Evropská komise hodnotila implementaci směrnic, evropské odbory zprávu kritizovaly

27.09.2004

Zdroj:

Evropská komise předložila první souhrnnou zprávu o implementaci Směrnice Rady 89/391/EHS a pěti navazujících individuálních směrnic v původní „patnáctce“ zemí EU. „Kritické hodnocení zprávy by mohlo být podkladem pro zahájení diskuse v České republice, ve které je implementace harmonizované legislativy v mnoha ohledech planá,“ píše Viktor Kempa, který o zprávě referoval na IV. Mezinárodní konferenci BOZP v Ostravě.

zaměstnavatelé

Evropská komise předložila první souhrnnou zprávu o implementaci Směrnice Rady 89/391/EHS a pěti navazujících individuálních směrnic v původní „patnáctce“ zemí EU. „Kritické hodnocení zprávy by mohlo být podkladem pro zahájení diskuse v České republice, ve které je implementace harmonizované legislativy v mnoha ohledech planá,“ píše Viktor Kempa, který o zprávě referoval na IV. Mezinárodní konferenci BOZP v Ostravě.

Komise Evropských společenství, která vydala zprávu v dubnu letošního roku, se zabývala praktickou implementací rámcové směrnice o zdraví a bezpečnosti při práci (89/391), ale i pod ní patřících směrnic 89/654 (Pracoviště), 89/655 (Pracovní zařízení), 89/656 (Osobní ochranné prostředky), 90/269 (Ruční manipulace s břemeny) a 90/270 (Zobrazovací jednotky) v původních patnácti zemích Evropské unie. Komise ze zprávy zatím vynechala deset nově přistoupivších zemí, ačkoliv ty se zavázaly harmonizovat danou legislativu k datu vstupu, tj. k 1. květnu 2004.

"Příští zpráva zahrne všech 25 členských zemí a analýza nabízí novým členům, včetně České republiky, unikátní možnost znovu zvážit priority v této oblasti a bezodkladně se zaměřit na nejslabší místa harmonizace," tvrdí Viktor Kempa, pracovník Evropské technické odborové kanceláře pro zdraví a bezpečnost (TUTB) v příspěvku, který přednesl na IV. Mezinárodní konferenci BOZP v Ostravě (16. - 17. 6. 2004, VŠB TU Ostrava). Podle něj by měly být chybějící politická vůle a neshody mezi resorty v ČR nahrazeny seriózní spoluprací všech aktérů s cílem v co nejkratší době dohnat enormní zpoždění a předložit veřejnosti transparentní, srozumitelnou a použitelnou legislativu včetně příruček k její snadné implementaci.

Legislativní úpravy v oblasti BOZP se zatím nesetkávají s příliš kladnou odezvou u veřejnosti, zejména v případech, kdy jejich aplikace vyžaduje vyšší náklady (zaměstnavatelé, liberální ekonomové), ohrožení pracovních míst či hlubší znalost problematiky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (zaměstnavatelé i odbory). "V posledních měsících ministerstvo práce několikrát zpřísnilo normy bezpečnosti práce. Vznikla nová byrokratická instituce (Rada bezpečnosti a ochrany zdraví při práci), současně byly posíleny pravomoci stávajícího Českého úřadu bezpečnosti práce. Působnost úřadu má být rozšířena na kontrolu veškerých předpisů týkajících se práce," tvrdí například ve svém článku z 19. března (MF Dnes, str. 8, Za nezaměstnanost může zákoník) ekonom Marek Loužek. Podle něj přísná opatření v oblasti BOZP směřují k zvyšování nezaměstnanosti a omezování pružnosti trhu práce. Snížení zatížení živnostníků, omezení ochrany zaměstnanců a zrušení povinných bezpečnostních norem by se naopak na rozvoji pracovního trhu projevilo blahodárně. Jedná se o názor výrazně konfrontační vůči současné linii státní a vlastně i evropské politiky BOZP, jehož publikováním autor naznačuje reálné dopady kontraproduktivnosti nekoordinovaných a nesystémových úprav oblasti BOZP, které vedou spíše k radikálnímu odmítání bezpečnostních zásad a opatření ze strany zaměstnavatelů, než aby podněcovaly zájem o ně. To naznačuje nezbytnost veřejné diskuse nejen o nastavení limitů norem BOZP v naší zemi při implementaci evropských směrnic, ale o celkovém pojetí bezpečnostní legislativy vůbec. Zpráva Evropské komise by mohla být tím pravým podnětem pro otevření právě takového diskusního fóra v České republice.

Transpozice směrnic do národního práva jednotlivých zemí a jejich aplikace má za cíl garantovat minimální požadavky na BOZP v celé Evropě, přičemž členské státy zároveň mohou udržovat či stanovit vyšší úroveň ochrany. Podle již zmíněné zprávy komise má legislativa EU pozitivní vliv na národní standardy BOZP a široce přispívá ke zlepšení pracovních podmínek. Předběžné odhady založené na údajích Eurostatu z roku 2002 uvádějí, že počet úrazů na 100.000 pracovníků s důsledkem více než třídenní absence se snížil z 4.539 v roce 1994 na 4.016 v roce 2000. Pokles tohoto základního indikátoru je ještě výraznější, pokud vezmeme v úvahu změnu ekonomické struktury a typologie práce a nová rizika. V absolutních číslech však stále v důsledku pracovních úrazů umírá 5.200 pracovníků. Celkově dochází v EU k přibližně 4.8 milionům pracovních úrazů ročně, z nichž přibližně dvě třetiny vedou k absenci delší než tři dny.

Detailní analýzu zprávy Evropské komise včetně dalších vybraných statistických údajů o pracovní úrazovosti v EU naleznete v příspěvku Ing. Viktora Kempy (vkempa@etuc.org), který byl přednesen na IV. Mezinárodní konferenci BOZP v Ostravě, pořádané fakultou bezpečnostního inženýrství VŠB TU Ostrava. Příspěvek je publikován se svolením autora a organizátorů akce:

Hodnocení implementace Rámcové směrnice 89/391/EHS a pěti prvních individuálních směrnic v zemích EU

Součástí konferenčního příspěvku byla také první kritická odezva na zprávu Evropské komise koncipovaná evropskými odbory:

Stanovisko skupiny zaměstnanců Lucemburského poradního výboru
ke zprávě Evropské komise o hodnocení implementace (základní body) (dokument MS Word)

Další dokumenty související s tématem

Výběr směrnic EU se vztahem k BOZP na stranách národního Focal Pointu ČR – partnerského webu BOZPinfo.cz a stranách Ministerstva práce a sociálních věcí ČR.