Jak odškodnit pracovní úraz na služební cestě, který způsobil jiný zaměstnanec?

"Zaměstnankyně, která auto řídila, nic hradit nebude." Já osobně bych ve svém závěru tak jednoznačný nebyl. Vzhledem k tomu, že "již platí částečně škody způsobené na autě", dovozuji, že na základě šetření byla shledána viníkem dopravní nehody. V tom případě je možné, že výši náhrady škody, kterou vynaložila pojišťovna, po ni bude ona požadovat uhradit. Zaměstnavatel je povinen pojišťovně, pokud škodu uhradila, zabezpečit právo na náhradu vůči tomu, kdo poškozenému za škodu odpovídá - viz § 11 vyhlášky č. 125/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Dotaz zněl: "Bude muset žena, co řídila a způsobila nehodu, platit část tohoto bolestného, popřípadě celou částku?" a moje odpověď zní: "Nebude, za pracovní úraz odpovídá vždy zaměstnavatel." Ustanovení § 11 vyhlášky má bezprostřední vazbu na § 10 vyhlášky a vyplývá z nich, že pokud pojišťovna nahradila poškozenému za zaměstnavatele škodu, přechází na ni právo zaměstnavatele na náhradu vůči tomu, kdo za takovou škodu odpovídá. Zaměstnavatel je povinen toto právo vůči jinému zabezpečit. Pojišťovna má právo na náhradu vůči zaměstnavateli, který porušil povinnost součinnosti s pojišťovnou a tím ztížil zjištění právního důvodu plnění, rozsahu nebo výše škody. Jedná se o přiměřenou náhradu, zejména nákladů vyvolaných tímto porušením, nejvýše však do poloviny částek, které z důvodu pojistné události pojišťovna vyplatila, způsobil-li zaměstnavatel nebo zaměstnanec zaměstnavatele škodu úmyslně, pod vlivem alkoholu nebo návykové látky, došlo-li ze strany zaměstnavatele nebo jeho zaměstnance ke zvláště závažnému porušení o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a pokud toto porušení bylo v příčinné souvislosti se vznikem škody a došlo-li ke škodě v přímé souvislosti s výkonem činnosti posuzované neoprávněně. Náhrada může být až do výše poskytnutého plnění; byla-li škoda způsobena zaviněným porušením pracovněprávních povinností v pracovněprávních vztazích, avšak jen do výše, kterou může zaměstnavatel požadovat na odpovědném zaměstnanci podle pracovněprávních předpisů. Protože jsem vycházela z toho, že dotyčná nezpůsobila havárii ani úmyslně ani pod vlivem alkoholu ani zde nedošlo k zvlášť závažnému porušení bezpečnostních předpisů - to že v koloně dojde ke střetu způsobenému tím, že řidiči rychle nezareagují a nezabrzdí, je velice časté - tak jsem o citovaných paragrafech neuvažovala.

Přečetl jsem si k tomuto dotazu dva diskuzní příspěvky a zdá se mi jako by zde něco ještě chybělo. Podle mého názoru platná úprava Zákoníku práce v § 106 odst. (4) stanoví : " Každý zaměstnanec je povinen dbát podle svých možností o svou vlastní bezpečnost, o své zdraví i o bezpečnost a zdraví fyzických osob, kterých se bezprostředně dotýká jeho jednání, popřípadě opomenutí při práci. Znalost základních povinností vyplývajících z právních a ostatních předpisů a požadavků zaměstnavatele k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci je nedílnou a trvalou součástí kvalifikačních předpokladů zaměstnance. Zaměstnanec je povinen..... h) bezodkladně oznamovat svému nadřízenému svůj pracovní úraz, pokud mu to jeho zdravotní stav dovolí, a pracovní úraz jiného zaměstnance, popřípadě fyzické osoby, jehož byl svědkem, a spolupracovat při objasňování příčin," Nějak si nejsem jist, jestli zde o těchto povinnostech bylo něco napsáno. A to je podle mého začátek, pokud jsou tyto příčiny a okolnosti vyšetřeny a jsou v souladu se zákonem, potom můžeme přistoupit k jednání o náhradě nemajetkové i majetkové újmy.