Nejčastější příčiny selhání lidského činitele při údržbě elektrického zařízení

Část II.

Část II.

Zásady správného postupy při údržbě zařízení
1. Zařazení údržby do komplexního řízení BOZP

• Jedním z nejlepších způsobů prevence a kontroly pracovních rizik souvisejících s údržbou je jejich řešení v rané fázi procesu projektování zařízení.
• Proces údržby by měl začít v etapě návrhu a plánování.
• Důležité je zavést vhodné postupy hodnocení rizik pro operace údržby a také přijmout přiměřená preventivní opatření.
• "Preventivní údržba" (Řád preventivní údržby) je vykonávána na základě zkušeností se záměrem zabránit poruše a udržovat zařízení v provozním stavu, nebo "nápravná údržba", kterou se opravují nebo nahrazují poškozené části.
• Každá zjištěná závada, která znamená bezprostřední nebezpečí musí být odstraněna nebo vadné části musí být odpojeny a zajištěny.

2. Odborná příprava, kvalifikace kompetentních osob a odpovídající vybavení

• Veškeré postupy při údržbě musí být schválené osobou odpovědnou za elektrické zařízení.
• Pokud jsou na elektrickém zařízení vykonávány údržbové práce:
  • musí být přesně stanovena část příslušného zařízení,
  • musí být určeny osoby na řízení údržbových činností.
• Osoby, které vykonávají údržbu musí být na vykonávanou práci vyškoleny nebo kvalifikovány.
• Osoby, které vykonávají údržbu musí být vybaveny a musí používat odpovídající nářadí, měřící a diagnostické přístroje a individuální ochranné prostředky, které musí být udržovány v dobrém stavu.

3. Analýza elektrického nebezpečí a jeho eliminace

Analýza elektrického nebezpečí při činnostech na elektrických zařízení a při činnostech v jejich blízkosti se provádí na základě vyhodnocení zejména těchto faktorů:

• jmenovitého napětí příslušných elektrických zařízení,
• způsobu ochrany před dotykem živých částí (základní ochrana),
• způsobu ochrany před nebezpečným dotykem neživých částí (ochrana při poruše),
• úrovně elektrotechnické kvalifikace osob provádějící činnosti (obsluhu a práci) na elektrických zařízeních nebo v jejich blízkosti,
• způsobu provádění prací tj. na elektrickém zařízení bez napětí, v blízkosti napětí nebo pod napětím,
• kombinace dalších rizik souvisejících s činností (např. pohyb montážních plošin, činnosti ve výškách atp.).

Po provedení analýz elektrického nebezpečí musí být navrženy a schváleny postupy jednotlivých činností, včetně stanovení minimálních požadavků. Mezi tyto požadavky patří :

• elektrotechnická kvalifikace a počty osob pro obsluhu příslušných elektrických zařízení,
• elektrotechnická kvalifikace a počty osob pro jednotlivé druhy pracovní činnosti na elektrických zařízeních a v jejich blízkosti,
• pracovní postupy včetně bezpečnostních opatření pro jednotlivé druhy činnosti. (určení způsobu práce dle pokynů, s dohledem, nebo pod dozorem).

V rámci eliminace elektrického nebezpečí (riziko úrazu el. proudem) uvádím několik základních doporučení:

• před zahájením práce uvědomit osobu odpovědnou za elektrické zařízení o druhu, místě a důležitosti vykonávané práce na elektrickém zařízení;
• stanovit základní požadavky na odbornou způsobilost pracovníků, popřípadě jinou zvláštní odbornou způsobilost v souvislosti s výkony pracovních činností;
• před zahájením nebo změně pracovní činnosti na elektrickém zařízení a změně pracovního místa (vedoucí práce a osoba odpovědná za elektrické zařízení) dohodnout pracovní postup a způsob zajištění pracoviště;
• před zahájením práce upozornit osoby, zejména ty, které nejsou dobře obeznámeny s prací v blízkosti zařízení pod napětím, na dodržování bezpečných vzdáleností, na bezpečnostní opatření a na nutnost zajištění bezpečnosti;
• pracoviště jednoznačně určit a označit;
• na pracovišti a na všech částech elektrického zařízení v jejichž blízkosti bude vykonávána pracovní činnost musí být zajištěn přístup a osvětlení, hranice pracoviště musí být pečlivě vyznačena a označena, popř. ohrazena;
• v pracovním postupu stanovit požadavky na provedení ochranných opatření proti zranění elektrickým proudem nebo před účinky zkratu a elektrického oblouku;
  provést kontrolu zajištění pracoviště v souvislosti s druhem a způsobem provedení práce;
• omezit přístup ke všem místům, kde se vyskytuje elektrické riziko osobám seznámeným (bez elektrotechnické kvalifikace).

4. Bezpečné pracovní postupy a pokyny

• Nápravná údržba by měla být sestavena z následujících etap:
  • lokalizace poruchy,
  • odstranění poruchy a/nebo výměna součástí,
  • opětovné zprovoznění opravené části zařízení.
• Na každou etapu práce mohou být aplikovány jiné postupy.
• Odstranění poruch musí být vykonáno v souladu s pracovními postupy a opatřeními vyplývajících z analýz elektrického nebezpečí.
• Po opravě musí být provedeny odpovídající funkční a ověřovací zkoušky a nezbytné seřízení zařízení, aby bylo zajištěno, že opravená část zařízení je schopna pro obnovení napájení a uvedení do provozu.
• V případě přechodného přerušení údržbových prácí musí vedoucí práce provést všechna nutná opatření, aby bylo zabráněno dotyku živých částí a neoprávněnému provozu elektrického zařízení.
• Pokud je to nutné, musí být osoba odpovědná za elektrické zařízení informována o jakémkoliv přerušení.
• Musí být vykonána všechna nutná bezpečnostní opatření včetně předběžných opatření, aby bylo zabráněno zranění jiných osob a chráněn majetek.

5. Ukončení práce - Kontrola

• Po ukončení práce musí pracovní skupina uvést zařízení, na kterém se pracovalo, do stavu požadovaného provozovatelem, uklidit nářadí a materiál.
• Vedoucí práce prohlédne pracoviště, zkontroluje přítomnost všech členů své skupiny, uvědomí je o zamýšleném zapnutí a dá pokyn všem členům pracovní skupiny, aby opustili pracoviště.
• Potřebné zkoušky zařízení, na němž se pracovalo, musí být pokud je to technicky možné, provedeny ještě na zajištěném zařízení, při čemž mohou být odstraněna jen ta zajišťovací zařízení, která by zkoušky znemožňovala.
• Po odstranění zkratovacího zařízení se vypnutá část považuje již za zařízení pod napětím.
• O ukončené práci podá vedoucí práce zprávu osobě, která pracoviště zajišťovala nebo zajištění organizovala.
• Uvést zařízení do provozu lze až na pokyn kompetentních osob (např.dispečerské služby) nebo osoby pověřené provozovatelem po tom, co osoba provozovatele odpovědná za zařízení prohlásila toto zařízení za provozuschopné.

Závěr

Hlavním smyslem preventivní údržby elektrických zařízení distribuční soustavy je zajištění bezpečnosti těchto zařízení. Bezpečnost elektrických zařízení je schopnost zařízení neohrožovat lidské zdraví a okolní prostředí elektrickým proudem nebo napětím nebo jevy vyvolanými účinky elektřiny. Tyto aspekty zahrnují i protipožární bezpečnost a hlediska možného vzniku požáru působením proudu, napětí nebo jevy vyvolanými účinky elektřiny.

Údržba ovlivňuje bezpečnost a zdraví pracovníků jak ve fázi plánování, tak ve fázi realizace. Správně naplánovaná a prováděná pravidelná údržba je základem pro zachování bezpečného a spolehlivého provozu elektrických zařízení a pracovního prostředí. Ve fázi realizace je kladen důraz na vlastní údržbu vykonávanou bezpečně při vhodné ochraně pracovníků a dalších osob přítomných na pracovišti.

Článek charakterizuje příčiny vzniku mimořádných událostí a uvádí základní podmínky k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci při provádění údržby na elektrických zařízeních. Je zaměřen na zdůraznění elektrického nebezpečí, včetně stanovení rámcových opatření, které by měly sloužit pro analýzu a vyhodnocení elektrického rizika při provádění údržby v praxi .

Seznam literatury

[1] Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce
[2] Zákon 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy
[3] Zákon č. 458/2000 Sb., Energetický zákon
[5] Nařízení vlády č. 101/2005 Sb., o podrobnějších požadavcích na pracoviště a pracovní prostředí
[6] ČSN EN 50110-1 Obsluha a práce na elektrických zařízeních
[7] http://osha.europa.eu/en/publications/reports/TEWE10003ENC/view),
[8] http://osha.europa.eu/en/publications/literature_reviews