Na dotaz odpověděla JUDr. Eva Dandová.
V lednu 2016 se stala našemu zaměstnanci v rámci pracovní doby při plnění pracovních úkolů dopravní nehoda. Podle záznamu o úrazu dostal jeho traktor smyk na zledovatělé vozovce a naboural do stromu. Zaměstnanec utrpěl těžká zranění. Zaměstnavatel uznal úraz jako pracovní a po sdělení policie, že zaměstnanec nebyl pod vlivem alkoholu, mu začal vyplácet náhradu za ztrátu na výdělku (jiné dokumenty o dopravní nehodě policie odmítla poskytnout). Zaměstnanec byl v pracovní neschopnosti rok a poté mu byl přiznán plný invalidní důchod na základě lékařského posudku, že není z důvodu pracovního úrazu schopen vykonávat práci. Pracovní úraz byl řádně nahlášen pojišťovně. Ta nám po třech měsících sdělila, že z předložených dokladů vyplývá, že poškozený nepřizpůsobil rychlost jízdy stavu vozovky, dostal smyk a vyjel ze silnice, kde naboural do kmene stromu. Za tento přestupek byla zaměstnanci uložena bloková pokuta. Odpovědnost za škodu tedy posuzují podle ustanovení § 270 odst.1 písm. a) zákoníku práce (dále ZP), kdy jedinou příčinou bylo porušení předpisů o bezpečnosti a plynulosti silničního provozu zaměstnancem a zaměstnavatel je tak zproštěn odpovědnosti za škodu. Z uvedeného důvodu není možno pojistné plnění poskytnout. Zaměstnavatel posoudil tento úraz jako pracovní, neboť se dopravní nehoda stala v rámci plnění pracovních úkonů a v pracovní době, a nesouhlasí se stanoviskem České pojišťovny. Náš dotaz zní, zda může pojišťovna překvalifikovat úraz uznaný zaměstnavatelem jako úraz pracovní na úraz nepracovní a odmítnout pojistné plnění. Musíme na základě rozhodnutí pojišťovny požadovat náklady na náhradu za ztrátu na výdělku zpět od zaměstnance a dodatečně uznat úraz jako nepracovní? Jak máme vyjádřit nesouhlas se stanoviskem České pojišťovny?
Zde je odpověď poměrně jednoduchá. O pracovní úraz samozřejmě jde, o tom není pochyb, žádná překvalifikace pracovního úrazu v úraz nepracovní nepřichází v úvahu. Jde jen o tu výši odškodnění. Pojišťovny to vždy samozřejmě tzv. „zkouší“, protože tvrdí, že odpovídají za řádnou výplatu pojištění (ona je to nakonec jejich povinnost ze zákona vyplácet pojistná plnění pouze v souladu se zákonem). Zde jde o míru deliberace zaměstnavatele (tedy zproštění se odpovědnosti). Existuje k tomu judikát NS ČR 21 Cdo 2313/2004 „Námitku spočívající v tom, že jsou ve smyslu ustanovení § 191 ZP (dnes § 270 ZP) dány důvody ke zproštění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu zcela nebo z části, může za řízení uplatnit nejen žalovaný [ten, kdo za škodu při pracovním úrazu odpovídá podle ustanovení § 190 odst. 1 ZP (dnes podle § 270 ZP)], ale i vedlejší účastník, který v řízení vystupuje na jeho straně.“
Osobně se nedomnívám, že by se měl zaměstnavatel zprostit odpovědnosti zcela, protože však pojišťovna hrozí plným zproštěním, doporučuji, abyste argumentovali judikátem 21 Cdo 71/2001 „O lehkomyslné jednání zaměstnance ve smyslu ustanovení § 191 odst. 2 písm. c) ZP (dnes § 270 odst. 2 písm. b) ZP) se jedná tehdy, kdy způsob jednání zaměstnance při určitém pracovním úkonu sice neupravuje žádný bezpečnostní předpis, pravidlo nebo pokyn, avšak jednání zaměstnance lze charakterizovat jako nebezpečné riskování či hazardérství, kdy si zaměstnanec vzhledem ke konkrétní časové i místní situaci na pracovišti počíná způsobem, při němž vědomě podstupuje riziko hrozící újmy na zdraví, a zároveň jde o způsob činnosti, který je v rozporu s obvyklým způsobem chování zaměstnanců.“
V každém případě je třeba, abyste nejprve jednali s pojišťovnou v zájmu zaměstnance. Sdělili jim, že Vy jste odpovědný zaměstnavatel a jedině Vy rozhodujete o tom, jestli se zprostíte a nebo nezprostíte odpovědnosti. Pak bych se snažila pro zaměstnance „zachránit“ aspoň 50 % odškodnění a trvala bych na tom, že tam byla pouze nedbalost a že ani policie to nijak nevyšetřovala. Náhradu za ztrátu na výdělku, kterou jste zaměstnanci vyplatili již samozřejmě požadovat zpět nemůžete, zaměstnanec to přijal „in bona fidei“ a nic Vám vracet nemůže. To byla Vaše věc, že jste až s takovým zpožděním jednali s pojišťovnou. Nakonec asi nezbude než soudní spor. Buď budete žalovat Vy pojištovnu, že jste úraz uznali za pracovní a odškodnili v plném rozsahu a ona že neodškodňuje, nebo (a možná by bylo lepší), aby spor vyvolal zaměstnanec a žaloval Vás oba, tedy Vás i pojišťovnu jako vedlejšího účastníka.
Vkládat příspěvky do diskuzí mohou pouze přihlášení uživatelé. Využijte přihlašovací a registrační formulář.
Komentáře
Lehkomyslnost?
Ještě poznámečka
Vyjádření JUDr. Evy Dandové k příspěvkům do diskuze
Stanovisko pojišťovny je zřejmě správné
Reakce na dvě chybné odpovědi paní JUDr. Evy Dandové a na tři sp
Ještě něco