Ergonomické požadavky při konstrukci strojů a projektování pracoviště

Optimální výšky pracovních rovin a dosahy horních končetin

Optimální výšky pracovních rovin a dosahy horních končetin

Optimální výška pracovní roviny odpovídá výšce lokte, kdy předloktí a nadloktí svírá úhel přibližně 90°. Při práci vsedě je dána tělesnou výškou nad sedákem, při stoji celkovou tělesnou výškou. Při práci vyžadující zvýšené nároky na zrak se výška roviny zvyšuje asi o 10 – 20 cm nad výškou lokte. Při manipulaci s těžšími předměty (pouze při práci ve stoji se snižuje asi o 10 – 20 cm pod výškou lokte). Pokud jsou při práci používány např. svěráky,  přípravky apod., pak pracovní rovině odpovídá místo nejčastěji vykonávaných pohybů.

Dosahy horních končetin při sedu na vodorovné rovině jsou v oblasti:

• A – časté a rychlé uchopování předmětů prsty obou rukou,
• B – optimální dosah bez nutnosti změnit základní pracovní polohu,
• C – maximální dosah – méně časté a pomalejší pohyby.

Dosahová oblast při práci vsedě ve svislé rovině je vymezena lichoběžníkem. Je odvozena také od výšky lokte. Výška sedáku (v rozmezí 40 – 45 cm nad podlahou) se reguluje v závislosti na výšce pracovní roviny.

Optimální dosahy při poloze vstoje na svislé rovině jsou v oblasti:

• A – časté pohyby, 
• B - méně časté pohyby.

Směr pohybů horních končetin by měl odpovídat přirozeným obloukovým drahám. Při činnostech vyžadující koordinaci obou končetin by měly být jejich pohyby rozloženy na obě končetiny a jejich dráhy analogické.

Související předpisy:

Nařízení vlády 178/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů, kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví zaměstnanců při práci, příloha 6.