Když je v práci abnormální hic...

Prevence je důležitá

Zdravý člověk je sice schopen se s extrémními teplotami vnějšího prostředí vypořádat, ale přesto je na pracovištích nutné respektovat příslušné právní normy jako součást nezbytné prevence. Podle zákoníku práce je zaměstnavatel povinen zajistit podmínky umožňující bezpečný výkon práce, naopak zaměstnanec má právo odmítnout výkon práce, o níž má důvodně za to, že bezprostředně a závažným způsobem ohrožuje jeho život nebo zdraví. V létě mezi tyto povinnosti patří ochrana zaměstnanců před vlivem extrémních teplot. Vedle nezbytných technických opatření se řeší i poskytováním nápojů.

Co jsou ochranné nápoje a kdy je podávat

"Základ právní úpravy pro poskytování ochranných nápojů je v ustanovení § 104 odst. 3 zákoníku práce, které ukládá zaměstnavateli povinnost poskytovat zaměstnancům ochranné nápoje bezplatně na základě vyhodnocení rizik a podmínek práce,"  říká JUDr. Eva Dandová a dodává: "Poskytování ochranných nápojů nesmí zaměstnavatel nahrazovat finančním plněním. Zatímco pitná voda se považuje za hygienický standard, o ochranných nápojích a jejich množství rozhoduje zaměstnavatel podle kritérií stanovených v § 8 nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci. Toto nařízení vlády je nové, nabylo účinnosti 1. 1. 2008 a dosti podstatným způsobem změnilo i zásady poskytování ochranných nápojů. Zaměstnavatelé i zaměstnanci by tedy měli této otázce věnovat zvýšenou pozornost. Samozřejmě i nadále platí, že zaměstnavatel má všechny otázky BOZP, tedy i otázku poskytování ochranných nápojů, konzultovat se zaměstnanci nebo jejich zástupci čili s odbory."

Pouhá voda nestačí

Podle ustanovení § 8 nařízení vlády č. 361/2007 Sb. je zaměstnavatel povinen poskytovat zaměstnancům ochranné nápoje v množství odpovídajícím nejméně 70 % tekutin ztracených za směnu potem a dýcháním. Nařízení vlády také přesně vyjmenovává kategorie zaměstnanců, kterým se ochranné nápoje poskytují. Samozřejmě to jsou ti, kteří pracují v nevyhovujících mikroklimatických podmínkách. Zaměstnanci pracujícímu např. v kanceláři a zařazenému do kategorie I. nikdy právo na ochranné nápoje vzniknout nemůže, byť by mikroklimatické podmínky na pracovišti byly sebehorší. Dále je třeba dodat, že nové nařízení vlády stanovilo, že jde o nápoje obsahující kvalifikované množství pevných látek, tedy slabě a středně mineralizované přírodní vody, a to podle toho, zda jde o prostou náhradu ztráty tekutin, anebo zda je nutné mimo to doplnit i ztrátu minerálních látek. Celkové množství občerstvujících nápojů není nijak určeno, je stanoveno minimální množství. Dnes je na trhu široký výběr různých druhů minerálních vod, čajů a dalších nápojů, takže skutečně záleží především na zaměstnavateli, pro který se rozhodne. Navíc obecně platí, že všechny otázky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci má zaměstnavatel konzultovat předem i s dotčenými zaměstnanci. Nápoje musejí být poskytovány přímo na pracovištích nebo v jejich bezprostřední blízkosti, aby zaměstnanci nebyli při přecházení vystavení prudkým mikroklimatickým změnám. Konkrétní množství ochranných nápojů závisí na úvaze zaměstnavatele a především na vyhodnocení rizik.

Zásobeni pracoviště pitnou a teplou vodou patří mezi základní hygienické požadavky a je nutné je důsledně odlišit od povinnosti zaměstnavatele poskytovat zaměstnancům ochranné nápoje, které jsou účelově určené k ochraně zdraví před účinky tepelné zátěže. Ochranné nápoje se v praxi neposkytují ani denně, ani ne všem zaměstnancům. Na rozdíl od ochranných nápojů je pitná voda hygienickým požadavkem pro všechny zaměstnance po všechny pracovní dny. Proto zaměstnavatel musí zajistit jak pitnou vodu na pracovišti, tak poskytování ochranných nápojů.

Když je v práci abnormální hic..., Revue Sondy č. 10/2008, s. 25