Dovolená člena zásahové jednotky

Jako velitel jednotky požární ochrany obce se na vás obracím s dotazem, zda je zaměstnavatel povinen poskytnout dovolenou členu zásahové jednotky v případě mimořádné události.

Pokud se týká dovolené, tak zásadně (zdůrazňuji zásadně) platí, že nástup dovolené určuje zaměstnavatel. Mezi zaměstnanci přežívá názor, že polovinu dovolené určuje zaměstnavatel, polovinu zaměstnanec, to však není pravda. Celou dovolenou určuje zaměstnavatel. Pouze pokud u zaměstnavatele působí odborová organizace, pak zaměstnavatel s ní sestavuje plán dovolených a odborová organizace se může vyjádřit k čerpání hromadné dovolené. Jedinou výjimkou z pravidla, že dovolenou určuje zaměstnavatel, je případ, kdy žena dočerpá mateřskou dovolenou a před nástupem na rodičovskou dovolenou požádá zaměstnavatele o dovolenou. Tam ji zaměstnavatel musí poskytnout dovolenou celou, nekrácenou, to je ale výjimka a ta se Vašeho dotazu netýká. Zaměstnavatel musí určit zaměstnanci nástup dovolené nejméně 14 dní předem, podle zákoníku práce mu musí určit nejméně 14 dnů vcelku a nakonec platí zásada, že zaměstnavatel má určit zaměstnanci nejméně 4 týdny dovolené v kalendářním roce, pokud mu na ni vzniklo právo.

Pokud by zaměstnanec chtěl dovolenou čerpat na nějakou akci hasičů obce, pak k tomu ale dovolená určena není, dovolená je určena – jak to nazýval starý zákoník práce – k zotavení zaměstnance. Poskytnutí osobní pomoci při požární ochraně, to je překážka v práci – tzv. výkon občanské povinnosti podle § 202 zákoníku práce a k této překážce v práci musí zaměstnavatel zaměstnanci také poskytnout volno, to je jeho povinnost. Musíme tedy odlišovat překážky v práci a dovolenou. V případě mimořádné akce je bez diskuse, že zaměstnavatel musí členu zásahové jednotky požární ochrany obce poskytnout volno z titulu překážky v práci. Podle § 200 zákoníku práce totiž platí, že zaměstnavatel poskytne zaměstnanci pracovní volno v nezbytně nutném rozsahu k výkonu veřejných funkcí, občanských povinností a jiných úkonů v obecném zájmu, pokud tuto činnost nelze provést mimo pracovní dobu. Náhrada mzdy nebo platu od zaměstnavatele v těchto případech nepřísluší, není-li dále v tomto zákoně stanoveno jinak, nebo není-li dohodnuto nebo vnitřním předpisem stanoveno jinak. Zvláštní právní předpisy upravující překážky v práci z důvodu obecného zájmu tím nejsou dotčeny.

Podle § 29 zákona č. 133/1985 Sb., o  požární ochraně, platí, že obec v samostatné působnosti na úseku požární ochrany poskytuje náhradu ušlého výdělku členu jednotky sboru dobrovolných hasičů obce, který se ve své pracovní době  nebo v době, ze které mu plyne příjem z podnikání nebo jiné samostatně výdělečné činnosti, zúčastní zásahu při požáru nebo jiných záchranných prací při živelních pohromách nebo jiných mimořádných událostech nebo nařízeného cvičení anebo nařízené odborné přípravy.

Dotyčný zaměstnanec tedy neobdrží mzdu nebo plat od svého zaměstnavatele, ale náhradu ušlého výdělku mu proplatí obec.