Dosažený pokrok při snižování úrazů při práci a nemocí z povolání podle Strategie EU na léta 2007–2012

Přehledy vývoje úrazů

Přehledy vývoje úrazů

Cílem vyhodnocení dotazníků není porovnávat jednotlivé země mezi sebou, ale poskytnout informace o stavu a vývoji ukazatelů pracovní úrazovosti a přijatých opatřeních k snížení počtu úrazů v rámci celé EU-27.

Vyplněné dotazníky, plně nebo částečně, zaslalo 24 členských států (ČS).

• V některých dotaznících byla jen data za rok 2006.
• Jen malá část dotazníků obsahovala data za rok 2008.
• Část dat neměla požadovaný formát nebo nebyla v souladu s číselníky ESAW.
• Výchozím rokem pro vyhodnocení vývoje ukazatelů pracovní úrazovosti byl rok 2006 ( 2006=100% ).
• Hodnotová pole podbarvená žlutou barvou v tabulkách vyjadřují stagnaci nebo zvýšení hodnot ukazatelů pracovní úrazovosti proti roku 2006.

Celková četnost pracovních úrazů na 100 000 pracovníků

Tab.1

S ohledem na to, že u některých zemí nebylo zřejmé, zda poskytnutá data udávají hodnoty na 100 000 pracovníků, byl při zpracování pokles nebo nárůst pracovní úrazovosti vyjádřen v procentech. Tímto postupem byly eliminovány případné chyby v datech.

• Z tabulky celkové pracovní úrazovosti je patrný pouze mírný pokles pracovní úrazovosti.
• 17 zemí z 23 vykázalo v roce 2007 pokles pracovní úrazovosti proti roku 2006 nižší než 5%.
• 6 zemí z 23 vykázalo v roce 2007 vyšší pracovní úrazovost proti roku 2006.
• V roce 2008 z 13 zemí vykázalo 5 zemí vyšší pracovní úrazovost proti roku 2006.

Má - li být dosaženo snížení pracovní úrazovosti o 25% do roku 2012, bude nutné provést vyhodnocení stávajících opatření a provést jejich korekci a to jak v dotčených ČS, tak v rámci celé EU-27.

Vývoj pracovní úrazovosti žen na 100 000

Tab. 2

Vývoj pracovní úrazovosti žen byl v období let 2007 – 2008 méně příznivý než tomu bylo u celkové pracovní úrazovosti.

• Za rok 2007 poskytlo data 20 zemí, ale u 6 zemí nedošlo k zlepšení situace proti roku 2006.
• Data za rok 2008 zaslalo 10 zemí, ale u 6 zemí nedošlo k zlepšení situace proti roku 2006 ani proti roku 2007.

Smrtelné pracovní úrazy

Tab. 3

Vývoj absolutních hodnot smrtelných pracovních úrazů v roce 2007nebyl příznivý.

• V případě vývoje hodnot celkového počtu smrtelných pracovních úrazů byl zaznamenán nárůst počtu smrtelných úrazů u12 z 24 zemí (50%).
• V roce 2008 z 15 zemí vykazuje nárůst 5 zemí proti roku 2006.
• Podíl žen na celkové smrtelné pracovní úrazovosti je u většiny zemí pod 10 %.
• V roce 2007 z 21 zemí byl zaznamenán nárůst nebo stagnace smrtelných pracovních úrazů žen u 10 zemí. V roce 2008 byl zaznamenán nárůst nebo stagnace počtu smrtelných úrazů žen u 7 z 13 zemí.

Z výše uvedeného je patrné, že vývoj absolutních hodnot smrtelných pracovních úrazů jak u smrtelných pracovních úrazů celkem tak smrtelných
pracovních úrazů žen za období 2007 – 2008 proti roku 2006 nebyl příznivý.

Dny pracovní neschopnosti na jeden pracovní úraz

Tab. 4

Z poskytnutých dat je patrný velký rozptyl hodnot a to v rozmezí 13 až 71,1 dnů.

• V roce 2007 z 12 zemí vykázalo nárůst průměrného počtu dnů pracovní neschopnosti na jeden pracovní úraz 6 zemí.
• Podstatně vyšší hodnoty tohoto ukazatel vykazují nové členské země.

U výše uvedeného však nelze vyvozovat, že by nárůst hodnot u nových členských zemí byl způsoben nárůstem závažných pracovních úrazů. Příčiny nárůstu průměrného počtu dnů pracovní neschopnosti na jeden pracovní úraz výrazně ovlivňuje nastavení sociálního systému a úrazového pojištění pro případ vzniku pracovního úrazu a nemoci z povolání

Obory ekonomických činností s nejvyšší pracovní úrazovostí na 100 000 pracovníků

S ohledem na skutečnost, že kontrola bezpečnosti práce a ochrany zdraví v oboru těžby a úpravy nerostných surovin (C) je ve většině zemí pod kontrolou jiného orgánu státní správy než inspekce práce, byl tento obor z vyhodnocení vyloučen, V případě celkové pracovní úrazovosti na 100 000 pracovníků mezi obory s nejvyšší úrazovostí patří stavebnictví (F-45), zpracování dřeva (D-20), výroba kovů (D-27). Jde o obory se specifickými riziky a rozsáhlou manipulací s materiály a výrobky s vysokým podílem ruční práce.

• U smrtelné pracovní úrazovosti stejně jako u celkové nejčastějším oborem byl obor stavebnictví (F-45), dále následuje lesnictví (A-02) a doprava (I-60).
• Smrtelná pracovní úrazovost v oboru lesnictví v roce byla výrazně ovlivněna likvidací škod po větrných bouřích. Za skutečnou příčinu je nutné považovat podcenění rizik při kalamitní těžbě a v České republice také skutečnost, že těžba dříví byla zajišťována OSVČ, které mají malé zkušenosti s kalamitní těžbou a nemají dostatečné technické vybavení pro práci v kalamitní těžbě.