Nejčastější nedostatky z pohledu BOZP při práci na staveništích

Část 1. Zajištění staveniště

Část 1. Zajištění staveniště

Z celkového počtu smrtelných pracovních úrazů (úrazy neslučitelné se životem) a závažných pracovních úrazů (pracovní úraz, u něhož doba hospitalizace přesáhne 5 dní) pro veškeré oblasti v ČR, lze zjednodušené konstatovat, že až k třetině těchto vzniklých úrazů dojde v přímé souvislosti s výše uvedenými pracemi na staveništi. Při kontrolách příčin a okolností pracovních úrazů, namátkových kontrolách na staveništích, případně cílených kontrolách v rámci podnětu, které provádí u kontrolovaných subjektů (právnických i fyzických osob) místě příslušné Oblastní inspektoráty práce (dále jen „OIP“), je opakovaně shledáváno porušení právních či ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Bohužel prakticky většina zjištěných závažných nedostatků u kontrolovaných subjektů je zapříčiněna neznalostí, laxností nebo podceňováním dané problematiky a situace při provádění prací na staveništi.

Nejčastější nedostatky na staveništích

Zajištění staveniště

Prvním zásadním nedostatkem je v řadě případech vůbec samotné zajištění staveniště proti vstupu nepovolaných osob (především proti vstupu veřejnosti). Základní provedení zajištění a oplocení staveniště legislativně stanovuje příloha č. 1 k nařízení vlády č. 591/2006 Sb., o bližších minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništích. Povinnost zajistit staveniště proti vstupu nepovolaných osob má vždy zhotovitel stavby – tedy osoba, která převzala staveniště od zadavatele stavby (stavebníka). Povinnost zajistit staveniště je daná jednoznačně zhotoviteli stavby, který ji nemůže přenést na dalšího podzhotovitele (subdodavatele), respektive tento podzhotovitel může např. v rámci smlouvy o dílo se zhotovitelem zajištění fyzicky provést, odpovědnost před zákonem má však stále zhotovitel stavby. Zajištění staveniště lze provést následujícím způsobem. Jedná-li se o staveniště v zastavěném území, musí být jeho hranice souvisle oploceny do výšky 1,8 m (stejně tak veškerý materiál a vybavení stavby). Výjimku představují pouze tzv. liniové stavby (např. stavba dálnic, silnic, produktovodů) a krátkodobé práce, u kterých lze využít jiných variant (např. ohrazení zábradlím, bezpečnostní páskou, střežením fyzickou osobou). Nelze-li souvislé oplocení staveniště v zastavěném území z technologických nebo provozních důvodů provést, musí být zajištěno jiné vhodné opatření, např. střežení pověřenou fyzickou osobou. Ve všech ostatních případech musí být tedy staveniště v zastavěném území souvisle oploceno a označeno bezpečnostními značkami.

Typický příklad si lze představit např. při provádění zateplování panelového domu v městské zástavbě. Zhotovitel stavby převezme od zadavatele stavby staveniště dle předávacího protokolu a začne provádět práce v rozsahu smlouvy o dílo. Veškeré práce zhotovitel vykonává prostřednictvím vlastních zaměstnanců, zaměstnanců podzhotovitele nebo jiných osob podílejících se na zhotovení stavby (OSVČ). V první fázi sestaví fasádní lešení podél panelového domu, doveze materiál a vybavení pro zateplovací práce, kdy následně započnou práce na smontovaném lešení. Po celou dobu prací (tedy od samotného započetí prací) není stavba jakkoliv zajištěna proti vstupu nepovolaných osob souvislým oplocením, přestože tomu nic nebrání. Zhotovitel se mylně domnívá (popř. tuto problematiku vůbec neřeší), že se na staveništi nachází pouze montované lešení podél fasády domu, nějaký „ten materiál“ (např. pytle omítky, unimobuňka, stavební odpad) a tedy zajištění staveniště není potřebné, případně zajištění je „zbytečná finanční zátěž navíc“ – rizik při nedostatečném zajištění staveniště je však celá řada. Největší riziko představuje už samotná montáž (demontáž) lešení, kdy pád části ocelového montovaného lešení může vážně poranit procházející fyzickou osobu (např. nedávný případ kontroly OIP, kdy byl nájemník vycházející z panelového domu zasažen ocelovou tyčí lešení o délce 3 m). Dále je si nutné uvědomit, že staveniště představuje rovněž riziko při ukončení prací v daný den, kdy osoby pracující na staveništi v odpoledních hodinách opustí prostory staveniště a nechají ho volně přístupné – poté na lešení (či jiné vybavení staveniště) vyleze např. hrající si dítě a jeho následný pád představuje tragickou událost pro všechny zúčastněné osoby (opět případ kontroly v rámci systému OIP).

Zhotovitelé si tak v řadě případů neuvědomují souvislosti a závažnost situace, kdy jim hrozí při nedodržení výše uvedených zásad zajištění staveniště nejen finanční postih v řádech miliónů korun, ale rovněž trestní stíhání pro obecné ohrožení z nedbalosti.