Nebezpečí spojená se stavebními pracemi

Úrazovost ve stavebnictví

Úrazovost ve stavebnictví

Stavebnictví je rozsáhlým oborem, který skýtá řadu činností se zvýšenou mírou rizika ohrožení zdraví. V politice firmy by měl být kladen řádný důraz na BOZP, neboť zajištěním bezpečnosti při práci firma snižuje finanční náklady spojené s úrazy, zvyšuje pracovní pohodu svých zaměstnanců a všeobecně tak směřuje ke zvýšení prosperity firmy. V praxi se však pravidelně setkáváme s porušováním bezpečnostních pravidel. Nejčastějším důvodem této skutečnosti je finanční stránka věci. Vedení firem, především menších a středních, mnohdy neochotně vynakládá finanční prostředky na BOZP. Neuvědomují si však, že tyto náklady jsou v závěru mnohokrát menší než náklady spojené s řešením pracovních úrazů a sankcí. Proto je i dle statistik míra úrazovosti vyjádřená v počtech úrazů za rok na jednoho pracovníka větší u malých a středních firem, než-li u firem velkých. Alarmujícími čísly jsou počty pracovních úrazů  včetně  úrazů s následkem smrti, které řadí stavebnictví mezi nejrizikovější odvětví a tato statistika je v posledních třech letech rok od roku stále méně příznivá. Podíl smrtelných úrazů v jednotlivých odvětvích za rok 2007 je zobrazen na obrázku 1.

  Obrázek 1:Podíl počtu smrtelných pracovních úrazů ve vybraných odvětvích v roce 2007

K nejčastějším příčinám vzniku pracovního úrazu ve stavebnictví patří:

• Pády osob z částí budov, staveb;
• Pády osob z lešení a jiných pomocných konstrukcí (žebříky);
• Sesutí zeminy na osoby ve výkopech;
• Kontakt pracovníka s pracovním strojem;
• Pády částí staveb nebo zavěšených břemen na osoby;
• Úraz elektrickým proudem (nezajištěné kabelové vedení);
• Pořezání, udeření, odření, popálení, pohmoždění, zlomeniny aj.

V roce 2005 bylo ve stavebnictví evidováno 281 tisíc zaměstnanců a 34 z nich v témže roce na následky pracovního úrazu zemřelo. Pro srovnání lze uvést, že ve zpracovatelském průmyslu došlo v témže roce ke 48 smrtelným úrazům, avšak počet evidovaným pracovníků byl v tomto odvětví téměř pětinásobný, konkrétně 1 248 000 zaměstnanců! Stavebnictví je tak odvětvím s největší úmrtností vzhledem k počtu zaměstnanců. Ze statistik také vyplývá, že pracovníci, kterým se přihodil úraz s následkem smrti, patří nejčastěji do věkové kategorie od 46 do 55 let. Nejčastějším důvodem vzniku smrtelných úrazů jsou dopravní nehody, pád předmětů z výšky, pády osob, kontakt s pracovním strojem (přejetí, přiražení, sražení). Značný počet úmrtí je zapříčiněn také požitím alkoholu. Konzumace alkoholu byla a je stálým problémem v souvislosti s výkonem práce. Po požití alkoholu člověk ztrácí sebekontrolu, má otupělé smysly, je nesoustředěný a především přestává vnímat nebo podceňuje hrozící nebezpečí. Podstatným problémem je ale ta skutečnost, že člověk po požití alkoholu ohrožuje nejen své zdraví, ale především zdraví svých spolupracovníků nebo osob vyskytujících se na pracovišti.

Ekonomický dopad nehod

Statistika nehod reprezentuje nejen lidské tragédie, ale také značné ekonomické náklady, protože nehody rovněž způsobují:

• škody na strojích a zařízeních,
• škody na již dokončených dílech,
• ztráty produktivního pracovního času vynaloženého na odstraňování trosek a na rekonstrukci poškozeného díla,
• snížené pracovní tempo, dokud nedojde k obnovení normálního pracovního rytmu a morálky na staveništi,
• přerušení prací po dobu vyšetřování, jehož cílem je určit příčinu a odpovědnost,
• právní výdaje a v některých případech pokuty,
• ztrátu důvěry a pověsti stavební firmy.

Toto vše může být na druhé straně ovlivněno vynaloženými náklady na bezpečnost práce. V budoucnosti by se ekonomický dopad měl promítnout i do vztahů s pojišťovnami. I tak je však jasné, že náklady vynaložené na bezpečné a řádně vedené staveniště jsou dobře investovány, protože rizika a náklady vážných nehod jsou pak velmi vysoké.
Existuje mnoho důvodů, proč je statistika úrazovosti ve stavebnictví vysoká ve srovnání s průměrnou statistikou nebo se statistikou v průmyslové výrobě. Ve výrobních podnicích je za normálních okolností kontrolované pracovní prostředí, v němž se po dlouhou dobu málo mění pracovní postupy a zařízení, a stav pracovních sil obvykle zůstává téměř konstantní. Ve stavebnictví se však pracovní prostředí stále mění, staveniště existují po relativně krátkou dobu a činnosti a rizika s nimi spojená jsou často ze dne na den jiná. Během krátké doby, kdy je riziko identifikováno a zvládnuto, se pracoviště změní a přinese nová rizika. Problémy ve stavebnictví jsou také spojeny s mnoha malými firmami, subdodavateli a samostatnými řemeslníky, kteří se současně vyskytují na staveništi. To ztěžuje vypracování bezpečných pracovních postupů.

Povinnosti při zajišťování BOZP na staveništi

Osoby pracující nebo vyskytující se na staveništi nesmí svým chováním ohrožovat své zdraví, či zdraví jiných osob na staveništi. Především zhotovitelé staveb (zaměstnavatelé) musí dbát na dodržování zásad bezpečné práce a v této souvislosti mají dle platné legislativy i své povinnosti. Mezi hlavní povinnosti patří především dodržování bezpečnostních předpisů. Zhotovitelé tedy musí podnikat potřebné kroky a důsledně dohlížet na to, aby jejich zaměstnanci řádně dodržovali všechna pravidla týkající se bezpečnosti, neboť jejich porušováním často dochází k těžkým až smrtelným úrazům.

Podstatnou změnou v legislativě, týkající se BOZP na staveništi, je implementace směrnice Rady č. 92/57/EHS do zákona č. 309/2006 Sb., o dalších podmínkách bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Tato směrnice Rady určuje nově vzniklou odborně způsobilou osobu, kterou je koordinátor bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi. Odborně způsobilý koordinátor je proškolený bezpečnostní, stavební a koordinační odborník. Jeho úkolem není ovlivňovat činnost účastníků výstavby a vměšovat se jim do plnění jejich odborných činností, ale koordinovat opatření bezpečnosti práce v etapě přípravy a realizace stavby. Správný výkon funkce koordinátora by měl přispět ke snížení úrazovosti na stavbách.