Má manžel nárok na náhradu mzdy, když ošetřoval manželku po pracovním úrazu?

Zaměstnankyně utrpěla pracovní úraz, v souvislosti s ním prodělala operaci ruky. Lékař vystavil manželovi ošetřování na 9 dnů, aby se o ni mohl postarat. Má manžel nárok na dorovnání mzdy do průměrného výdělku? V dostupných předpisech jsme odpověď nenašli, pojišťovna úhradu odmítá.

Vámi popisovaný případ bych odškodnila jako věcnou škodu v souvislosti s pracovním úrazem. Konstantní judikatura rozhodnutí Nejvyššího soudu Cpj 294/78 vykládá pojem věcná škoda takto „Pojem „věcná škoda" byl před novelizací zákoníku práce provedené zákonem č. 20/1975 Sb. použit v ustanovení § 193 odst. 1 písm. d) zákoníku práce (dnes § 369 zákoníku práce), podle něhož pracovníku, který utrpěl pracovní úraz nebo u něhož byla zjištěna nemoc z povolání, je organizace povinna v rozsahu, v němž za škodu odpovídá, poskytnout (kromě jiných náhrad uvedených pod písm. a/ až c/ citovaného ustanovení) náhradu za věcnou škodu. Pojem „věcná škoda" nebyl v tomto ustanovení blíže vymezen. V soudní praxi se vykládal tak, že nejde jen o škodu na určité konkrétní věci, kterou měl pracovník na sobě či při sobě v okamžiku pracovního úrazu a která byla následkem úrazového děje zničena nebo poškozena, nýbrž o újmu, jež může spočívat i v jiném zmenšení majetku poškozeného, ovšem kromě ztráty na výdělku, popřípadě na důchodu, a účelně vynaložených nákladů spojených s léčením, které jsou samostatnými dílčími nároky upravenými v ustanovení § 193 odst. 1 písm. a) a c) zákoníku práce (dnes § 369 odst. 1 písm. a) až c)zákoníku práce). V praxi jde především o případy náhrady škody vzniklé pracovnici, která v důsledku poškození zdraví pracovním úrazem nebo nemocí z povolání nemůže zcela nebo zčásti vykonávat práce ve své domácnosti a musí si k jejich výkonu zjednat za úplatu cizí osobu. Podle názoru obsaženého v některých soudních rozhodnutích je třeba stejné stanovisko zaujmout při výkladu ustanovení § 197 odst. 1 písm. e) zákoníku práce (dnes § 369 odst. 1 písm. e) zákoníku práce) a zahrnout pod pojem věcné škody veškerou další škodu, kterou nelze podřadit pod některý z nároků podle ustanovení § 197 odst. 1 písm. a) až d) zákoníku práce (dnes § 369 odst. 1 písm. a) až d) zákoníku práce). V daném případě není rozhodující, jestli o dotyčnou pečoval manžel nebo jiná osoba, v každém případě zde došlo ke zmenšení majetku poškozené v důsledku pracovního úrazu.