K realizaci a účinnosti zákona č. 266/2006 Sb., o úrazovém pojištění zaměstnanců

Jde o povinnost předat České správě sociálního zabezpečení kopii své evidence o pracovních úrazech a nemocech z povolání. Připomenutí tohoto právního stavu zveřejněním jmenovaného článku vyvolalo celou řadu dotazů a dezinformací v široké veřejnosti, proto považuji za nutné se k celé záležitosti, jako spolupracovník přípravy zákona vyjádřit:

Vzhledem k tomu, že datum nabytí účinnosti zákona o úrazovém pojištění zaměstnanců bylo odloženo až na 1. leden 2013, přistoupilo MPSV na základě Plánu legislativních prací vlády na rok 2011 (usnesení č. 69) k novelizaci zákona o úrazovém pojištění se záměrem reagovat na právní vývoj, k němuž došlo po schválení zákona, a odstranit chyby v zákoně. Výsledkem těchto prací byla rozsáhlá novela, která vycházela ze základní koncepce zákona o úrazovém pojištění z roku 2006. Tato koncepce je založena zejména na komplementárním pojetí úrazového pojištění jako doplňkového pojištění k pojištění zdravotnímu, nemocenskému a důchodovému, začleněním úrazového pojištění do systému veřejnoprávního sociálního pojištění s vlastním systémem poskytovaných dávek, opuštěním dosavadního systému odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání prováděného zejména formou náhrad za ztrátu na výdělku a v neposlední řadě svěřením provádění úrazového pojištění ČSSZ jako organizační složce státu, která provádí i ostatní druhy sociálního pojištění.

Návrh rozsáhlé novely zákona v rámci připomínkového řízení vyvolal negativní reakci nejen sociálních partnerů, ale i řady odborníků, se závěrem zákon v předložené podobě nepřijímat. Uvedená kritika se více než novely týkala především základní, již schválené koncepce úrazového pojištění obsažené v zákoně o úrazovém pojištění z roku 2006.

Návrh novely byl předložen k projednání vládě dne 2. prosince 2011. Legislativní rada vlády se ve svém stanovisku vyjádřila především ke koncepci úrazového pojištění podle platného zákona č. 266/2006 Sb., a to z hlediska její odůvodněnosti a účelnosti, a doporučila zvážit případně jiné, vhodnější způsoby řešení problematiky odškodnění při pracovních úrazech a nemocech z povolání, které by nevykazovaly zásadní koncepční problémy a nedostatky.

Návrh novely zákona o úrazovém pojištění zaměstnanců byl rovněž projednán Radou hospodářské a sociální dohody a s ohledem na závažnost připomínek k celkové koncepci úrazového pojištění byla problematika odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání projednána též Poradou ekonomických ministrů. Tato porada přinesla tyto závěry: neúčinný zákon o úrazovém pojištění zaměstnanců z roku 2006 zrušit a upravit stávající systém náhrady škody a pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu a nemoci z povolání dosud provozované dvěma komerčními pojišťovnami tak, že se stane přístupným pro ostatní komerční pojišťovny a zavede se v něm motivace prostřednictvím malusů a bonusů s využitím preventivních fondů.

S ohledem na stanovisko Legislativní rady vlády a závěry Porady ekonomických ministrů i Rady hospodářské a sociální dohody vláda dne 21. března 2012 neschválila návrh zákona, kterým se mění zákon č. 266/2006 Sb., o úrazovém pojištění zaměstnanců, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, a uložila ministru práce a sociálních věcí svým usnesením a předložit návrh zákona, kterým se uvedený zákon zruší a v návaznosti na to změní související předpisy.

Na základě těchto skutečností byl vládě předložen návrh zákona o zrušení zákona č. 266/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Návrh zákona je v současné době projednáván v Poslanecké sněmovně pod č. sněmovního tisku 689. Výbor pro sociální politiku doporučil jeho přijetí a předložení na schůzi Poslanecké sněmovny dne 4. 9. 2012.

S ohledem na shora uvedené skutečnosti je nepochybné, že jmenovaný zákon bude zrušen. Pokud by tomu tak nebylo, nebylo by možné od 1.1. 2013 zajistit provádění problematiky orgány sociálního zabezpečení ani dosavadními subjekty zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatelů za škodu při pracovních úrazech a nemocech z povolání.

Shora uvedená ustanovení, která jsou již právně účinná, pak z hlediska logiky postrádají smysl. Proto na věc reagovala na svých webových stránkách Česká správa sociálního zabezpečení s tím, že vyzvala zaměstnavatele, aby kopii své evidence o pracovních úrazech a nemocech z povolání nezasílali.

Doporučuji obracet se v této souvislosti přímo na Českou správu sociálního zabezpečení nebo okresní správy sociálního zabezpečení, které poskytnou kvalifikované informace.