Ministerstvo životního prostředí připravilo návrh zákona, kterým dojde k omezení současného integrovaného registru znečišťování. Pokud bude nový zákon přijat, veřejnost se nedostane k informacím o tom, kolik a jakých chemických látek obsahují odpady produkované konkrétními průmyslovými provozy.
Ministerstvo životního prostředí připravilo návrh zákona, kterým dojde k omezení současného integrovaného registru znečišťování. Pokud bude nový zákon přijat, veřejnost se opět nedostane k informacím o tom, kolik a jakých chemických látek obsahují odpady produkované konkrétními průmyslovými provozy. "Navrhnout omezení dostupnosti těchto informací na rozloučenou považujeme od současné vlády za určitý druh podrazu na veřejnost. Odstupující vláda již nemá žádný mandát provádět takto důležité změny. Bylo by přinejmenším slušné počkat s takto významným návrhem na nový kabinet," komentoval předložení zákona na konci funkčního období vlády tiskový mluvčí Arniky Marek Jehlička.
Když byl v září loňského roku Integrovaný registr znečišťování poprvé zpřístupněn, vzbudil obrovskou pozornost veřejnosti. Za pouhý měsíc od spuštění registru zaznamenaly jeho webové stránky 18 058 přístupů.
Popudem přípravy nového zákona bylo přizpůsobení české legislativy novému nařízení Evropské komise a Evropského parlamentu o evropském registru úniků a přenosů znečišťujících látek. Ministerstvo této příležitosti využilo ke zhoršení české legislativy, aniž by muselo. Zmíněné nařízení totiž členským zemím EU nenařizuje, že by nemohly mít ohlašování obsahu chemických látek v odpadech. Omezení IRZ nenařizuje výslovně ani usnesení vlády přijaté na základě tzv. auditu ekologické legislativy.
"Z našeho pohledu jde o zbytečný krok zpět. Je otázka, zda bylo vůbec nutné něco v české legislativě měnit, když evropská nařízení automaticky platí i v členských zemí EU. Myslíme si, že by měl sporný návrh zákona stáhnout," řekl předseda Arniky RNDr. Jindřich Petrlík
Pokud by návrh MŽP prošel, z integrovaného registru by zmizely velmi důležité informace. „Lidé by se například už nedozvěděli, jaké množství toxické rtuti vyprodukovala Spolchemie v odpadech. Přitom právě v odpadech končí tohoto toxického kovu daleko více než v odpadních vodách. Nový zákon také zužuje definici těch, kdo mají povinnost ohlašovat úniky látek do životního prostředí. Z registru tak může zmizet celá řada provozů vypouštějících do ovzduší styren. Vypadnou i provozy na výrobu nábytku. Lidem tak z očí zmizí informace o zdrojích úniků celé řady nebezpečných látek, včetně rakovinotvorného formaldehydu či dioxinů,“ vysvětlil Petrlík.
Za klad návrhu zákona lze považovat to, že počítá s rozšířením o 21 nových látek. U poloviny z nich ale nelze očekávat jediné hlášení, protože jde o pesticidy, které se u nás již nepoužívají a některé se ani nikdy nepoužívaly. Pokud někde jsou, tak to je právě v odpadech, ve kterých se nebudou muset paradoxně ohlašovat. Rozšíření o tyto látky bylo možné provést bez destruktivního zásahu do IRZ. Pokrok v obecné legislativě Evropské unie tak paradoxně posloužil k okleštění ochrany životního prostředí v ČR. "Ten kdo ho navrhuje je ovšem české ministerstvo. EU na nás nijak netlačila, abychom stávající IRZ zrušili či významně omezili. Nechápeme, proč se ministerstvo zříká důležitého nástroje ke kontrole pohybu nebezpečných látek v odpadech navíc zrovna v době, kdy se jejich nová a nová skladiště objevují na různých místech ČR," dodal Petrlík.
ZDROJ:
Ministerstvo životního prostředí navrhuje zrušit informování veřejnosti o toxických látkách v odpadech. In Odpady.iHned.cz [online]. Praha : Economia, 2006 [cit. 04-06-2006]. Dostupný z WWW: <http://odpady.ihned.cz/?secpart=_tisk_fjehh_ih_>.
Vkládat příspěvky do diskuzí mohou pouze přihlášení uživatelé. Využijte přihlašovací a registrační formulář.