Nebezpečí spojená se stavebními pracemi

27.10.2008

Zdroj:

D - Hodnocení a řízení rizik v pracovním prostředí

Stavebnictví je ekonomickým odvětvím, ve kterém dlouhodobě vzniká nejvíce pracovních úrazů. S rostoucím počtem úrazů pochopitelně narůstají i finanční ztráty s nimi spojené. Důsledná pozornost věnovaná problematice bezpečnosti a ochraně zdraví při práci (BOZP) vede nejen ke snížení finančních prostředků vynaložených na ošetření a případnou rekonvalescenci zraněných pracovníků, ale rovněž zlepšuje jejich pracovní podmínky a prostředí.

Výkopové práce

Při provádění výkopových prací jsou ohroženi především pracovníci pohybující se ve výkopech. Důvodem častých pracovních úrazů (především smrtelných) je nedodržování stanovených bezpečnostních pravidel a pracovních postupů. Nejčastějším problémem je zavalení pracovníka sesutím zeminy, kdy tato nehoda končí ve většině případů smrtí pracovníka.

K sesutí zeminy dochází nejčastěji z důvodu nedostatečného zajištění výkopu pažením nebo jeho neodborným provedením (improvizované pažení pomocí nevhodných nebo nevhodně umístěných prken, opěr a rozpěr). Z legislativních požadavků vyplývá, že pažení musí být provedeno u výkopů jejichž hloubka je větší než 1,3 m v zastavěném území a při hloubce výkopu vetší než 1,5 m v nezastavěném území. Pažení musí být provedeno dle stanovených postupů a návodů pro jeho montáž a osobami k tomu způsobilými.

Druhým podstatným problémem je nedodržování bezpečné vzdálenosti od okrajů výkopů nebo jejich nedostatečné označení. Porušováním tohoto požadavku dochází k pádu osob do výkopu a případně i dopravních prostředků pohybujících se po jejich okraji. U podmočených terénů je pravděpodobnost sesunutí zeminy ještě větší. Výkopy musí být řádně označeny (osvětlení, fluorescenční pásky, výstražné cedule) a zabezpečeny (např. ohrazením, zábradlím) především pak v noci, kdy je riziko pádu do nich největší. Dopravní prostředky musí kolem výkopu jezdit ve stanovených vzdálenostech a dostatečně pomalu, aby otřesy nezpůsobily sesutí zeminy. Předpisově je stanoveno, že výkopy se nesmí zatěžovat ve vzdálenosti 0,5 m od jejich hrany. Velikost smykového klínu ale také záleží na místních podmínkách, které musí být předem známy.

Při provádění výkopových prací nesmí být ohrožena stabilita a části jiných staveb nikdo se nesmí zdržovat v ohroženém prostoru (např. prostor kolem pracujícího stroje). Zejména při souběžném strojním a ručním provádění výkopových prací. Při ručním provádění výkopových prací musí být od sebe pracovníci vzdáleni na takovou vzdálenost, aby se vzájemně neohrožovali. Na odlehlých pracovištích, kde není zajištěn dohled, nesmí být výkopové práce od hloubky 1,3 m prováděny osamoceně.

Pažení stěn výkopu musí být navrženo a provedeno tak, aby spolehlivě zachytilo tlak zeminy a zajišťovalo tak bezpečnost osob ve výkopech, zabránilo poklesu okolního terénu a sesouvání stěn výkopu. Nejmenší světlá šířka výkopu se svislými stěnami, do kterých vstupují fyzické osoby, činí 0,8 m. Při ručním odstraňování pažení stěn výkopu se musí postupovat zespodu za současného zasypávání odpaženého výkopu tak, aby byla zajištěna bezpečnost práce. Sklony svahu výkopu určuje zhotovitel se zřetelem zejména na geologické a provozní podmínky. Podkopávání svahu je nepřípustné! Při špatných povětrnostních podmínkách, kdy muže být ohrožena stabilita svahu, se nikdo nesmí zdržovat na svahu ani pod svahem.

Pro přepravu zeminy pomocí koleček, musí být zřízena dostatečně široká a únosná komunikace ve sklonu nejvýše 1:5. Povrch komunikace nesmí být kluzký. Pokud se zemina přepravuje kolečkem, z důvodu zásypu výkopu hlubšího než 1,5 m, musí být při okraji výkopu zřízena pevná zarážka zabraňující sjetí kolečka do výkopu.