Národní akční program BOZP pro období 2013–2014

Diskuze probíhala za účasti předsedkyně podvýboru Ing. Vladimíry Lesenské, členů Rady vlády pro BOZP v čele s Bc. Libuší Bělohlávkovou, předsedkyní Pracovní skupiny pro přípravu návrhů národních dokumentů a pro úrazové pojištění, zástupců ministerstev a odborné veřejnosti.

Národní akční program BOZP pro období 2013–2014 (NAP) úzce navazuje na program předchozího období let 2011 – 2012, který stanovil prioritní opatření, mezi něž především patří dlouhodobě neřešená problematika úrazového pojištění a s ní spojená řada nástrojů k celkovému zkvalitnění úrovně BOZP, související motivace, podpora prevence a rehabilitace poškození zdraví z práce, vzdělávání, výzkumu a osvěty, za předpokladu zajištění financování této oblasti především z prostředků úrazového pojištění.

NAP je rozvržen do sedmi základních priorit:

• I. Zavedení funkčního systému úrazového pojištění
• II. Zajištění financování oblasti BOZP 
• III. Prevence pracovních rizik 
• IV. Bezpečnost a ochrana zdraví dětí, žáků a studentů 
• V. Rehabilitace osob po pracovním úrazu a nemoci z povolání  
• VI. Vzdělávání specialistů v oblasti BOZP  
• VII. Výzkum a vývoj   

Účinnost zákona č. 266/2006 Sb., o úrazovém pojištění, byla opětovně odložena, tentokrát k datu 1. 1. 2015. Hlavním úkolem pro toto období je tedy příprava a přijetí účinné právní úpravy úrazového pojištění, směřující k jeho zavedení do praxe od 1. ledna 2015. Náměstek ministra financí Ing. Radek Urban řekl, že dosavadní systém dvou pojišťoven není v souladu s pravidly hospodářské soutěže a je dlouhodobě neudržitelný. Nespotřebované pojistné se ztrácí ve státním rozpočtu a není možné část pojistného použít na prevenci a rehabilitaci. Systém je sice přebytkový, to ale neznamená, že je dlouhodobě ziskový. Je nutné najít vyhovující řešení, zákon o úrazovém pojištění však není zařazen do plánu legislativních prací na tento rok.

V rámci úkolu Prevence pracovních rizik budou nadále probíhat práce na přípravě nové právní úpravy k zajištění bezpečnosti provozu vyhrazených technických zařízení. Tento úkol již trvá od r. 2008,  kdy vláda neschválila věcný záměr navrhovaného zákona o vyhrazených technických zařízeních. Od té doby další práce nepokračovaly. Podle člena Rady vlády pro BOZP Jaroslava Beka by bylo vhodným řešením přijetí střechového zákona, který by specifikoval provoz vyhrazených technických zařízení a platil by nejen pro zaměstnavatele, ale i pro jiné právní subjekty (například společenství vlastníků bytových jednotek).

Je nutné také zpracovat a předložit návrh právní úpravy k zajištění zvláštní odborné způsobilosti obsluh stavebních strojů, které představují zvýšenou míru ohrožení života a zdraví zaměstnanců. Toto stále upravuje vyhl. č. 77/1965 Sb., která je v některých bodech nevymahatelná – např. „Osvědčení o spolehlivosti k obsluze stavebních strojů podle odst. 1 písm. a) a b) dává se souhlasem závodního (dílenského) výboru ROH organizace.“ „Objevila se tendence právní úpravu nedělat, ale potřebujeme ji,“ říká Robert Křepinský, člen Rady vlády pro BOZP.

Dalším dlouhodobým úkolem, který přetrvává z minulých období, je návrh právní úpravy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví dětí, žáků a studentů ve školách a školských zařízeních ve smyslu § 29 školského zákona a studentů vysokých škol. V novele školského zákona z. č. 472/2011 Sb. se objevil doplněk k odst. 2 § 29 "Ministerstvo stanoví vyhláškou opatření k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví dětí, žáků a studentů při vzdělávání ve školách a školských zařízeních a při činnostech s ním souvisejících.". Vyhláška je nyní připravena, účinnost vyhlášky byla stanovena k 1.9.2012, pak odložena k 1.1.2013. Poté bylo vedením Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) řečeno, že „necítí potřebu právní úpravy“. Opatření k BOZ na školách tedy musí nadále stanovit ředitel s použitím Metodického pokynu č. j.: 37014/2005-25, který platí pro školy, které zřizuje MŠMT a pro ostatní může být inspirací. Takové řešení však není pro Radu vlády pro BOZP přípustné. Dlouhodobě se také řeší problematika BOZP na vysokých školách. Vysoké školy mohou postupovat podle § 391 zákoníku práce a z. č. 111/1998 Sb. - § 62, kde je v odst. 2 uvedeno, že „Na studenta, který vykonává praktickou výuku a praxi, se vztahují obecné předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a pracovních podmínkách žen.“ S tímto vyjádřením MŠMT Rada vlády pro BOZP nesouhlasila, ze závěrů 2. národní konference Bezpečnost a ochrana zdraví ve školství v ČR – aktuální témata (o konferenci jsme informovali v tomto článku) jasně vyplynula nutnost právní úpravy. MŠMT nakonec přehodnotilo svůj postoj a problematika by měla být řešena v zákoně o terciárním vzdělávání.

Další prioritou v NAP je vzdělávání specialistů v oblasti BOZP. PhDr. Lidmila Kleinová, CSc.,  předsedkyně Stálého výboru pro vzdělávání a výzkum Rady vlády pro BOZP, informovala, že začátky tohoto úkolu sahají do roku 2006, kdy byl přijat z. č. 179/2006 Sb., který umožňuje formulovat kvalifikační požadavky pro určité profese. Kvalifikaci pracovníků v BOZP upravuje z. č. 309/2006 Sb. - § 10. V tomto zákoně však nebyly zpracovány požadavky pro osoby teprve vstupující do procesu BOZP a požadavky pro manažery BOZP, kteří řídí BOZP ve velkých firmách. Na tomto úkolu se úspěšně pracuje ve spolupráci s MPSV.

K dalším úkolům spadajícím pod tuto prioritu patří tvorba základů k tzv. „celoživotnímu vzdělávání v oblasti BOZP“. V z. č. 309/2006 Sb. je stanovena povinnost pro odborně způsobilé osoby k prevenci rizik každých pět let skládat zkoušku. Bylo by dobré během těchto pěti let jako příprava na další zkoušku se setkávat s odborníky a hovořit o palčivých tématech, podobně jako v jiných zemích (např. ve Francii a Německu), kde povinnost zúčastňovat se odborných akcí funguje jako součást dalšího vzdělávání v oboru.

K celoživotnímu vzdělávání v oblasti zdravotnictví se vyjádřil člen Rady vlády pro BOZP Doc. MUDr. Pavel Urban, CSc. ze Státního zdravotního ústavu. Toto upravuje z. č. 95/2004 Sb. a z. č. 96/2004 Sb. Celoživotní vzdělávání je řešeno kreditním systémem. Zdravotníci musí doložit určitý počet kreditů nasbíraných absolvováním různých akcí, aby získali diplom za celoživotní vzdělávání. Významnou roli hraje Státní zdravotní ústav, který pořádá tématicky zaměřené konzultační dny. Je nutné nadále rozvíjet stávající kurzy a semináře pro zvýšení odborné kvalifikace poskytovatelů pracovnělékařských služeb. Toto opatření se plní.

V roce 2011 došlo k novelizaci seznamu nemocí z povolání nařízením vlády č. 114/2011 Sb. Seznam musí odrážet vývoj nemocí z povolání, proto se vytvořila pracovní skupina, která by navrhovala případnou novelizaci tohoto seznamu (nejlépe ve dvouletých intervalech). Bude se také pracovat na metodice, která by u onemocnění páteře odlišila podíl profesní a neprofesní příčiny, aby toto onemocnění mohlo být u nás uznáváno jako nemoc z povolání.

Doc. Urban se dále zmínil o výzkumu BOZP při práci s nanomateriály, na které je v současné době zaměřena pozornost v celé EU.  SZÚ vyvíjí metody hodnocení zdravotních důsledků. Pokouší se rovněž i o vývoj biologického expozičního testu pro práci s etylenoxidem – karcinogenem, který se využívá ke sterilizaci zdravotnických materiálů, materiálů kontaminovaných po povodních.

O situaci ve výzkumu BOZP hovořil RNDr. Stanislav Malý, Ph.D, člen Rady vlády pro BOZP a ředitel Výzkumného ústavu bezpečnosti práce, v.v.i. Nynější situaci ve výzkumu označil za velmi negativní. Zrušily se výzkumné záměry, po reformě vědy byla oblast BOZP zařazena mezi aplikovaný výzkum, nikoli jako specifický výzkum pro potřeby státní správy. Byla zrušena funkce MPSV jako poskytovatele výzkumných prostředků. Problematiku „čisté“ BOZP lze uplatnit prakticky jen v programu BETA TA ČR (Technologická agentura ČR, která zadává veřejné zakázky pro orgány státní správy a výzkumné instituce – pozn. redakce). Projekty vědy a výzkumu ve VÚBP, v. v. i. se přesunuly do oblasti průmyslové bezpečnosti, především k prevenci závažných havárií.

Návrh priorit výzkumu a vývoje BOZP 2013 vychází z aktuálních přípravných materiálů EU ke strategii BOZP na období 2013 – 2020 a z aktuálních tématických okruhů na úrovni států EU, které kladou značný důraz na ergonomická řešení v pracovních systémech, problematiku firemní kultury, nová pracovní rizika, nové podmínky práce  atd.

Ing. Mgr. Rudolf Hahn, člen Rady vlády pro BOZP a generální inspektor práce, hovořil o preventivních programech v BOZP jako např. Bezpečný podnik a o mezinárodní spolupráci s orgány BP.  Každoročně se vyhlašují společná kontrolní zaměření. „Každá nová právní úprava úrazového pojištění, která vymezí jakoukoli částku na propagaci a osvětu bude krokem dopředu,“ řekl Rudolf Hahn.

Ke zkvalitnění úrovně bezpečnosti a ochrany zdraví při práci by měla přispět podpora projektů financovaných z Evropského sociálního fondu v rámci Operačního programu Zaměstnanost a Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání, v novém programovém období 2014–2020. Jeho příprava bude vrcholit v první polovině roku 2013 a bude důležité, jak dalece se podaří v rámci nových programů zohlednit oblast BOZP.