Drobný pracovní úraz odhalil na pracovišti zaměstnance s hepatitidou C

Na pracovišti, kde se provádí ruční operace pomocí šídla, si pracovník způsobil neopatrnou manipulací s tímto šídlem drobný vpich.  Prováděné ruční pracovní operace šídlem jsou jemné a nelze je provádět v pracovních rukavicích proti probodnutí;  při běžné pozornosti ale nemůže k úrazu dojít. Pracovník případ ohlásil zaměstnavateli, který mu ihned poskytl ošetření. Jelikož je v organizaci zdravotní středisko, byl ještě následně zkontrolován lékařem.  V tu dobu již drobné poranění takřka nebylo patrné, takže lékař na mechanické poranění prakticky nemusel reagovat. Zraněný ale vypověděl,  že se píchl šídlem, které předtím používal jiný jeho spolupracovník, o kterém lékař věděl, že je pozitivní na hepatitidu C. Zraněný následně také přiznal,  že mu tento spolupracovník sdělil, že se tímtéž šídlem lehce poranil také a že ho mohl infikovat, protože šídlo nedezinfikoval. Lékaři mají od tohoto pracovníka podepsáno poučení o povinnostech infikované osoby,  která nesmí dopustit, aby infikovala osobu jinou, a tuto povinnost pracovník porušil.  Po postupném vyšetřování zdravotního stavu pracovníka byla infekce potvrzena a pracovník léčen.  Na základě časového sledu vývoje infekce bylo lékaři  konstatováno,  že k infikování mohlo na pracovišti dojít. Pracovník ale mohl být infikován i jinde, mimo působnost zaměstnavatele. Problém je,  jak tuto skutečnost  prokázat. Zaměstnavatel  má pro pracovníky potvrzenou zdravotní způsobilost k vykonávání dané práce.  O tom, že je na pracovišti infikovaná osoba zaměstnavatel neví, protože lékaři diagnózu sdělovat nesmí a také to není důvod k vyloučení pracovníka z pracoviště.  Zaměstnavatel  proto nemůže na takový stav zavést adekvátní preventivní opatření. Vlastní zranění bylo nepatrné, ale pracovníkovi byla během léčení vystavena PN s diagnózou na hepatitidu C.  V současné době jsou oba pracovníci zcela vyléčeni,  ale pracovník, který se údajně  infikoval až na pracovišti,  požaduje po zaměstnavateli  odškodnění. Chtěli bychom poradit,  zdali se jedná o případ, který by se měl definovat jako pracovní úraz, podle čeho stanovit  v rámci rozsahu bodů bolestného reálnou výši (jaký lékař specialista ji může stanovit), příp. jaké by bylo obecné stanovisko odborníků k možnému viníkovi případu.  

Z vašeho popisu celé události vyplývá, že jste i řádně případ vyšetřili a zdokumentovali. Původní příčinou ale podle mého názoru byl pracovní úraz – poranění mechanickým předmětem, tedy bodnutí šídlem, i když jde o úraz nepatrný a malý. Skutečnost, že se k němu přidala vážná infekční nemoc je otázka jiná, to je běžné, i k jiným úrazům se časem přidají další nemoci nebo léčba se zkomplikuje. Z praxe znám případ, kdy se zaměstnanec při čištění stroje píchl do prstu, jednalo se též o malé, drobné poranění a do rána mu ruka otekla, přidala se infekce a hrozila amputace ruky. Všechny tyto případy musíme hodnotit jako pracovní úrazy. Názor, že k infekci mohlo dojít i někde jinde, by podle mého názoru u soudu neobstál, zejména již z toho důvodu, že byl prokazatelně nemocen i jiný zaměstnanec.

Na základě výše uvedeného má také zaměstnanec právo na odškodnění, neboť se skutečně jednalo o pracovní úraz. Stanovení bodového ohodnocení za škodu způsobenou bolestí je výhradně záležitost medicínská, to musí stanovit lékaři a lékaři také ví, že vyhláška č.440/2002 Sb., o odškodnění bolesti a ztížení společenského uplatnění, ve znění pozdějších předpisů, výslovně stanoví, že pokud není bodové ohodnocení posuzované škody na zdraví uvedeno v přílohách č. 1 a 3 této vyhlášky, použije se bodové ohodnocení za škodu na zdraví, s níž lze posuzovanou škodu po stránce bolesti nejspíše srovnávat., takže lékař bodové ohodnocení provede. V tom není problém.

Chápu vaši situaci v prevenci rizik, ale domnívám se, že daný případ je případ, kterému zaměstnavatel při vynaložení veškerého úsilí zabránit nemohl. To není otázka posouzení zdravotního stavu zaměstnance a jeho způsobilosti k vykonávané práci, to je otázka vztahů na pracovišti a slušnosti a odpovědnosti některých zaměstnanců vůči svým kolegům. Často se diskutuje, jak působit na nemocné zaměstnance, kteří chodí do práce prokazatelně s chřipkou a pouze z toho důvodu, že by přišli o peníze, se nedají uznat práce neschopnými. Zjednodušeně každý zaměstnanec je v tomto směru jiný. Proto i v tomto případě bylo od dotyčného zaměstnance nemocného žloutenkou nemorální, že šídlo, o které se píchl, nedezinfikoval, když věděl, na co se léčí a že dopustil, aby s ním pracoval další kolega. V § 106 zákoníku práce je uložena povinnost každého zaměstnance: „ Každý zaměstnanec je povinen dbát podle svých možností o svou vlastní bezpečnost, o své zdraví i o bezpečnost a zdraví fyzických osob, kterých se bezprostředně dotýká jeho jednání, případně opomenutí při práci. Znalost základních povinností vyplývajících z právních a ostatních předpisů a požadavků zaměstnavatele k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci je nedílnou a trvalou součástí kvalifikačních předpokladů zaměstnance.“ Z toho vyplývá, že každý zaměstnanec je povinen dbát o zdraví osob, kterých se bezprostředně dotýká jeho jednání, a že toto ustanovení Váš zaměstnanec, který věděl, že se léčí na žloutenku a který se píchl šídlem a tento nástroj nedezinfikoval, hrubým způsobem porušil. Zaměstnavatele v tomto směru ale nikdo za nic nemůže sankcionovat, zaměstnavatel o ničem nevěděl a všechna jeho preventivní opatření byla adekvátní.

Pro vás je ale celý případ velké poučení a doporučuji následně při školení upozornit zaměstnance na zvýšenou bezpečnost, na to že manipulují s ostrými a špičatými předměty, které je mohou zranit a že léčba takového zranění (byť na první pohled zanedbatelného) se může velice zkomplikovat. Možná že byste mohli uvažovat o tom, jak zajistit, aby si zaměstnanci pracovní pomůcky nepůjčovali anebo půjčovali po řádné dezinfekci. To vám ale spíš poradí vaše odborně způsobilá osoba v prevenci rizik se znalostí konkrétních podmínek pracoviště. Když pak na toto téma zaměstnance proškolíte a došlo by i k opakování případu, mohli byste uplatňovat náhradu škody i na zaměstnanci, který věděl, že je nemocen, a šídlo, s kterým se píchl, dal kolegovi a vystavil ho tak nebezpečí nákazy.