(Ne)bezpečná zábava

Podmínky pro uvedení prostředků lidové zábavy do provozu stanoví zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky, v platném znění, a nařízení vlády č. 173/1997 Sb., kterým se stanoví vybrané výrobky k posuzování shody, v platném znění. Za jejich bezpečnost a provozuschopnost odpovídá provozovatel.

Václav Kočka, organizátor Matějské pouti, říká, že před začátkem pouti a v jejím průběhu probíhá řada kontrol a nepamatuje, že by se v posledních letech staly nějaké závažnější úrazy. Možná nějaké drobnější, které si zavinil návštěvník sám nedodržením pravidel, která jsou u každé atrakce vyvěšena.

Česká obchodní inspekce (ČOI), podle jejího mluvčího Tomáše Vozába, provedla na Matějské pouti letos kontrolu cca u 40 provozovatelů atrakcí. Vše měli v pořádku. U prostředků lidové zábavy (u výrobců či dovozců) ČOI kontroluje splnění technických požadavků specifikovaných v nařízení vlády č. 173/1997 Sb. a to před uvedením na trh v ČR. Toto nařízení vlády je pouze národní předpis a nevztahuje se obecně na výrobky vyrobené či distribuované z EU. V případě, že je zařízení již v provozu či je dovezeno ze zemí EU, nespadá pod dozor ČOI. Kontroly požadavků na výrobky a kontroly při provozu jsou upraveny normou ČSN EN 13 814.

Kontroly prostředků lidové zábavy provádějí také oblastní inspektoráty práce na základě § 4 z. č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, v platném znění, a jeho prováděcího předpisu nařízení vlády č. 378/2001 Sb., kterým se stanoví bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí. „Kontroluje se technická dokumentace (provozní dokumentace, technické průkazy),  zajištění bezpečnosti provozu,  způsobilost obsluh,  stabilita a vzdálenosti mezi jednotlivými atrakcemi, funkčnost,“ říká Michal Ronin, vedoucí Oblastního inspektorátu pro hl. m. Prahu, a dodává, že problémy s kontrolou jsou u „kočujících atrakcí“, protože není předem známo, kde budou provozovány.

Přestože u nás nejsou prostředky lidové zábavy dočasnou stavbou, jak je tomu ve většině zemí Evropské unie, prochází na Matějské pouti tzv. kolaudací, která probíhá asi dva dny před začátkem pouti. Ta se týká stavu atrakcí, rozmístění atrakcí, požárních a únikových cest, řeší se také například dostupnost pro požární techniku. Kolaudace se zúčastňuje skupina cca 15 lidí, mezi nimi je například revizní technik, zástupce ČOI, zástupce z hygieny, který kontroluje, zda-li jsou splněny hygienické předpisy u prodejních stánků, měří se hluk, jestli nejsou překračované hlukové limity dané normou.

Technickou část zajišťuje již 12 let firma Pragolet. František Šenold, jednatel firmy, poskytl naší redakci na toto téma rozhovor.

Jak probíhají technické kontroly zařízení?

Začne se prověrkou technické a provozní dokumentace. Je provedena vizuální prohlídka, jestli není vidět opotřebení, koroze, provede se provozní zkouška atrakce bez lidí, včetně vyzkoušení maximálních poloh, zabezpečovacích zařízení. Poté se vystavuje revizní zpráva o prohlídce. Provozovatel se zavazuje, že bez odstranění závad zařízení nebude provozovat. My ho upozorníme na chyby, ale je to na jeho zodpovědnost.

Týkají se stejné kontroly všech atrakcí, nebo jsou nějaké rozdíly mezi starými a novými, českými a zahraničními?

Od července 2005 platí norma ČSN EN 13 814, to je přejatá evropská norma platná na nové atrakce. Obecně platí u všech výrobků, že musí splňovat bezpečnost v době svého vzniku. Evropská norma má výhodu, že sdružuje normy, které pro atrakce platily dříve, obsahuje v sobě daleko více norem. Nedá se tedy říci, že by starší atrakce normě nevyhovovaly. Co se týče zahraničních atrakcí, ty jezdí tak na dvě nebo tři akce v ČR, také je kontrolujeme, ale už mají kontrolu ze své vlasti.

Jaká je četnost prohlídek?

Není to stanovené legislativně, ale je zvykem provádět roční hlavní prohlídky před uvedením do provozu, na jaře, protože přes zimu jsou atrakce uložené.

Zdá se, že na Matějské pouti se pro bezpečnost návštěvníků dělá hodně, jak je tomu jinde v ČR?

Děláme kontroly po celé ČR, kontrolujeme cca 400 atrakcí ročně. Někteří provozovatelé nám řeknou, že roční technickou prohlídku potřebují jen kvůli Matějské pouti, kam chodí nejvíce kontrol, jinde to po nich nepožadují.

Považujete nějakou atrakci za hodně rizikovou? Například teď je asi v nemilosti návštěvníků lavice, kde se stal smrtelný úraz patnáctiletého chlapce v Ivančicích.

Jsou to technická zařízení a jako se může něco stát třeba v autech, letadlech, tak i tady a my se snažíme maximalizovat opatření, která by rizika co nejvíce snižovala. Samozřejmě rizikovost atrakce souvisí s její atraktivitou. Složitější atrakce přináší větší zážitek, ale je rizikovější, než třeba obyčejná houpačka nebo podlážkový kolotoč. Záleží na provozovateli, jak dalece o zařízení dbá. Dřív než jej spustí, má ho prohlédnout, udělat zkušební jízdu. V tom spočívá jeho zodpovědnost. Lavice mi nepřipadá jako zvlášť adrenalinová atrakce, ale staly se tam dva úrazy a lidé na ni nechtějí chodit. Pokud je mi známo,  policie v případě smrti patnáctiletého chlapce dosud nedošla ke konkrétnímu závěru, ale spíš se ukazuje, že to zavinil lidský faktor než závada na zařízení. Žádné zvlášť rizikové zařízení není, ani nemůže být, to by ho provozovatel nemohl pustit do provozu.

Existuje ještě něco, co by se podle Vás v oblasti bezpečnosti prostředků lidové zábavy dalo zlepšit?

Výše zmiňovaná norma předpokládá, že bude vydána národní vyhláška, ale ta zatím vydána nebyla. V té vyhlášce by měla být dána jasná pravidla pro provozování atrakcí. Také je podle mě chybou, že atrakci může provozovat v podstatě kdokoliv, je to živnost volná. V Německu jsou provozovatelé soustředěni do asociací a ty mají způsob, jak dotyčného prověřit. Něco podobného by mohlo být i u nás.