Náhrada za bolest, když nebyla pracovní neschopnost

K uvedenému jenom poznámka plynoucí z praxe: V české legislativě je sice "zakotvena" Kniha úrazů a minimální obsah zápisu v ní, chybí však (aspoň podle mého náhledu) jakékoliv "ošetření" samotné knihy. To existuje např. u požární knihy, stavebního deníku apod. U Knihy úrazů však ne - a přitom zápis v ní je (nebyl-li sepsán záznam o úrazu) jediným dokladem pro případné pozdější uplatňování zákonných nároků z titulu pracovního úrazu. Pokud se "náhodou" Kniha úrazů ztratí (není to ani evidovaná kniha a nemusí mít ani číslované listy, o vyplňování průpisem ani nemluvě a o elektronické knize také ne), nemá poškozený zaměstnanec, u kterého např. teprve po určité době dojde k zdravotním komplikacím z titulu pracovního úrazu bez prvotní pracovní neschopnosti či sice s touto PN, ale do 3 dnů (a tedy ke vzniku škody), žádný hodnověrný doklad o jeho pracovním úrazu, může tedy trpět tzv. důkazní nouzí. Nabízí se proto otázka, zda by při připravované novelizaci nařízení vlády č. 201/2010 Sb. nebylo nanejvýš vhodné a potřebné legislativně upravit i náležitosti samotné Knihy úrazů - např. tak, že poškozený zaměstnanec by automaticky dostával kopii příslušného zápisu, a že Kniha úrazů, vedená písemně, by musela mít evidenci a číslované listy. Tak velkou administrativní zátěž by to snad nepřineslo a zaměstnanec by mohl mít jistotu, že v budoucnu nebude trpět již zmíněnou důkazní nouzí (oponovat dokazováním pomocí svědků apod. je při dnešní fluktuaci zaměstnanců a zanikání zaměstnavatelských firem iluzorní).