Hluk ve školách jako v továrně. Výzkumníci bijí na poplach

To bylo uvedeno v polské zprávě o výzkumu stavu sluchu žáků základních škol, chodících do 1. až 3. třídy. Téměř jeden ze tří žáků (29 %) měl menší poruchu sluchu, zatímco 1,5 % mělo závažnější poškození sluchu. Průzkum byl proveden v roce 2012 na sedmi základních školách v Silesijské oblasti v jižním Polsku jako součást projektu „Zdravé dítě – zdravý dospělý – zdravá rodina“. Zadavatelem byla organizace Wojewódzka Stacja Sanitarno-Epidemiologiczna (WSSE – oblastní inspektorát pro zdraví a bezpečnost).

Příklady nadměrných úrovní zvuku v polských školách, které typově odpovídají školám v česku.

Sluch v rizikové zóně

Sluch dětí se vystavuje riziku poškození při úrovních hluku překračujících 75 decibelů. Měření hluku provedená ve školách ukázala hodnoty výrazně překračující tuto úroveň, která byla srovnatelná s hlukem v továrně nebo na silnici s hustým provozem. Ve sportovní hale byla například zaznamenána úroveň hluku 89 decibelů. Silnice s hustým provozem generuje úrovně okolo 90 decibelů. Měření byla provedena také na chodbách a ve třídách.

Tyto vysoké hladiny hluku způsobují mnoho problémů. Hluk na chodbách během přestávek znamená, že žáci si před další hodinou neodpočinou a mají potíže s koncentrací, s rostoucím podrážděním a únavou během dne. Hlučné prostředí vede ke špatné koncentraci a problémům s poslechem. Učitelé musejí zvyšovat hlas, někdy až k bodu zlomu. Výzkum sluchu žáků provedly místní oddělení organizace Polskie Towarzystwo Oświaty Zdrowotnej (PTOZ – Polská asociace výchovy ke zdraví) a společnost Audio Service Siemens.

Halina Wiencek-Kipka, ředitelka základní školy v Katowicích, je přesvědčena o problémech způsobených hlukem ve školách. „Tichá škola? Ano, během prázdnin,“ říká se smíchem a potvrzuje, že mnoho žáků má problémy se sluchem. „V každé třídě máme dva nebo tři žáky s podezřením na poruchu sluchu. V takových případech doporučujeme rodičům návštěvu audiologa. Navíc, problémy se sluchem se mohou vyskytovat i mezi učiteli.“ Zpráva o výzkumu ve skutečnosti neprokázala, že problémy žáků se sluchem byly způsobeny hlukem ve školách. Indikovala pouze skutečné úrovně hluku, lékařsky potvrzené problémy se sluchem a potřebu uvědomit si negativní vliv hluku.

Průlomová studie učebny: Kvalitnější akustika zlepšuje studijní prostředí pro všechny

Rozsáhlá studie střední průmyslové školy v Essexu (Velká Británie) ukázala, že přiměřená investice do vylepšení akustiky učeben vede k lepšímu studijnímu prostředí. Učitelé i žáci profitovali z akustické renovace překračující minimální standardy.

„Když jsem poprvé vešel do zrekonstruované třídy, něco se změnilo.Všechno se zdálo klidnější a já jsem automaticky ztišil hlas. Nechtěl jsem se vrátit do starého hlučného prostředí,“ říká Simon Smith, manažer výukového prostředí ve škole Sweyne Park o svém prvním setkání s akusticky upravenou třídou. Adaptace tří podobných učeben postavených v 50. letech 20. století a používaných katedrou matematiky měla výrazný vliv na výukové prostředí v essexské škole. Adaptace byla součástí komplexní experimentální slepé studie akustiky tříd zahrnující více než 400 dětí, 13 učitelů a pomocného personálu a zaznamenáno bylo více než 120 vyučovacích hodin.

Méně stresu po akustické adaptaci

Tři učebny byly renovovány pomocí akustických stěnových panelů absorbujících zvuk, které byly vyvinuty speciálně pro školní učebny. Každá třída byla adaptována podle jiného standardu vycházejícího z konkrétních doporučení žáků. Třída typu 1 vyhovovala základnímu standardu pro britskou střední školu. Třída typu 2 splňovala standardy pro používání neslyšícími žáky a třída typu 3 byla adaptována pro ještě vyšší standard doporučený Britskou asociací učitelů neslyšících (British Association of Teachers of the Deaf (BATOD). Čtvrtá podobná učebna byla použita jako kontrolní a ponechána zcela bez úprav. Jedním z hlavních výsledků této studie bylo, že učitelé považovali akusticky upravené učebny za lepší a méně stresující výukové prostředí. Žáci se zklidnili, jejich chování se zlepšilo a přitom i poslouchali pozorněji. Tento jev se nazývá efekt knihovny, kdy tišší místnost s méně dozvuky má pozitivní efekt na způsob řeči. Snížený šum měl za následek snížení úrovní hlasu učitelů. Jinými slovy, učitelé mohli mluvit méně hlasitě (nebo se zcela vyhnout zvyšování hlasu), aby byli slyšeni, a tím došlo i k menšímu namáhání hlasivek.

Čím lepší péče, tím lepší výsledky

Možnost slyšet směr hlasů také usnadnila učitelům práci. „Jako učitel slyším, kdo vyrušuje a mohu tohoto žáka ukáznit, někdy pouze zdvihnutím obočí. V akusticky neupravené učebně jsem musel zvedat hlas a žádat celou třídu, aby se utišila,“ říká Simon Smith. Studie také ukázala, že zaměstnanci i žáci preferovali učebny s lepším akustickým výkonem, přičemž dokonalejší třída typu 3 dosáhla nejlepších výsledků v porovnání s akusticky neupravenou učebnou, kdy úroveň zvuku ve třídě typu 3 generovaná studenty klesla téměř o 30 % a úroveň zvuku generovaná učiteli o přibližně 14 %. Přestože zaměstnanci nevěděli, které třídy byly akusticky upraveny, mnoho z nich se pozitivně vyjádřilo o třídách typu 2 a 3. Zaznamenali lepší chování ve třídách typu 2 a 3, zejména při práci se studenty známými svou neukázněností. Jeden učitel uvedl, že z jeho žáků se stali „pozitivní andílci“.

Současný výzkum: Úrovně hluku v mateřských školách jsou příliš vysoké

Průběžná švédská studie dokazuje, že hluk je pro učitele v mateřských školách nejobtížněji překonatelnou překážkou v pracovním prostředí. Problémy se sluchem a tinnitus se častěji vyskytují u zaměstnanců mateřských škol v porovnání se švédskou populací obecně. Předškolní děti jsou vystaveny úrovním hluku, které brání rozvoji jejich jazykových schopností. Se správnými opatřeními však můžeme špatné akustické prostředí napravit.

Dětské hlasy a hluk při činnostech je nejobtížnější faktor v pracovním prostředí zaměstnanců mateřských škol. Tinnitus je o 15–20 % běžnější mezi zaměstnanci mateřských škol než v běžné populaci. Tento údaj uvádí doktorská práce Frederika Sjödina z univerzity v Umea v severním Švédsku (Buller i förskolan – Hälsa och atgärder, 2012 – Hluk v mateřských školách – Zdravotní a preventivní opatření, 2012). Kromě jiných věcí Sjödin měřil, kolik stresového hormonu kortizolu učitelé v mateřských školách vylučují během své práce. Měření a odhady ukazují zřetelnou úroveň stresu a v mnoha případech i vyhoření. Sjödinova studie provedená v 17 mateřských školách v Umea také uvádí, že únava sluchu na konci pracovního dne je běžná, stejně jako problémy se spánkem. Počet nahlášených pracovních úrazů v mateřských školách se v posledních letech zvýšil. Studie předškolních dětí provedená Kerstin Persson Wayeovou v Institutu profesní environmentální medicíny na Univerzitě v Gothenburgu ve Švédsku ukazuje, že předškolní děti jsou vystaveny vysokým úrovním hluku, které jsou nebezpečné pro děti i pro dospělé.