Problematiku nakládání s nebezpečnými odpady ze zdravotnictví lze pokládat za interdisciplinární úkol.
Nejvýznamnější je zřejmě hledisko infekční. Vzhledem k možné rychlosti šíření je z globálního pohledu potenciální hrozbou každá infekce identifikovaná kdekoliv ve světě. I při stále dokonalejších hygienických opatřeních se případné chyby a nedostatky ochranného systému ve zdravotnictví vždy musí řešit. Rychlý rozvoj poznání v medicíně akceleruje ještě více inovace a nabídku nových léků a zdravotnických prostředků.
Celý tento »nápor« nových poznatků a hrozeb by měl zvládnout zejména zdravotnický personál ve svých horizontálních i vertikálních strukturách. Rozpor mezi nároky a společenským oceněním zdravotnických profesí vyvolává růst fluktuace, nedostatek pracovníků, internacionalizaci personálu a zejména pak permanentní potřebu jeho školení.
Z Bruselu je preferována podpora edukace různých profesních nebo sociálních skupin ve zvolených oblastech, ale autory a tutory pro podporované programy si každý příjemce podpory musí zajistit sám. U nás jsou tyto evropské programy zatím relativně složitým systémem financovány ministerstvy a krajskými orgány.
Jak však definovat cíle a strategií systémového řešení nakládání s nebezpečnými odpady ve zdravotnictví? Nejde zatím v oblasti odpadů jen o dohánění poznání reality a nesystémovou implementaci různých opatření?
Je to průmysl?
Rozsah oboru nakládání s nebezpečnými zdravotnickými odpady (dále NO) lze dokládat na základě nekomplexních a relativně zastaralých statistických údajů (v červnu 2006 jsou k dispozici na serveru statistiky údaje z roku 2002). Přímo ve zdravotnictví je aktivních zhruba 25.000 subjektů. Pokud z hlediska produkce NO ze zdravotnictví k tomuto počtu doplníme přibližně 12.000 subjektů (např. léčebny dlouhodobě nemocných, lékárny, různé salony, hygienické služby aj.) přesáhne počet producentů NO čísla 37.000.
Největšími producenty NO jsou lůžková zařízení s přibližně 120.000 lůžky, u kterých se uvádí produkce odpadů od 150 do 1000 kg na lůžko za rok.
Vzhledem k neslučitelnosti zdravotnické a »odpadářské« kategorizace původců NO a účinnosti statistiky lze jen odhadovat roční množství »produkovaných« NO v rozsahu 25 tis. tun (podle statistiky) až 40 tis. tun (podle odhadu). Asi 75 % NO je odstraňováno spalováním (přímo jako NO nebo jako dekontaminát), 25 % NO je dekontaminováno. Oficiálně na skládkách jako dekontaminát skončí 9-12 % NO. Jako recykláž skončí na skládkách zhruba až 7 % NO.
V kontejnerech na odložená léčiva v lékárnách skončí ročně přibližně 200 tun léčiv, z toho jen v Praze kolem 42 tun. Zhruba stejný objem léčiv je zřejmě likvidován jinak.
Obrat finančních prostředků realizovaných v souvislosti s nakládáním s NO lze v přímo vynaložených nákladech odhadnout na částku 350 mil. Kč a v nepřímo vynaložených nákladech na více než 1 mld. Kč.
Pokud se pokusíme postihnout počet pracovníků, kteří jsou potenciálně ohroženi NO (zdravotnictví, hyg. služby, lékárny aj,)pracují v oboru nakládání s NO (manipulace, recyklace, dekontaminace, spalování, skládkování apod.) nebo svou činností přijdou do styku přímo s NO, nebo řeší problematiku NO (policie, celníci, decizní orgány, hasiči aj.), je možné v prvém přiblížení odhadnout jejich počet na 200.000.
Lze si položit otázku – jaká je odborná kvalifikace těchto pracovníků v oblasti nakládání s NO?
Lze říci, že základní kvalifikace většiny pracovníků v celé hierarchické struktuře je založena kromě samostudia jen na úrovni školení BOZP. Tento závěr vychází z poznání situace v předních českých zdravotnických zařízeních.
Nástroje k minimalizaci rizik
Zdravotnická zařízení a další podobná zařízení jsou specifická tím, že prakticky všechny materiální vstupy se po použití stávají odpady.
Na základě dlouhodobých rozborů složení, lze vyvodit, že v nebezpečných odpadech ze zdravotnictví představují největší podíl obaly, jejichž množství se dá odhadnout na 40 až 70 % obsahu.
Za hlavní nástroje k minimalizaci rizik a problémů nakládání s nebezpečnými odpady ze zdravotnictví lze pokládat edukaci, tj. zvyšování kvalifikace v dané problematice, a systémová opatření legislativní a věcná.
V oblasti cíleného zvyšování kvalifikace již byly zahájeny první kroky firmou ELSYST s.r.o., která je v Praze největší firmou zabývající se sběrem NO ze zdravotnictví. Firma získala grand, který je financován z Evropského sociálního fondu, státního rozpočtu a rozpočtu hl.m. Prahy, na projekt s názvem „Manipulace s nebezpečnými odpady, zejména ze zdravotnictví“.
Projekt je postaven na zajištění vzdělávání pracovníků z různých oblastí pracovních činností,kteří přicházejí do styku s nebezpečnými odpady, které mají souvislost se zdravotnictvím.
V současné době probíhají pilotní kurzy projektu, v kterých jsou školeni budoucí školitelé. Tito vyškolení pracovníci by pak měli zajistit přenesení získaných znalostí na své podřízené pracovníky tak, aby povědomí o NO a jejich rizicích „zasáhlo“ co největší počet pracovníků, kteří se denně dostávají do styku s NO.
Představa řešitelů projektu je od příštího roku dána, úpravou zákona 309/2006 Sb., kterým se upravuje zajištění BOZP s platností od 01.01.2007. Touto úpravou se stanoví nutnost proškolení, z hlediska BOZP, u všech pracovníků, kteří přicházejí, nebo mohou přijít při své pracovní činnosti do styku s nebezpečnými odpady.