bychom měli vycházet z doporučujícího materiálu Českého metrologického institutu, který stanovil metodiku měření alkoholu v dechu pro analyzátory alkoholu v dechu. Materiál lze stáhnout např. zde http://www.lindgrove.com/files/ke_stazeni/cmi-metodika-mereni-alkoholu-v-dechu.pdf V tomto dokumentu, na který se odvolávají v rozhodovací praxi i soudy, je uvedena tabulka (str. 17), ze které vyplývá, že při měření alkoholu v dechu analyzátorem alkoholu v dechu je zapotřebí sčítat možnou fyziologickou hladinu alkoholu v organismu a odchylku měření - do 0,24 promile vyhodnocují kontrolní orgány orientační zkoušku jako negativní. U odborného lékařského vyšetření, které je provedeno z krve metodou plynové chromatografie, se odchylka měření neuvažuje a hraniční hodnotou je fyziologická úroveň 0,2 promile. Co se případů pralinek, višní v rumu a tyčinky Margot týká, tyto látky podle našich zkušeností skutečně ovlivňují výsledek měření :-). Obvykle ovšem postačí opakovat zkoušku v intervalu předepsaném návodem k analyzátoru a zmíněným pracovním postupem ČMI a další zkouška již vykazuje výsledek odpovídající realitě. Co se použití analyzátoru alkoholu v dechu ověřeného ČMI týče, je třeba poukázat na ust. § 16 zák. č. 379/2005 Sb., kde se uvádí, že pokud je orientační vyšetření na alkohol provedeno analyzátorem alkoholu v dechu, který je ověřen Českým metrologickým institutem, odborné lékařské vyšetření se neprovede. Pokud však kontrolovaná osoba tento způsob vyšetření odmítne, odborné lékařské vyšetření se provede. Doplňuji, že ověření ČMI nelze zaměňovat s kalibrací přístroje výrobcem či dodavatelem. K řešení testování na alkohol u osob, kteří nejsou zaměstnanci organizace - doporučujeme věc řešit ustanovením v obchodní smlouvě, které obchodního partnera zavazuje k tomu, aby měl na pracovišti, kde se jeho zaměstnanci pohybují, zajištěn obdobný model testování osob jako samotná organizace.

Re: Měření alkoholu v krvi analyzátorem dechu - k úrovni 0,24

21.10.2015 - 07:09 Norbert Chalupa
Vážený pane Kačere, přiznám se, že Vaše tvrzení o prokazatelnosti požití alkoholu formou analyzátoru ověřeném Českým metrologickým institutem je malinko zavádějící. Z uvedeného mi plyne, že způsobem, který uvádíte, je provedená zkouška na přítomnost alkoholu u všech osob, zaměstnanců a priori prokázaná. V České republice bohužel panuje jakási nejednotnost v rozhodování soudů na různých stupních, poněvadž jsou známy případy, kdy v určitých případech dechová zkouška (za Vámi popsaných okolností) dostačuje, v jiných případech je nedostatečná. Přičemž bych chtěl zdůraznit, že Vámi popisovaná skutečnost se týká ,,pouze,, osob uvedených v § 16 zák. č. 379/2005 Sb. (tzv. protikuřácký zákon). Pro úplnost níže uvádím výňatek z onoho §16: § 16 Vyšetření přítomnosti alkoholu nebo jiné návykové látky (1) Osoba, která vykonává činnost, při níž by mohla ohrozit život nebo zdraví svoje nebo dalších osob nebo poškodit majetek, nesmí požívat alkoholické nápoje nebo užívat jiné návykové látky při výkonu této činnosti nebo před jejím vykonáváním. (2) Orientačnímu vyšetření a odbornému lékařskému vyšetření zjišťujícímu obsah alkoholu je povinna se podrobit osoba, u níž se lze důvodně domnívat, že vykonává činnosti podle odstavce 1 pod vlivem alkoholu, a dále osoba, u které je důvodné podezření, že přivodila jinému újmu na zdraví v souvislosti s požitím alkoholického nápoje. Spočívá-li orientační vyšetření zjišťující obsah alkoholu v dechové zkoušce provedené analyzátorem alkoholu v dechu, splňujícím podmínky stanovené zvláštním právním předpisem9a), odborné lékařské vyšetření se neprovede. V případě, že osoba tento způsob orientačního vyšetření odmítne, provede se odborné lékařské vyšetření. 9a) - Vyhláška Ministerstva průmyslu a obchodu č. 345/2002 Sb., kterou se stanoví měřidla k povinnému ověřování a měřidla podléhající schválení typu, v platném znění. Aby zaměstnavatel mohl vyvodit pracovně právní důsledky v souvislosti s požitím alkoholického nápoje u kteréhokoli zaměstnance, zejména okamžitě zrušit pracovní poměr, bych zcela jistě, na základě mých zkušeností, doporučoval krevní zkoušku. Navíc, výše uvedené ustanovení §16 se nemusí týkat všech zaměstnanců. Malinko jiná je situace u prokazování požití alkoholu u řidičů, ale to je jiná kapitola.

Reakce na komentář

22.10.2015 - 14:33 Kamil Kačer, MBA
Vážený pane Chalupo, souhlasím s Vámi v tom, že nemusí existovat úplná shoda mezi množinou zaměstnanců, jak je definuje zákoník práce a množinou osob, které se mají podrobit orientačnímu vyšetření podle citovaného zák. č. 379/2005 Sb. Nepochybně existují zaměstnanci, u kterých lze diskutovat o tom, do jaké míry vykonávají činnost, při níž by mohli ohrozit život nebo zdraví svoje nebo dalších osob. Teoreticky může existovat i zaměstnanec, který vykonává činnost, u které nemůže poškodit majetek. Souhlasím s Vámi i v tom, že je-li možné provést po provedení orientačního vyšetření na alkohol (s pozitivním výsledkem) odborné lékařské vyšetření a množství alkoholu v krvi určit následně metodou plynové chromatografie, je to ideální a správný postup. Přesto z praxe znám případy, kdy kontrolovaná osoba odmítne odborné lékařské vyšetření s poukazem na to, že souhlasí s pozitivním výsledkem orientačního vyšetření, které bylo provedeno analyzátorem alkoholu v dechu a to mimo jiné proto, že si je vědoma, že v souladu s ust. § 16 odst. 8 zák. č. 379/2005 Sb. ponese náklady na takové vyšetření ("Vyšetření biologického materiálu a dopravu do zdravotnického zařízení za účelem provedení odborného lékařského vyšetření hradí v případě, že se prokáže přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky než alkoholu, vyšetřovaná osoba."). V takovém případě, pro vyšší právní jistotu zaměstnavatele, je jistě přínosné, když je výsledek měření získán měřidlem ověřeným Českým metrologickým institutem; takový výsledek je zpochybnitelný složitěji, než je tomu u běžného analyzátoru, který je pouze kalibrován. Naprosto také souhlasím s tím, že je třeba pamatovat na to, že v případě pochyb o formální i věcné správnosti rozhodnutí zaměstnavatele v pracovně-právních vztazích, které se týká alkoholu a drog na pracovišti, je to pouze soud, který může o věci rozhodnout, se vší nejistotou, kterou takový postup přináší.

Nabízíme Vám možnost BEZPLATNÉHO odběru e-mailového zpravodajství

Přehled příspěvků publikovaných na oborovém portálu BOZPinfo zasílaný každý pátek odpoledne

Provozovatel portálu

Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i.
Jeruzalémská 1283/9
110 00 Praha 1

Sociální sítě VÚBP

facebook linkedin instagram buzzsprout X youtubepinterest

Kde nás najdete

X

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?
zašleme vám nové na váš e-mail