Jak postupovat při pracovním úrazu starosty obce?

Jak postupovat, když se stane pracovní úraz starostovi obce a nemá pracovní smlouvu? Je nutné tento úraz s neschopenkou hlásit na oblastní inspektorát práce a kontaktovat další instituce (pojišťovnu atd.)?

Právní postavení starosty jako orgánu obce je upraveno v zákoně č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, a to především v oddíle čtvrtém. Jednotlivě se vymezuje i v jiných ustanoveních zákona o obcích. Porovnáme-li rozsah ustanovení týkající se ostatních obecních orgánů a ustanovení týkající se starosty obce, je právě úprava postavení starosty jako orgánu obce nejstručnější. Důvod je prostý - ačkoli jsou laickou veřejností obecně starostovi přiznávána rozsáhlá oprávnění, ve skutečnosti jich má poskrovnu. Starosta obce má pravomoci jasně vymezené a jen v některých případech smí rozhodnout samostatně. I ty ho však řadí na místo "prvního mezi rovnými", a proto si funkce starosty zaslouží vedle obecního zastupitelstva a obecní rady stejnou pozornost. Starosta především zastupuje obec (a také obecní úřad) navenek. To z něj činí statutární orgán obce. Z tohoto postavení mu však nevyplývá pravomoc ukládat povinnosti a rozhodovat o právních poměrech ve vnějších právních vztazích. Jinými slovy právně závazný projev vůle je oprávněn v drtivé většině případů učinit až poté, co je schválen obecním zastupitelstvem anebo obecní radou. Starosta tedy také není zaměstnanec ve smyslu zákoníku práce, on je veřejný funkcionář, člen zastupitelstva obce zvolený zastupitelstvem obce, aby ji zastupoval navenek, nemá uzavřen pracovní poměr. Proto se na něj zákoník práce nevztahuje. Jeho práva na plat, na cestovní náhrady, na dovolenou apod. jsou upravena přímo zákonem č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, jako práva jiného zastupitele obce, který je uvolněn k výkonu funkce. Z těch všech důvodů se na něj nemůže vztahovat zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu způsobenou zaměstnanci pracovním úrazem nebo nemocí z povolání. To se vztahuje jen na zaměstnance (tedy zejména úředníky) obce.

Nicméně, aby nedošlo ke krácení práv na náhradu škody z titulu úrazů vzniklých při výkonu funkce, obsahuje ustanovení § 392 zákoníku práce zásadu, že "fyzickým osobám plnícím veřejné funkce a funkcionářům odborové organizace odpovídá za škodu vzniklou při výkonu funkce nebo v přímé souvislosti s ní ten, pro koho byli činni; fyzické osoby a funkcionáři odpovídají tomu, pro koho byli činni". Z toho vyplývá, že v případě úrazu, který by utrpěl starosta obce při výkonu (nebo pro výkon) své funkce nebo v přímé souvislosti s ním, odpovídá obec. Odškodnění se provede podle principů objektivní odpovědnosti podle zákoníku práce (ne podle občanského zákoníku!), protože to ukládá § 392 zákoníku práce. Obec však nemůže případnou náhradu škody uplatňovat vůči pojišťovně, u které má pojištěny své zaměstnance z titulu zákonného pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou pracovním úrazem nebo nemocí z povolání. Obec by měla mít správně pro případy škod na zdraví svých zastupitelů (a to nemusí být jen úraz starosty obce, to může být kdokoliv ze zastupitelstva obce, komu se při výkonu funkce stane úraz) uzavřenou komerční pojistku.

Úraz starosty se z tohoto důvodu neeviduje jako úraz pracovní a záznam o něm se nezasílá na inspektorát práce. Z hlediska zákoníku práce není starosta obce zaměstnanec, pouze se na něj vztahuje dobrodiní právní úpravy odškodňování pracovních úrazů.