Kontrola věcí a prohlídky zaměstnanců při odchodu z pracoviště

Vedoucí pracovník podezíral kolegyni, že si vytiskla v práci nějaké své vlastní dokumenty a přiměl jí, aby mu umožnila prohlídku její tašky. Není rozhodující, zda v tašce něco našel, ale zajímá mne, zda na takovou prohlídku má zaměstnavatel právo a zda má k takové akci mít eventuálně nějaký vnitřní předpis.

Zákoník práce v § 248 odst. 2 dává zaměstnavateli právo chránit svůj majetek i před vlastními zaměstnanci. A to tím, že mu umožňuje provádět v nezbytném rozsahu kontrolu věcí, které zaměstnanci k němu vnášejí nebo od něho odnášejí, popřípadě provádět prohlídky zaměstnanců. Při kontrole a prohlídce musí být dodržena ochrana osobnosti. Osobní prohlídku může provádět pouze fyzická osoba stejného pohlaví.

Podle mého názoru tato zákonná úprava směřuje především do takových oblastí a provozů, kde skutečně hrozí významné riziko okrádání zaměstnavatele, případně, kdy si zaměstnavatel vytipoval jedince, který soustavně vynáší z firmy nebo úřadu něco, co není jeho majetkem. Proto byl § 248 zařazen do jedenácté hlavy zákoníku práce, která řeší obecně škody. A právě ze skutečnosti, že kontrola smí být prováděna v nezbytném rozsahu, lze dovodit, že jejím cílem nemůže být „šikanózní“ jednání.

Jistě, zákoník práce obsahuje i další paragraf, který má bránit svévolnému jednání zaměstnance. Jedná se o § 316 odst. 1 zákoníku práce, podle kterého nesmějí zaměstnanci bez souhlasu zaměstnavatele užívat pro svou osobní potřebu výrobní a pracovní prostředky zaměstnavatele, včetně výpočetní techniky, ani jeho telekomunikační zařízení. Je samozřejmě na zaměstnavateli, zda a v jaké míře tento zákaz striktně uplatňuje.

Výše uvedené paragrafy by měly být rozpracovány v pracovním řádu, aby byly jasně stanoveny mantinely, v kterých se zaměstnavatel a zaměstnanec mohou pohybovat. A to i s ohledem na práva, která jsou občanu a tedy zaměstnanci zaručena v § 11 nového občanského zákoníku. důstojnost člověka, jeho vážnost, čest a soukromí. Obdobnou ochranu zaručuje i Listina základních práv a svobod. Proto by v pracovním řádu mělo být jasně stanoveno, kdo je oprávněn kontrolu jménem zaměstnavatele provádět, za jakých okolností, v jakém rozsahu a s jakým výstupem pro kontrolovaného i kontrolujícího. V daném případě, o kterém se zmiňujete, bych pokládal jednání vedoucího za příliš tvrdé. Musíme si uvědomit, že zavazadlo (v daném případě taška) je považováno za součást soukromé sféry člověka. Proto, pokud k tomu není zákonný důvod, do něj může být nahlíženo pouze se souhlasem dotčené osoby.

Domnívám se, že pokud nebyl postup prohlídky stanoven v pracovním řádu nebo alespoň ve vnitřním předpisu, pak zaměstnancovo odmítnutí prohlídky tašky jako nedůvodné by nemohlo být považováno za porušení pracovní kázně. Vztaženo pak k § 248 odst. 2 zákoníku práce bylo třeba zvážit, zda zvolený způsob kontroly bude adekvátní k rozsahu škody, která by zaměstnavateli vznikla při případném neoprávněném použití kopírovacího zařízení.