Dopady havárií na životní prostředí

Dne 19. ledna 2007 se v Trnavě uskutečnila konference „Environmentálné aspekty požiarov a havárií“. Jejím pořadatelem byla materiálovotechnologická fakulta v Trnavě, která je součástí Slovenské technické univerzity v Bratislavě. Konference se zúčastnilo 120 odborníků a studentů a bylo předneseno 24 referátů.

Z přednesených přednášek a diskuzí vyplynuly tyto poznatky:

1. Byla zdůrazněna potřeba prosazení integrální bezpečnosti založené na verifikovaných metodách hodnocení ohrožení od všech možných pohrom a z nich plynoucích rizik, která zvažují existující zranitelnosti prostředí i zdroje možných domino efektů.

2. Při hodnocení dopadů dopravy či havárií na životní prostředí se stále více doporučuje používat multikriteriální postupy založené na vytvoření rozhodovací matice s kategoriemi 0 – 5 a s následnou interpretací, která se používá u dalších typů matic rizika. Při řazení do kategorií se v oblasti dopravy např. používají indexové metody.

3. V oblasti hodnocení závažných havárií s přítomností nebezpečných látek v průmyslu je dnes v EU další softwarový nástroj, který se označuje MORT (Management Oversight and Risk Tree). Je založen na stromu událostí, který je zpracován komplexně pro danou technologii skupinou specialistů. Poté se používá při každé následné kontrole rizik spojených s technologií s cílem odhalit místa, v nichž je v době kontroly riziko vyšší než přijatelné, aby nápravná opatření, mající za cíl zajistit přijatelnou bezpečnost, mohla být provedena adresně a cíleně.

4. Ve Slovenské republice v současnosti vydaly v oblasti protipožární ochrany lesa různé kompetentní orgány (Ministerstvo vnitra, Ministerstvo životního prostředí a Ministerstvo hospodářství) tři předpisy, které jsou ve vzájemném věcném rozporu, a tudíž správce/vlastník lesa, který pečuje o ochranu a rozvoj lesa, je nemůže najednou naplnit. Z toho vyplývá obecné poučení, že rozvoj území značně poškozují právní předpisy, které jsou rozporné a nesměřují k jednomu veřejně prospěšnému cíli.

5. Prostředky na hašení požárů, a to pěnidla a jiné prostředky pro různé typy požárů, se stále vyvíjejí. Kromě nich se vyvíjejí i další prostředky potřebné pro likvidační práce jako jsou sorbenty a norné stěny. Lez říci, že problémů v předmětné oblasti spíše přibývá, protože dnes se u používaných prostředků řeší nejen otázka spolehlivého a včasného uhašení požáru, ale i problémy jejich dopadů na životní prostředí a přes složitou síť vazeb následně i na zdraví člověka. Velká pozornost se v tomto ohledu věnuje péči o vodní zdroje.

6. Přestože problematika požární bezpečnosti v průmyslu je v ČR a SR tradičně na dobré úrovni, problémy jsou stále, např. v průmyslu je stále větší poptávka po kabelech odolných vůči hoření.

7. Doprava a průmysl mají velmi různorodé dopady na životní prostředí. např. doprava vytváří kromě emisí významné zátěže životního prostředí v oblasti odpadů, protože autovraky obsahují velké množství nebezpečného odpadu.

8. Je všeobecně známo, že statická elektřina způsobuje nežádoucí jevy v mnoha průmyslových odvětvích, a to od šoků, sekundárních zranění lidí až po požáry a exploze ve výbušném prostředí. Existují případy, kdy statická elektřina způsobila také výbuchy a požáry letadel při tankování paliva, např. v Miami na Floridě v roce 1994 a v Bělehradě v roce 2000.

9. Bezpečnost přepravy v tunelech je komplexní problém, protože se jedná o systém, který zahrnuje stavbu, její technologické zařízení i dynamické procesy vyvolané přepravou a okolními podmínkami. Samotné technologické zařízení tunelu tvoří několik systémů, a to systém rozvodu elektřiny, větrací systém, dopravní systém, protipožární systém, bezpečnostní systém a monitorovací systém. Tyto dílčí systémy pracují v režimu normálního provozu, nouzového (havarijního) provozu a v režimu přechodovém při údržbě, opravách a čištění. To při srovnání se současnými znalostmi znamená, že v bezpečnostní dokumentaci tunelů chybí režim dílčích systémů kritických podmínek a že nejsou řešeny vnitřní souvislosti vyvolané vzájemnou závislostí výše vyjmenovaných dílčích systémů.

10. Ve dnech 11. až 14. prosince 2005 došlo ve skladovacím areálu Buncefield u města Hemel Hempsteade nedaleko Londýna k pravděpodobně nejrozsáhlejší průmyslové havárii v Evropě i ve světě. Při přečerpávání paliva (benzinu) z cisteren do skladovacích nádrží došlo k sérii výbuchů a k následným požárům, které úplně zničily 21 z 26 nádrží na palivo. To znamená, že jen pět jich bylo hasiči zachráněno. Bylo zraněno 40 lidí, protože k prvnímu výbuchu došlo v neděli ráno, kdy byla pracoviště liduprázdná. Všechny stavební objekty v okruhu dvou kilometrů byly zničeny nebo velmi poškozeny výbuchem a požárem, tj. byla zasažena i obytná zóna, ze které bylo evakuováno přes 3000 lidí. Vyšetřování příčin havárie ukázalo, že k havárii došlo v důsledku selhání technického zařízení nádrže, tj. neuzavřel se přívodní ventil, když palivo v nádrži dosáhlo vyznačeného objemu. Tím došlo k přeplnění nádrže a palivo začalo vytékat z nádrže větracími otvory ve střeše. Přetékající palivo se nejen hromadilo v příslušné nádrži oklopující skladovací nádrž, ale v důsledku větru a specifických teplotních podmínek v ovzduší vytvořilo mrak o tloušťce přibližně jeden metr, který se postupem času dle záznamu průmyslových kamer šířil všemi směry a po dosažení kritických hodnot ve směsi došlo k explozím a následným požárům. Doposud nebyly uzavřeny všechny studie, které oceňují dopady na životní prostředí bezprostřední i časově zpožděné, např. znečištění zdrojů podzemní vody pro Londýn, které se nacházejí právě v postižené oblasti (zdrojem znečištění jsou jak uniklé ropné produkty, tak produkty hoření i produkty vzniklé při hašení). Vyšetřování ukázala, že výpočty v bezpečnostní dokumentaci neuvažovaly zranitelnost okolí, tj. vítr a teplotní podmínky při přetečení nádrže, tj. že nebyly zváženy všechny příčiny možné závažné havárie. Poučení potvrzuje, že v bezpečnostních analýzách je nutné brát v úvahu ohrožení ze strany všech živelních a jiných pohrom, které mohou mít dopady v daném místě (tj. přístup all hazard approach), a také všechny místní zranitelnosti způsobené místní stavbou podloží, vlastnostmi objektu a jeho technologického zařízení, meteorologickými podmínkami i nekvalifikovanou lidskou obsluhou.

ZDROJ:
Procházková, Dana. Dopady havárií na životní prostředí. 112, č. 3, 2007, s. 27.