Investice do zdraví se vyplatí

Zdravotní stav pracovníků výrazně ovlivňuje jejich výkon, ale i spokojenost. Není proto divu, že zaměstnavatelé začleňují do nabídky zaměstnaneckých výhod i zdravotní benefity.

Otázkou je, jak jsou populární u zaměstnanců. Průzkumy ze zahraničí naznačují, že zájem o ně roste s dosaženou výší vzdělání a postavením ve firmě. Zdravotní benefity poskytuje svým zaměstnancům čím dál více firem. Může jít o jednorázové benefity typu očkování proti chřipce nebo klíšťové encefalitidě, vitamínový balíček, masáže, preventivní prohlídky nad rámec zákonných požadavků až po komplexní zajištění zdravotní péče pro zaměstnance a jejich rodinné příslušníky. Benefity mohou být také ve formě tzv. sick days, nebo finanční odměny za kalendářní měsíc bez pracovní neschopnosti.

Motivace a spokojenost zaměstnanců jsou jedny ze základních cílů benefičních systémů. Pokud k představě motivovaného a spokojeného zaměstnance přidáme zaměstnance zdravého, máme z pohledu kvality pracovního výkonu vyhráno. Cesta ke zdravému pracovníkovi spočívá mj. v tom, že mu jeho zaměstnavatel ukáže, že jeho zdraví je pro něj důležité a zároveň mu pomůže najít cestu k případné změně životního stylu. Tato koncepce je v současné době, kdy se čím dál víc hovoří o vybalancování pracovního a osobního života, hodně aktuální. Zaměstnavatel má možnost ovlivnit zdraví svých pracovníků zajištěním kvalitní závodní preventivné péče (pracovně lékařské péče) spojené s podporou zdraví na pracovišti a v ideálním případě zastřešené návaznou komplexní nadstandardní péčí.

Zdravotní benefity a personální marketing

V podstatě všechny zdravotní benefity jsou spojeny s potřebou dostatečné osvěty mezi zaměstnanci. Například očkování proti chřipce má mnoho odpůrců z důvodu neznalosti rozdílu mezi závažností a délkou pracovní neschopnosti v případě běžného nachlazení a při skutečné chřipce.
Podobně pokud se firma rozhodne zajistit pro své zaměstnance rozšířené preventivní prohlídky, je potřeba připravit informační kampaň, která vysvětlí, co konkrétní zaměstnanec sám získá. Preventivní prohlídky je vhodné absolvovat i v případě, že člověk nepociťuje žádné zdravotní obtíže, neboť včasné zjištění zdravotních problémů zvyšuje šanci na delší a kvalitnější život. Stejně tak se vyplatí zdůraznit, že veškeré informace o zdravotním stavu jsou předmětem lékařského tajemství a nedostanou se k zaměstnavateli.

Benefiční systém by měl odpovídat tomu, co zaměstnanci chtějí (samozřejmě s přihlédnutím k rozpočtovým možnostem dané společnosti). Pokud však personalista ve firmě, která do té doby neposkytovala zaměstnancům komplexní (nadstandardní) péči, se v průzkumu zeptá, zdali chtějí takovou péči zahrnout do systému benefitů, velmi pravděpodobně budou převládat negativní odpovědi. Zaměstnanci odmítnou to, o čem nemají dostatek informací, co si na vlastní kůži zatím neměli možnost vyzkoušet. Péče na soukromé klinice bývá spojena například s mylnou představou plateb za každou návštěvu u lékaře.

Zdraví vs. systém „cafeterie“

Zkušenosti ukazují, že pokud se zdravotní benefity typu komplexní zdravotní péče dostanou do tzv. systému cafeterie, vybere si je pravděpodobně jen malá část zaměstnanců. Lidé dávají přednost takovým benefitům, které si ihned můžou přepočítat na peníze, které takto od zaměstnavatele dostanou. U nadstandardní péče je takový přímý přepočet velmi obtížný.
Pracovníci se dostávají do situace, kdy by si komplexní péči rádi zvolili, až v okamžiku, kdy již své prostředky v cafeterii vyčerpali. K tomu dochází například při vzniku akutních zdravotních problémů (např. pracovník, který přišel do Prahy za prací, nemá zde svého ošetřujícího lékaře) nebo při zhoršení obtíží spojených s chronickým neléčitelným zdravotním problémem. Často by také zaměstnanec ocenil komplexní péči v situaci, kdy při běžné periodické preventivní prohlídce objeví závodní onemocnění, které nadále doporučí zaměstnanci řešit s jeho praktickým lékařem.

Mnoho společností dává na výběr svým zaměstnancům mezi komplexní péčí a penzijním připojištěním. Pokud odhlédneme od daňových výhod, je otázkou, jaký konkrétní užitek přinese zaměstnavateli skutečnost, že zaměstnanec za několik desítek let obdrží peníze na zajištěné stáří. Ve srovnání s tím, že v případě komplexní péče nemusí zaměstnanec zbytečně trávit čas v přeplněných čekárnách plných nemocných lidí, dostane se mu efektivní péče pod jednou střechou a velmi pravděpodobně jej celý systém začne sám o sobě motivovat k tomu, aby o své zdraví začal více dbát.

MYNÁŘOVÁ, Zdeňka. Investice do zdraví se vyplatí. HRM, 2007, listopad - prosinec, s.56.