Je možné domluvit nástup do práce až po zdravotní prohlídce?

Zdroj: 
Na dotaz odpověděla JUDr. Eva Dandová.

Je možné se zaměstnancem domluvit nástup do zaměstnání a podepsání pracovní smlouvy až poté, co přinese potvrzení od lékaře, že může vykonávat danou práci (např. práce na jeřábu)?

Ano samozřejmě, ba naopak zákoník práce to v ustanovení § 32 zákoníku práce výslovně ukládá. Podle tohoto ustanovení je zaměstnavatel povinen v případech stanovených zvláštním předpisem zajistit, aby se fyzická osoba před uzavřením pracovní smlouvy podrobila lékařské vstupní prohlídce.  Každý zaměstnavatel musí nyní již mít svého lékaře závodní preventivní péče. Je proto účelné, aby osobu ucházející se o zaměstnání poslal zaměstnavatel na prohlídku k tomuto lékaři. Lékař závodní preventivní péče totiž může posoudit zdravotní stav lépe než lékař obvodní, protože zná podmínky pracoviště a ví jaká zdravotní rizika na pracovišti hrozí.

Již několikrát jsme si vysvětlovali na stránkách BOZPinfo.cz, že je nedostatkem právní úpravy, že zatím nemáme zákon, který by komplexně upravoval závodní preventivní péči a lékařské vstupní a preventivní prohlídky. Nicméně zatím platí jako základní předpis v této oblasti směrnice PP-265-20.11.67 o posuzování zdravotní způsobilosti k práci ve znění směrnic ministerstva zdravotnictví ČSR č. 17/1970 Věstníku MZd ČSR, o změnách v posuzování zdravotní způsobilosti k práci ze dne 21. května 1970, ve znění pozdějších předpisů. Podle § 8 této směrnice je organizace  povinna vyžádat si posudek o zdravotní způsobilosti pracujících před jeho nástupem do práce zejména v těchto případech mimo jiné u všech ostatních pracujících, kteří jsou přijímáni k výkonu práce, pro kterou jsou podle ustanovení oddílu III předepsány preventivní prohlídky. V oddílu III. směrnice pak jsou

  • prohlídky pracujících vykonávajících činnosti epidemiologicky závažné,
  • prohlídky pracujících na rizikových pracovištích,
  • prohlídky pracujících, jejichž činnost může ohrozit zdraví spolupracovníků nebo obyvatelstva,
  • prohlídky jiných pracujících, u nichž je vyžadována zvláštní zdravotní způsobilost.

V ustanovení § 13 odst. 2 směrnice je stanoveno, že preventivní prohlídky a posuzování zdravotní způsobilosti pracujících obsluhujících stavební stroje se řídí obdobně podle ustanovení platných pro řidiče z povolání; prohlídky jsou povinné u pracujících obsluhujících dozéry a kolové traktory nad 50 k, pásové dozéry a traktory, speciální tahače stavebních mechanismů, lopatová pásová rypadla, automobilová a kolová korečková rypadla, kolečková hlubidla, drenážní frézy a rýhovače, nakládací a vykládací stroje nad 35 k, autogrejdry, grejdelevátory, motorové skrejpry, skrejpry s pásovým tahačem, truboukladčíky, silniční válce, úzkorozchodné lokomotivy pro přenosné dráhy, speciální motorové sněhové stroje, kompresory s provozním tlakem nad 5 atm. a nad 300m2/hod. a dále stavební stroje, které stanoví ministerstvo stavebnictví v dohodě s ministerstvem zdravotnictví.
Z toho docházím k závěru, že řidič jeřábu musí před nástupem do pracovního poměru absolvovat vždy lékařskou preventivní prohlídku. Vykonává totiž činnost, která může ohrozit zdraví spolupracovníků nebo obyvatelstva. Nakonec tím chrání i zaměstnavatel sám sebe – podle § 103 odst. 1 zákoníku práce totiž platí, že zaměstnavatel nesmí připustit, aby zaměstnanec vykonával práce, jejichž náročnost by neodpovídala jeho schopnostem a zdravotní způsobilosti.

Autor článku: 

Komentáře

zdravotní prohlídky

17.12.2008 - 14:40 gabriel zmátlo
Dobrý den. Pokud již je v článku uvedeno, že se zaměstnavatel se zaměstnancem domluvil, pak asi není co řešit, neboť obě strany, respektive zaměstnanec svým souhlasným vyjádřením projevil dostatečnou vůli k tomu, že tuto prohlídku absolvuje. Ze strany zaměstnavatele je situace celkem také jasná, neboť tuto povinnost mu ukládá ZP a další předpisy v článku zveřejněné. V čem je ovšem problém je to, že v době před uzavřením pracovní smlouvy neexistuje platný pracovněprávní vztah mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem. Tedy nemohou existovat ani žádná práva a povinnosti. Jak tedy může zaměstnavatel určovat zaměstnanci plnění jakýchkoliv úkolů, tedy i absolvování vstupní lékařské prohlídky, pokud neexistuje mezi subjekty fakticky žádný právní vztah. A to jsem ještě neuvedl přesně, neboť zaměstnavatel v té chvíli neukládá povinnost zaměstnanci, ale občanovi ucházejícího se o pracovní místo. Tento občan do podepsání pracovní smlouvy žádným zaměstnancem není. Takže se na něj nemohou vztahovat a ani vymáhat práva a povinnosti vyplývající se Zákoníku práce. Snad by se moholo uvažovat o jakési smlouvě o budoucí smlouvě (pracovní). Pokud tedy ona ústní dohoda se zaměstnancem o absolvování vstupní lékařské prohlídky by byla považována za smlouvu o budoucí smlouvě s podmínkou, nebo podmínkami, které musí zaměstnanec splnit před uzavřením smlouvy, asi by bylo vše v pořádku. Zde však absentuje písemná forma takovéto smlouvy. Pokud by tomu však nebylo, pak se obávám, že zaměstnavatel ze své pozice plní vše dle ZP aj., avšak teoreticky k tomu nemůže zaměstnance donutit.Nebo- li jinak.Za současné právní úpravy asi půjde vždy jen o oboustrannou dohodu (a zejména souhlas zaměstnance) při seznámení zaměstnance s požadavky zaměstnavatele pro přijetí zaměstnance do pracovního poměru, ještě před uzavřením pracovní smlouvy. Teoreticky vzato, jak může občan zajít k závodnímu lékaři, pokud nemá platnou pracovní smlouvu. Jaké by asi měla ona žádanka o posouzení zdravotního stavu občana-budoucího zaměstnance, vystavená personálním oddělením, formulace nechci ani domýšlet. Ještě jsem nikdy neviděl znění jako je např. žádám o vyšetření budoucího zaměstnance na pracovní pozici. tam se právě píše žádám o vyšetření zaměstnance zařazeného na pozici........ Takže fakticky asi jen ta dohoda, souhlas občana, možného budoucího zaměstnance . Gabriel Zmátlo, DiS.

Legislativní nepořádek

02.01.2009 - 11:59 surovec
Zákon 262/2006 Sb se zabývá problematikou (šířeji označovanou jako zdravotní způsobilost k práci) ve svých dvou částech. Jednak je to zmiňované ustanovení § 32 (tedy jedná se o situaci, kdy existuje nějaký "zvláštní právní předpis" stanovující požadavky na zdravotní způsobilost v legislativně vymezených situacích a dále je to ustanovení § 103, odst 1 písm (a) téhož zákona. Položil jsem si tedy dvě zásadní otázky : 1) jaké jsou citované "zvláštní právní předpisy" upravující požadavky na zdravotní způsobilost ještě před vznikem pracovního poměru ? 2) jaké je postavení uchazeče o práci v porovnání se zaměstnancem při zkoumání a dokladování zdravotní způsobilosti k práci? Odpověď na otázku č. 1 Pokud pomineme dva zcela specifické zákony, tedy Zákon 361/2003 Sb., o služebním poměru a dále Zákon 285/2004 Sb., branný zákon, které oba mají svá specifika, zbývá nám pouze skupina několika zákonů upravujících specificky podmínky zaměstnanosti při konkrétních pracovních oblastech (bez ohledu na konkrétní vykonávanou práci), kdy ale VŽDY vzniká pracovní poměr na základě zákona 262/2006 Sb. Jedná se o tyto zákony : Zákon 266/1994 Sb., o drahách (prováděčkou je 101/1995 Sb.), Zákon 114/1992 Sb., o vnitrozemské plavbě (prováděčkou je 224/1995 Sb.), Zákon 61/2000 Sb., o námořní plavbě (prováděčkou je 450/2000 Sb.), Zákon 49/1997 Sb., o civilním letectví (prováděčkou je JAR-FCL3), Zákon 18/1997 Sb., atomový zákon (prováděčkou je 307/2002 Sb.), Zákon 133/1985 Sb., o požární ochraně (prováděčkou je 352/2003 Sb.). Žádné jiné zvláštní právní předpisy, které by upravovaly požadavky na zdravotní způsobilost k výkonu práce jsem NENAŠEL. Z toho mi rezultuje, že pouze v těchto případech může zaměstnavatel postupovat podle ustanovení § 32 ZP a že se v těchto případech tedy zkoumá CELKOVÝ ZDRAVOTNÍ STAV posuzované osoby ještě před vznikem pracovního poměru. Ve všech ostatních případech se postupuje podle ustanovení § 103 odst 1) písm (a). V takovém případě se pouze zjišťuje zda přidělená práce je přiměřená ZDRAVOTNÍ ZPŮSOBILOSTI posuzované osoby. Zde se tedy ale jedná o posudek již osoby v pracovně-právním vztahu, tedy posuzujeme zaměstnance po podpisu pracovní smlouvy !!!!! Takovéto posudky se tedy ve zdravotnickém zařízení provádějí podle směrnice č 49/1967 Věstníku MZdČSR, nesprávně označované PP-265-20.11.67 (jedná se o kód informačního systémuASPI). Závěr k otázce č. 1 : Zvláštní právní předpisy upravující zdravotní způsobilost ke vzniku pracovněprávního vztahu se týkají pouze osob provádějících dopravu po železnicích, na lodích vnitrozemských, lodích námořních, nebo provádí leteckou civilní dopravu, jsou hasiči v pracovním poměru, nebo podléhají atomovému zákonu. Ve všech ostatních případech není možné postupovat podle ustanovení § 32 ZP. Pokud by k tomuto postupu došlo jednalo by se o diskriminační postup v přístupu k zaměstnání. Odpověď na otázku č. 2 Uchazeč o zaměstnání dnes nemá obecným právním předpisem uloženou povinnost dokladovat svůj zdravotní stav (nebo jej nechat zkoumat) před vznikem pracovního poměru, pokud se nejedná o práce ošetřené výše vyjmenovanými zákony. Ve zcela jiném postavení je ale zaměstnanec. Pro něho je logickou povinností, se podrobit úkonům ZPP (nebo též PLP), neboť se jedná o plnění pracovních povinností. Závěr k otázce č. 2 : Pokud se postupuje podle ustanovené § 32 ZP je posuzovaná osoba povinna předložit lékařský doklad, kterým je potvrzeno že netrpí žádnou z vyjmenovaných chorob (obvykle definované v prováděcích vyhláškách). Lékař tedy provádí vylučování nemocí omezujících přístup k práci, respektive podmiňujících zdravotní způsobilost k výkonu takové práce. Pokud se postupuje podle obecně platných předpisů (tedy § 103 ZP a směrnice 49/1967 Věs MZdČSR) hodnotí se pouze přiměřenost navrhované práce vůči konkrétní posuzované osobě. Neprovádí se ale vyhledávání chorob (tedy stanovování diagnoz) !!!! Samozřejmě to nic nemění na diskuzi, pokud se uchazeč o práci dohodne se zaměstanvatelem jinak. Protože toto ale bude mít dopad na úhradu nákladů (náklady na vyhledání choroby - tedy na stanovení diagnozy) budou vždy vyšší, než jsou náklady na posouzení přiměřenosti přidělované práce, bylo by vhodné aby taková dohoda měla písemný charakter. Doporučuji se proto seznámit s textem navrhovaného zákona o "specifických zdravotních službách" z kuchyně našeho MZ ČR. Přeji hezký den Surovec P.s. budu rád za jakýkoliv oponentní názor, zejména k seznamu zvlášních právních předpisů pro oblast zdravotní způsobilosti k PRÁCI. Nemyslím tedy ke zdravotní způsobilost k nějaké činnosti, byť jakkoliv specifické.

Nabízíme Vám možnost BEZPLATNÉHO odběru e-mailového zpravodajství

Přehled příspěvků publikovaných na oborovém portálu BOZPinfo zasílaný každý pátek odpoledne

Provozovatel portálu

Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i.
Jeruzalémská 1283/9
110 00 Praha 1

Sociální sítě VÚBP

facebook linkedin instagram buzzsprout X youtubepinterest

Kde nás najdete

X

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?
zašleme vám nové na váš e-mail