Ergonomie a stres spolu úzce souvisí – část II.

Síť Enterprise Europe Network (dále EEN) byla založena Evropskou komisí a pomáhá podnikatelům již od r. 2008 v 54 zemích světa. Představit služby této organizace přišla její ředitelka PhDr. Marie Pavlů, CSc.

Pro své zákazníky sledují nejvhodnější zdroje financí; hledají vhodné obchodní partnery v zahraničí pro společné podnikání, výzkum a vývoj; pomáhají firmám zapojit se do mezinárodních projektů; poskytují informace, jak se podniká v jednotlivých zemích, včetně informací o specifických podmínkách BOZP. A tím také napomáhají ke snížení jejich stresu. Pořádají různé semináře a konference, individuální konzultace nebo tzv. matchmakingové akce, kde je možné se setkat s novými zákazníky, obchodními a výrobními partnery, na kterých pracovníci EEN někdy fungují také jako tlumočníci. Tyto poskytované služby jsou pro podnikatele zdarma. Více informací na www.een.cz

Výrobce této speciální vázy, která se při úbytku vody naklání na stranu, se pro jednoho výtvarníka z Velké Británie s pomocí EEN našel v Harrachově (Sklárna Novosad a syn).

„Zastresovaný pacient se pozná na první pohled,“ říká rehabilitační lékařka MUDr. Sylva Gilbertová, CSc. a dodává, že u lidí ve stresu vidíme zvednutá ramena, která vyjadřují strach, úzkost a je s tím spojen nesprávný horní typ dýchání, tzn. dýchání pomocnými svaly.

K základním projevům stresu patří zvýšení krevního tlaku a srdeční frekvence, svalové napětí, zvýšené pocení, zrychlené dýchání, vyplavení tuku a jeho zvýšená hladina v krvi, vyplavení hormonu nadledvinek. U chronického stresu se tuk nespaluje, dochází k jeho usazování v cévách a důsledkem jsou kardiovaskulární onemocnění. K psychologickým a emocionálním příznakům řadíme pocity napětí a úzkosti, podrážení, poruchy koncentrace, únavu, nespavost, pokles sebedůvěry. Přispívá k tomu pracovní přetížení, ale i sublimitní zátěž ve smyslu monotonie, organizace práce, časový tlak, nucené pracovní tempo, nedostatek přestávek, špatné interpersonální vztahy, dozor a monitorování práce, vysoká zodpovědnost, ztráta pracovní perspektivy, nejistota zaměstnání, ale také mimopracovní příčiny jako jsou partnerské konflikty, zdravotní a ekonomické důvody.

Vhodnou léčbou stresu je relaxace jak ve smyslu tělesného, tak psychického uvolnění. K jednoduchým relaxačním technikám patří střídání napětí a uvolnění, mačkání míčků, kolébání horní polovinou trupu dopředu dozadu, pozitivní myšlení. V práci můžeme stresu předcházet přizpůsobením pracovní zátěže možnostem a schopnostem jednotlivých zaměstnanců, uplatněním ergonomie - správný výběr židle, vhodné uspořádání pracovního místa, relaxačně působící pracoviště (vhodná barevná úprava, květiny dle možnosti, relaxační místnost).

Je důležité naučit se správně sedět. Pánev by měla být nakloněna dopředu, aby byla zachována bederní lordóza. U práce s počítačem je třeba se věnovat prevenci přetížení horních končetin, snížení zrakové zátěže, vhodný je kompenzační pohybový režim. K tomu mohou dopomoci různé intervenční programy na pracovišti. V zahraničí je rozšířená například škola zad - program určený pro zaměstnance s cílem snížit bolesti zad. Zahrnuje 6 x 6 hodin teoretické i praktické výuky, doporučuje se hlavně pracovníkům u počítače nebo u profesí, které jsou spojené s manipulací s břemeny.

„Ergonomie se musí zařadit již do předvýrobní etapy, musí být v projekčním a konstrukčním řešení jak výrobku, tak pracoviště, Určitě by bylo dobré zařadit ji jako předmět na SŠ a VŠ,“ říká Anna Pilcová, která do své přednášky „Ergonomická optimalizace ve výrobě“ promítla své zkušenosti s ergonomií v automobilce Škoda Auto.

Na fotografiích z pracovišť ukázala, jak někdy i překvapivě jednoduše lze zlepšit pracoviště z hlediska ergonomie. A řešení nemusí být finančně nákladné. Někdy se nedá najít technické řešení a zaměstnavatel volí organizační opatření, které spočívá ve vhodném zařazení zaměstnanců (na určitý typ práce dát třeba vyššího zaměstnance), což se nedá považovat za diskriminaci.

Na ergonomii by se měli podílet všichni zaměstnanci (tzv. participační ergonomie). Důležitá je účast lékaře pracovnělékařských služeb.

Práce nemá bolet a pokud pracovník pocítí bolest, je to varovný signál, že se vyskytl ergonomický problém. Mohou to být otoky, znecitlivění, řezavá bolest, pocit pálení, ztuhlost. Mělo by se vycházet ze subjektivních problémů zaměstnanců, které mohou sdělit například v dotaznících, a podle toho upravovat pracoviště. Od začátku projektovat pracoviště podle nařízení vlády (NV č. 361/2007 Sb., ve znění pozdějších předpisů) a norem. Dávat všeobecně přednost sezení jako pracovní poloze před stáním. "Člověk nemusí být ani vzdělaný ergonom, ale všeho si všímat a klást si otázku „Dělal bych to také tak?“," říká Anna Pilcová.

Ergonomie je o neustálém procesu zlepšování pracovních podmínek a správná ergonomie předchází stresu.

Akci pořádala Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci (EU-OSHA) ve spolupráci s Ministerstvem práce a sociálních věcí, Českomoravskou konfederací odborových svazů, Výzkumným ústavem bezpečnosti práce, v.v.i., Enterprise Europe Network při Centru pro regionální rozvoj České republiky a dalšími partnery.