Jak odškodnit pracovní úraz na služební cestě, který způsobil jiný zaměstnanec?

Zdroj: 
Na dotaz odpověděla JUDr. Eva Dandová.

Jak postupovat v případě pracovního úrazu, který se stal při dopravní nehodě při návratu ze služební cesty. Jedna pracovnice řídila a při tvoření kolony nestihla včas zabrzdit a narazila do auta před ní tak silně, až vystřelily airbagy. Druhé pracovnici - spolujezdkyni airbagy způsobily zlomeninu prstu. V pracovní neschopnosti nebyla, ale chodila na rehabilitace a doteď má prst velmi nateklý. Má nárok na bolestné, i když nešla na nemocenskou a dál chodila do práce? Bude muset žena, co řídila a způsobila nehodu, platit část tohoto bolestného, popřípadě celou částku? Již platí částečně škody způsobené na autě.

V daném případě jde jednoznačně o pracovní úraz a ten měl být ihned zapsán v knize úrazů, i když nedošlo k pracovní neschopnosti delší 3 kalendářní dny, při které se sepisuje záznam o úrazu (viz povinnost zaměstnavatele podle § 105 odst. 2 zákoníku práce). Zaměstnankyně pak může požadovat náhradu bolestného a případně i účelně vynaložených nákladů spojených s léčením. Za úraz ale vždy odpovídá zaměstnavatel (pokud se zcela nebo zčásti této povinnosti nezprostí podle § 270 zákoníku práce) a také on musí úraz odškodnit, resp. ho za něj odškodní příslušná pojišťovna. Zaměstnankyně, která auto řídila, nic hradit nebude.

Autor článku: 

Komentáře

"Zaměstnankyně, která auto

11.01.2016 - 08:46 Tomáš Neugebauer
"Zaměstnankyně, která auto řídila, nic hradit nebude." Já osobně bych ve svém závěru tak jednoznačný nebyl. Vzhledem k tomu, že "již platí částečně škody způsobené na autě", dovozuji, že na základě šetření byla shledána viníkem dopravní nehody. V tom případě je možné, že výši náhrady škody, kterou vynaložila pojišťovna, po ni bude ona požadovat uhradit. Zaměstnavatel je povinen pojišťovně, pokud škodu uhradila, zabezpečit právo na náhradu vůči tomu, kdo poškozenému za škodu odpovídá - viz § 11 vyhlášky č. 125/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Reakce JUDr. Evy Dandové

14.01.2016 - 10:43 Kateřina Hrubá
Dotaz zněl: "Bude muset žena, co řídila a způsobila nehodu, platit část tohoto bolestného, popřípadě celou částku?" a moje odpověď zní: "Nebude, za pracovní úraz odpovídá vždy zaměstnavatel." Ustanovení § 11 vyhlášky má bezprostřední vazbu na § 10 vyhlášky a vyplývá z nich, že pokud pojišťovna nahradila poškozenému za zaměstnavatele škodu, přechází na ni právo zaměstnavatele na náhradu vůči tomu, kdo za takovou škodu odpovídá. Zaměstnavatel je povinen toto právo vůči jinému zabezpečit. Pojišťovna má právo na náhradu vůči zaměstnavateli, který porušil povinnost součinnosti s pojišťovnou a tím ztížil zjištění právního důvodu plnění, rozsahu nebo výše škody. Jedná se o přiměřenou náhradu, zejména nákladů vyvolaných tímto porušením, nejvýše však do poloviny částek, které z důvodu pojistné události pojišťovna vyplatila, způsobil-li zaměstnavatel nebo zaměstnanec zaměstnavatele škodu úmyslně, pod vlivem alkoholu nebo návykové látky, došlo-li ze strany zaměstnavatele nebo jeho zaměstnance ke zvláště závažnému porušení o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a pokud toto porušení bylo v příčinné souvislosti se vznikem škody a došlo-li ke škodě v přímé souvislosti s výkonem činnosti posuzované neoprávněně. Náhrada může být až do výše poskytnutého plnění; byla-li škoda způsobena zaviněným porušením pracovněprávních povinností v pracovněprávních vztazích, avšak jen do výše, kterou může zaměstnavatel požadovat na odpovědném zaměstnanci podle pracovněprávních předpisů. Protože jsem vycházela z toho, že dotyčná nezpůsobila havárii ani úmyslně ani pod vlivem alkoholu ani zde nedošlo k zvlášť závažnému porušení bezpečnostních předpisů - to že v koloně dojde ke střetu způsobenému tím, že řidiči rychle nezareagují a nezabrzdí, je velice časté - tak jsem o citovaných paragrafech neuvažovala.

Něco jako by zde chybělo.

17.01.2016 - 22:23 Václav Syrový
Přečetl jsem si k tomuto dotazu dva diskuzní příspěvky a zdá se mi jako by zde něco ještě chybělo. Podle mého názoru platná úprava Zákoníku práce v § 106 odst. (4) stanoví : " Každý zaměstnanec je povinen dbát podle svých možností o svou vlastní bezpečnost, o své zdraví i o bezpečnost a zdraví fyzických osob, kterých se bezprostředně dotýká jeho jednání, popřípadě opomenutí při práci. Znalost základních povinností vyplývajících z právních a ostatních předpisů a požadavků zaměstnavatele k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci je nedílnou a trvalou součástí kvalifikačních předpokladů zaměstnance. Zaměstnanec je povinen..... h) bezodkladně oznamovat svému nadřízenému svůj pracovní úraz, pokud mu to jeho zdravotní stav dovolí, a pracovní úraz jiného zaměstnance, popřípadě fyzické osoby, jehož byl svědkem, a spolupracovat při objasňování příčin," Nějak si nejsem jist, jestli zde o těchto povinnostech bylo něco napsáno. A to je podle mého začátek, pokud jsou tyto příčiny a okolnosti vyšetřeny a jsou v souladu se zákonem, potom můžeme přistoupit k jednání o náhradě nemajetkové i majetkové újmy.

Nabízíme Vám možnost BEZPLATNÉHO odběru e-mailového zpravodajství

Přehled příspěvků publikovaných na oborovém portálu BOZPinfo zasílaný každý pátek odpoledne

Provozovatel portálu

Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i.
Jeruzalémská 1283/9
110 00 Praha 1

Sociální sítě VÚBP

facebook linkedin instagram buzzsprout X youtubepinterest

Kde nás najdete

X

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?
zašleme vám nové na váš e-mail